Když už jsme u těch svátečních vášní a rozkoší, řekněme si, že je možné milovat vánoční ozdoby. Jinak bychom jich neměli plné krabice. Nevěšeli bychom na strom i kousky, na kterých se podepsal plamen a vosk svíčky, vachrlatý stojan nebo prostě jen léta. Krabice ozdob mají zvláštní vůni, bereme je do ruky jen jednou za rok, vždycky je v nich suché jehličí, zkroucené háčky a rodinná paměť. V minulém desetiletí české skleněné ozdoby podléhaly asijským levnějším a z výroben se přesouvaly do muzeí. Například jablonecké Muzeum skla a bižuterie otevřelo 29. listopadu výstavu Skleněné zoo. Stovky skleněných, do formy foukaných figurek ve tvaru zvířátek z manufaktur, které už nevyrábějí. Zatímco v Evropě dáváme přednost abstraktním tvarům, v USA se věší konkrétní věci, sklenění andílci, hudební nástroje, Santa Clausové v různých pozicích na komíně, ovoce a zelenina anebo hamburgery. Skleněné hranolky a cola z "mekáče" na fotografii z Jablonexu se do Ameriky nikdy nedostaly, zůstalo jen u prototypu, zákazník nakonec neměl zájem. Kupodivu jedna z nejoblíbenějších skleněných zeleninových ozdob je v USA nakládaná okurka. Ukryje se na zdobeném stromku a rodina soutěží, kdo ji první objeví. Dokonce dostala i německé jméno Weihnachtsgurke a po USA se tvrdí, že tradice dorazila z Německa. Kde ovšem o vánoční nakládačce nikdo neslyšel. Nevadí.