K pražskému dealerství motorek Triumph přijíždím o půl hodiny dřív, než je oficiální začátek akce. Chtěl jsem zůstat nad věcí a přijet s lehkým zpožděním, ale ležérní nezájem se mi nedaří ani předstírat. Prožívám naplno každou minutu. Už včera jsem skoro dvě hodiny myl a čistil svoji motorku, která je sice mojí srdcovou záležitostí, ale určitě nejsem z těch, kteří ji leští po každé jízdě. Oblek jsem také ladil déle, než je u mě obvyklé, a dokonce jsem si sehnal otevřenou helmu, která společně s originálním strojem patří k dress codu celé akce. Než se však vůbec přiblížím k místu setkání, vidím, že podobně je na tom většina účastníků. Cestou potkávám krásný café racer, dva scramblery a několik dalších typů motorek speciálně postavených v klasickém stylu. Když se společně zastavíme na semaforech, máme každý na tváři úsměv od ucha k uchu a přátelsky na sebe kýveme.