Snímky Michala Pudelky mají daleko k chladné dokonalosti módních reklam. Už proto, že dává přednost zrnitému půvabu analogu. Fotografie oplývají zvláštním poetickým kouzlem a podobnou náladou, jako má Smrt panen od Sofie Coppoly - i u Pudelky hraje hlavní roli nadzemská, neposkvrněná krása, které se v našem světě může přihodit něco strašného. V kampani, kterou čtyřiadvacetiletý fotograf vytvořil pro módní dům Valentino, vystupují spící lesní víly, mořské panny vyvržené na liduprázdný břeh nebo nymfy v průsvitných šatech, splývající na vodní hladině jako tonoucí Ofélie. "Vyrůstat na Slovensku může být docela depresivní, takže se rád schovávám v nerealistickém, snivém světě módy," řekl kdysi fotograf časopisu Vice. Původně studoval módní návrhářství na Paris College of Art, kvůli dokumentaci svých školních projektů si ale musel pořídit fotoaparát - a jakmile za jeho čočkou objevil novou říši, už v ní zůstal. Nejdřív si ho začali všímat fanoušci na internetu, pak ho oslovili z britských módních časopisů. Průlom nastal, když si ho pod svá křídla vzala Katy Barker. Dravá londýnská agentka před lety pomohla k slávě i Terrymu Richardsonovi. "Věděli jsme, že jako fotograf není moc známý. Oslovily nás jeho obrazy, ve kterých je zároveň síla i křehkost. Jeho estetika je poetická a vidění skoro filmové," říká o mladém fotografovi Maria Grazia Chiuri, kreativní ředitelka Valentina. Pudelkovým sériím ale nechybí ani zdravá ironická nadsázka. Fotograf se nebojí navléct modelku do kombinézy slepené z igelitových nákupních tašek a postavit ji do podchodu, kudy nechápaví lidé procházejí z práce. Líbí se mu banalita všedního života i socialistická estetika - fasády paneláků, masivní obývákové stěny, barevné šusťákovky a magneťáky, ze kterých nejspíš hraje hit od Depeche Mode.
