Rozhovory s ním mohou být problematické. Protože pokud je někdo náladový, pak je to on. Pokud umí být někdo nepříjemný, pak je to on. A je-li někdo ostrý na novináře, pak je to on.

Černý je stejně nepřehlédnutelný jako jeho sochy. Stejně výrazný a stejně málo skromný. Ale proč ne. Cokoliv vytvoří, dráždí lidi. Ať už natírá tank, instaluje obří vztyčený prst proti Hradu, dělá si Entropou legraci z evropských národů nebo nechává své sochy močit ve veřejném prostoru. Nikdo neprovokuje tolik jako on.

Zároveň je však málokterý umělec tak svérázný. Černý přijíždí na schůzku ve své oficiální uniformě posledních let: černém nátělníku a černých krátkých kapsáčích a samozřejmě na kole. Sraz máme v pátek ráno před MeetFactory, omšelou budovou u kolejí na smíchovské periferii, ze které za několik let dokázal vybudovat ceněný prostor pro alternativní umění.

Rozhodně nevypadá jako jeden z nejúspěšnějších českých umělců současnosti, jehož díla se prodávají za vyšší miliony. A rozhodně nevypadá na padesát, kterých mu příští rok bude. Působí mladistvě a má vizáž squatera. Než dojde na rozhovor, Černý zmizí v budově v rozhovoru se dvěma stavebními dělníky, kteří vypadají, že by den začínali raději nějak jinak než tímto setkáním. Pak se vrátí a můžeme začít.

1. Jak se máte?

Pracovně.

2. Jak poznáte, že jste spokojený?

Tenhle stav moc neznám.

První opravdu dlouhá pauza. Tohle možná opravdu bude trochu problém.

3. Co je podle vás smyslem umění?

Já myslím, že je to naprosto individuální.

Další pauza. A poměrně obecná odpověď. Tohle může ještě skončit katastrofou.

4. Kdo je váš nejoblíbenější výtvarný umělec?

Já... no, a to bude asi... pak bych asi dal sebe, no.

5. Kdo je podle vás nejzajímavější český výtvarný umělec současnosti?

No... (smích) ... viz předchozí odpověď.

Papír je v tuto chvíli dost nevděčné médium. Těžko zachytí směs nadsázky a sebejistoty, se kterou byly dvě poslední odpovědi proneseny. Popravdě řečeno, ani já si nejsem jistý, jak vážně to Černý myslel. Nebo lépe − jak moc vážně.

6. Jaké výtvarné dílo byste chtěl vlastnit?

Asi nějaký pěkný velký obraz od Rothka, případně nějakou hezkou dřevěnou sochu od Moora.

7. Kdybyste měl cizinci ukázat typické Česko ve třech uměleckých dílech, která byste mu ukázal?

Stalinův pomník. Těžko říct, jestli tu Epopej a... Hubáčkův Ještěd?

Stalinův pomník byla jasná volba. Dál už Černý hledal možnosti jen stěží.

8. Vaše díla jsou většinou objemná a výrazná. Říká to něco o vás jako o umělci, nebo je to náhoda?

Jako že ho mám malýho? Myslím, že ho mám standardně velikýho. Kdybych byl malíř, tak asi nebudu dělat plátna 60 na 100, ale protože pracuji v prostoru, který je otevřený, tak je často složité dělat věci, které jsou miniaturní. Ale mám i spoustu malých soch, takže to není úplná pravda.

9. Jak si představujete svobodu?

No... Představuju... Letím v letadle, které si sám pilotuju. To je asi ten nejpříjemnější pocit svobody, který si sám dokážu navodit. Že vlezu do éra a někde se poflakuju pod mraky. Co se fyzické svobody týče. Není tam signál a tak. A na tu reálnou svobodu, na tu si vzpomínám ze začátku devadesátých let. Na Hradě seděl prezident, jmenoval se Václav Havel, nebyl jako ty kreatury, které tam nastoupily po něm, a celý ten pocit byl dokonale svobodný. Když se podívám na svých téměř padesát let života, byl to nejzásadnější pocit svobody, který jsem zažil. Bavíme-li se o svobodě občanské.

10. Kdy jste naposledy někoho urazil?

Asi před minutou a půl. Nebo ne, byly to tak čtyři minuty.

11. Kdy jste se naposledy rozčílil?

Je to tak čtyři minuty sedm vteřin.

12. Kdy jste se naposledy za něco omluvil?

Čtyři minuty a šestnáct vteřin. Myslel jsem si, že jsem něco udělal, spletl jsem se, omluvil se, pak jsem zjistil, že to dotyčný udělal něco blbě a vynadal jsem mu a urazil jsem ho.

13. Co byste dělal, kdyby se vaše umění od zítřka nesmělo vystavovat ani prodávat?

Co byste dělal, kdyby za deset minut vybuchla atomová bomba?

14. Jaká cena za umění je podle vás příliš vysoká?

Nejspíš cena života.

15. Můžete říct, kolik jste nejvíc zaplatil za nějaké výtvarné dílo a kolik někdo zaplatil za vaše?

Já nejsem takový magor, abych platil za nějaké výtvarné dílo, probůh! To si ho když tak udělám. A za moje? To samozřejmě říct nemůžu, ale asi, pravděpodobně, to byla nejvyšší částka zaplacená za žijícího autora v téhle zemi.

16. Prosím, seřaďte tyhle tři fáze týkající se díla podle toho, jak významné pro vás jsou: idea, tvorba, reakce veřejnosti.

Nejdůležitější je samozřejmě idea, pak začne opruz s realizací a potom je třetí fáze. Ta mě moc netrápí, ale zajímá mě tu věc vidět hotovou, což není přesně to, na co se ptáte. Ale to je pro mě zásadní. Tedy věc vymyslet, vidět ji hotovou a pak mě to nezajímá.

17. Je nějaké vaše dílo, na které se vyloženě nerad díváte?

No jasně. Spousta. Ale nebudu říkat které.

18. Kdybyste měl každého českého polistopadového prezidenta popsat jednou barvou, které byste zvolil?

Tak poslední dva byli hnědí. A ten první byl… asi světle modrý. Hm, to je zajímavý. Havel… barva…, řekl bych, že taková krásná blankytně světle modrá. To má asi souvislost s nějakou tou svobodou.

19. Jste umělec s rebelskou imagí a zároveň jeden z umělců na politiky nejvíce napojených. Souhlasíte?

Ukažte mi, na kterého politika jsem takhle napojený. Vyjma toho, že Karel Schwarzenberg je můj mnohaletý kamarád, tak bych fakt chtěl slyšet jméno toho politika, na kterého jsem dlouhodobě napojený.

20. Stará se Andrej Babiš podle vás o váš klikující autobus dobře?

Andrej Babiš vlastní materii. Zaplatil výrobu, ale nemá k tomu autorská práva. Je to po dohodě se mnou, takže já s tím nemám problém a měli jsme o tom poměrně dlouhou a ne úplně příjemnou hádku, když ten autobus vystavil na Staromáku. Což bylo proti mé vůli. Ale ten autobus má a stará se o něj hezky, ale znovu opakuju: já za ten autobus neměl žádný honorář. On zaplatil výrobu firmě, která dělala tu mechaniku, a já jsem tam dodával sochařské komponenty. Řeknu to takhle: já na tom autobusu byl asi 200 minus. Ale nemám s tím problém. Protože kdyby on to nezaplatil, tak se to nedělalo. To je stejné, jako když teď děláme Zátopkovy nohy, kde jsem zase za svoje peníze. Ale kromě toho, že autobus vystavil na Staromáku, což jsem nechtěl, tak žádnou dohodu neporušil. Ale já za to nemám honorář a on k tomu nemá moje autorská práva.

jarvis_57e91837498ee5ccf0c485c3.jpeg
Cokoliv vytvoří, dráždí lidi. Ať už natírá tank, instaluje obří vztyčený prst proti Hradu, dělá si Entropou legraci z evropských národů nebo nechává své sochy močit ve veřejném prostoru.
Juliana Vlčková

21. Je někdo, komu byste své umělecké dílo neprodal?

Mnohokrát jsem někomu něco neprodal. Ale pak jsou samozřejmě situace, kdy něco prodá galerie, a já se o tom dozvím až zpětně.

22. Je nějaké místo na světě, kam se podle vás vaše socha nehodí?

Většina.

23. Proč děláte umění?

To je zajímavá otázka, kterou si dost často kladu. Já vlastně chtěl být vždycky pilot, teď jsem si dodělal papíry na dopravního pilota, takže kdo ví. Třeba se dohodnu s někým z Travel Servicu, aby mě vzali, a možná ještě udělám nějakou bokovku.

24. Na jakou věc ve svém životě jste nejvíc pyšný?

V poslední době na to, že jsem si udělal to ATPL, tedy průkaz dopravního pilota. Když jsem to řekl pár kolegům pilotům, tak vždycky jen otevřeli ústa. Že prý tyhle zkoušky dělá člověk, když je mu pětadvacet, a ne v mém věku.

25. Co vás dokáže spolehlivě dojmout?

Asi neohrožené a nezištné hrdinství. Dojímají mě čeští parašutisté, kteří zlikvidovali Heydricha... situace, kdy člověk jde do něčeho s nasazením a riskuje hodně. To je asi nejvíc. Ta síla tohohle rozhodnutí.

26. Kdybyste si měl navrhnout vlastní náhrobek, co by na něm bylo?

Teď mě napadl exkrement, ale nebudu si přece navrhovat vlastní náhrobek.

27. Jsou lidé, kteří si kupují vaše díla, nějakým způsobem výjimeční, lidé s lepším vkusem?

Doufám, ale posoudit to nedokážu. Ale myslím, že to nejsou voliči Zemana.

28. S jakou historickou postavou − živou nebo mrtvou − byste chtěl jít na pivo?

Mě by zajímal Hitler.

29. Jakou největší lež jste se o sobě kdy dozvěděl v médiích?

Od toho, že jsem s někým těhotný, přes to, že dělám poradce Babišovi, až po cokoliv… Zatím jsem se nedočetl, že bych někoho zavraždil. Ale ruská troll média už možná někde napsala i to.

30. Prosím, doplňte větu: Češi jsou…

… takový divný mix. Bastard Germans.

31. Čeho se nejvíc bojíte?

Vlastního strachu.

32. Myslíte si, že vás vaše umění přežije? A proč?

Tak my sochaři s tím trochu počítáme. (smích) A proto to děláme. Ale je to spekulace. Pokud za deset minut vybouchne ta atomovka, tak máme roztaveno.

Poprvé se ukazuje Černého stránka, kterou není často vidět či zapadá. Ale dokáže být nesmírně vtipný a zábavný.

33. Který z veřejných bojů, který jste vedl s politiky nebo jinými veřejně známými osobnostmi, vás nejvíc rozzuřil?

Já vedl někdy nějaký boj s nějakým politikem? To se mi nezdá. Jestli se do toho tedy nepočítá, že člověk řekne o nějakých zmrdech, že jsou to zmrdi, ale to snad není boj, ne?