Každé nové dílo Jeffa Koonse doprovází vlna emocí. Jedni ho vynášejí do nebes jako největšího umělce naší doby, druzí jen kroutí hlavou a nahlas vykřikují svůj negativní postoj. Nikdo ale jen tak nemávne rukou a nenechá Koonse bez povšimnutí. Ono to ani nejde. Kolem každého jeho projektu bývá dost živo. 

Pop-artem výrazně ovlivněný Američan byl vždycky lépe vnímaný laickou veřejností než odborníky. Jedno mu však nikdo upřít nemůže. Čeho se dotkne ruka Jeffa Koonse, to se mění ve zlato. Za jeho díla jsou sběratelé ochotní utratit fantastické částky. Díky emocím, které jeho objekty vzbuzují, i vlastní auře legendy se dostal až na samotný vrchol. Jeho díla se prodávají za desítky milionů dolarů.

Koons přetváří banální předměty každodenního života v impozantní monumenty − jachty, auta, lahve od šampaňského a kosmetiky, obaly desek… Neváhá ani vteřinu míchat vysoké umění s pokleslou zábavou. Riskuje, ale ne tiše někde v soukromí, ale hezky pěkně všem na očích. Za jeho barevnými sochami, jako je například dvanáctimetrová socha štěněte bílého teriéra celá pokrytá pestrobarevnými květinami, jezdí nadšenci po celém světě. Letos na jaře posadil před Rockefellerovo centrum v New Yorku desítky metrů vysokou baletku. Do Zrcadlového sálu ve Versailles zase v roce 2008 pověsil obřího humra. Pro jedny těžko stravitelný vrchol špatného vkusu, pro druhé triumf umění.

Zdá se, že svět nemá bývalého realitního makléře z Wall Street nikdy dost. A on sám ho vydatně zásobuje. S každým dalším projektem jako by začínal novou kapitolu své kariéry. V mládí snil o tom, že je součástí avantgardní scény. "Čím víc jsem se naučil o dějinách umění, tím víc jsem chápal, že sem patřím," říká rodák z Pensylvánie. Zřejmě ani on sám netušil, jak dalece překročí stín svých idolů. V Koonsovi se spojil Andy Warhol i Salvador Dalí. V práci i soukromí. Během své kariéry udělal z reklam na alkohol umění, do nejvyhlášenějších galerií dostal vysavače, basketbalové míče, zlatou sochu Michaela Jacksona se šimpanzem i explicitní portréty pornohvězdy Ciccioliny, s níž se i oženil, aby se za pouhé tři roky stejně bouřlivě rozvedl.

jarvis_59c8d407498e27ac48233db4.jpeg
Koons vzal nejslavnější plátna starých mistrů, na která se stojí fronty v těch nejslavnějších galeriích světa, a udělal z nich kabelky, v nichž se prolíná staré umění s moderním.
Foto: archiv značky

Jeho způsob myšlení ovlivnil i módní tvůrce, kteří často nechtějí být pouhými "oblékači". Stejně jako street art zásadním způsobem ovlivnil vysokou módu, i vysoké umění ovlivnilo styl ulice a sama móda se stala uměním. Hranice přestaly existovat. Koons je definitivně smazal ve chvíli, kdy mu francouzský módní dům Louis Vuitton přede dvěma lety nabídl čisté plátno s tím, aby přepracoval kabelky s ikonickým monogramem. Zdá se vám toto spojení překvapivé? Ale není. Louis Vuitton a umění patří neodmyslitelně k sobě. Již na počátku minulého století si nechal speciální katalogy i výkladní skříně dekorovat známými umělci. Nicméně přizvat je do samotného kreativního procesu je už něco jiného.

Značka Louis Vuitton se stala průkopníkem ve spolupráci s umělci, kterou dnes považujeme za naprosto běžnou součást módního světa. Malíři kreslí vzory na látky, jejich obrazy se převtělují v šaty, boty i kabelky. Nebyl by to však Koons, aby nešel ještě dál. Nikdy nedělá nic jako ostatní. A tak ani od této spolupráce asi nikdo nečekal, že bude byť jen malinko stejná jako všechny předchozí. Díky své pověsti a vysokému sebevědomí, které mnozí považují spíše za drzost, se může dotknout nedotknutelného a dát vzniknout výjimečnému projektu přesahujícímu všechny myslitelné hranice.

Koons neváhá ani vteřinu míchat vysoké umění  s pokleslou zábavou. Riskuje hezky pěkně všem na očích.

Nikomu před ním, ať už to byli Takashi Murakami, Zaha Hadidová, Richard Price, Frank Gehry, Cindy Shermanová nebo Yayoi Kusamaová, se nepovedlo to, co Koonsovi. Ten měl zcela volnou ruku a nenechal se ovlivnit ničím. Místo aby se inspiroval bohatým archivem módního domu − jak bývá zvykem −, vzal nejslavnější plátna starých mistrů, na která se stojí fronty v těch nejslavnějších galeriích světa, a udělal z nich kabelky, v nichž se prolíná staré umění s moderním. Kromě základu tvořeného slavnými obrazy přidal své ikonické Gazing Balls, sérii, v níž do obrazů dodal modrou kouli se zrcadlovým efektem, jež vtahuje pozorovatele přímo doobrazu samotného. Stejně jako všechny Koonsovy předchozí projekty, také tento je propracovaný do nejmenšího detailu. Volba pláten není v žádném případě náhodná. I ona nese své jasné poselství: kde končí inspirace druhými a začíná pouhé kopírování? "Každého malíře jsem vybral pro jeho spojení s někým dalším," vysvětluje Koons. Van Gogh byl velkým obdivovatelem Paula Gauguina, Rubens nakreslil svůj Lov tygra pod vlivem Leonarda da Vinciho.

Kolekcí Masters (Mistři) opět dostal umění ven z galerií a zase svým pověstným megalomanským způsobem. Ve chvíli, kdy se objevily první fotky, vzedmuly se jako vždy v souvislosti s Koonsem dvě obří vlny. Hlasité odmítnutí na jedné straně a nákupní horečka na straně druhé. Jedno je ovšem jisté − dvaašedesátiletý Američan dokázal ulici proměnit v živoucí muzeum, což je zřejmě jen začátek. Jaké budou další kapitoly příběhu jedné z nejslavnějších módních značek světa a jednoho z nejslavnějších současných umělců? Na to si budeme muset chvilku počkat, ale zcela určitě to bude stát za to. Jste připraveni na další tsunami emocí?