Jak lze popsat chystaný projekt loftového bydlení, který vzniká na břehu Vltavy nedaleko centra metropole? Je příkladem konverze v architektuře, příležitostí se materiálově rozmáchnout, vyřádit se v otevřeném prostoru a nebát se exhibicionismu. Jmenuje se příznačně Vanguard, a byť loft jako takový není již pár let neznámým termínem ani na českém realitním trhu, zcela jistě je v mnoha ohledech jedinečný.

Kořeny loftového bydlení sahají zhruba do poloviny 20. století, kdy se díky přesunu průmyslové výroby z center velkých měst začaly uvolňovat někdejší tovární haly a sklady, které začali "osidlovat" zejména umělci a bohéma. Lákavé byly nízké ceny za pronájmy, velkorysost prostorů a díky obřím proskleným plochám jejich prosvětlení. Šlo vlastně o z nouze obývané prostory adaptované k novému způsobu využití, z nichž se postupem doby stal žádaný a povětšinou hodně nákladný způsob bydlení.

Za praotce skutečného loftového boomu můžeme považovat ikonu pop-artu Andyho Warhola, respektive jeho slavnou Factory na 47. východní ulici newyorského Manhattanu. V bývalé továrně na klobouky vytvořil na tehdejší dobu novátorský koncept prostoru určeného pro setkávání, tvorbu i bydlení tehdejší avantgardy. Z dnešního pohledu za směšný nájem ve výši pouhé stovky dolarů ročně.

Od té doby se hodně změnilo. Lofty jsou považovány za jednu z nejluxusnějších variant bydlení a kromě konverzí původních průmyslových objektů, takzvaných hard lofts, jež se vyznačují zachováním původních konstrukcí a jejich přiznáním v interiéru, včetně obnažených cihlových zdí nebo potrubí, developeři stále častěji budují lofty na zelené louce. Takzvané soft lofts nabízejí také vysoké stropy, otevřené prostory a mnohdy i industriálního ducha, ale něco tomu chybí…

Hard zážitek

Z tohoto pohledu nabízí projekt Vanguard skutečný hard zážitek. Na ploše 16 tisíc metrů čtverečních vznikne ve čtrnácti podlažích budovy někdejší Microny 140 loftových jednotek, jejichž rozloha se pohybuje od 41 do úctyhodných 795 metrů čtverečních. Současná podoba stavby projde totálním faceliftem. "Je to průmyslový skelet, těžký, který je měřítkově obří," vysvětluje architekt Petr Drexler, který pro developerskou společnost Pražská správa nemovitostí (PSN) konverzi budovy navrhl. "Jen balkonová deska je vysoká 60 centimetrů − to jsou úplně jiné dimenze, účinek bude opravdu veliký, protože ten dům prostě mate měřítkem. Z dálky vypadá relativně normálně, zblízka to ale bude opravdu rána."

jarvis_5a096abc498e34d8adcef351.jpeg
Autovýtah bude v Česku unikát. Vyvíjen je speciálně pro projekt Vanguard.
Vizualizace: archiv firmy

Budova Microny je de facto torzem, byla koncipována jako kombinace administrativy a vývojového střediska, měla sloužit bývalé Radě vzájemné hospodářské pomoci pro vývoj a výrobu strategických, nejtajnějších prostředků pro boj s nepřítelem. Směrem na jih se plánovala dostavba fabriky, k tomu ale po revoluci v roce 1989 již nedošlo. "Je to postavené tak, aby to odolalo útoku, pro uchování tajností je součástí i podzemní protiatomový kryt," dodává Drexler s tím, že jednou z nejzajímavějších věcí na projektu je "možnost vdechnout nový život baráku, který byl dostavěn v době, kdy ztratil smysl".

Ten dům mate měřítkem. Z dálky vypadá relativně normálně, zblízka to ale bude opravdu rána.

Při totální rekonstrukci bude dům v podstatě oholen na skelet, zasklen, plochy budou zatepleny. "Ta veliká hmota je prořezaná žiletkami, jak tomu říkám. Horizontální bílé žiletky a za nimi skleněné plochy," dodává Drexler. A popisuje další chuťovky, které torzo Microny ukrývá: "Jde o velmi speciální a zajímavou konstrukci, s obřími panely s žebry, jež umožňuje vestavět ještě další úrovně. Unikátním lákadlem pak bude autovýtah. Vede středem budovy a majitelé loftů, které s ním sousedí, budou mít možnost si s autem vyjet do hluboké lodžie. Je to vlastně venkovní prostor, z něhož projdou skleněnou stěnou domů." Ve světě již několik podobných projektů vzniklo, inspirací byla podle Drexlera floridská Porsche Tower. V Česku půjde o unikát.

Architekt Drexler není jediný, kdo se na přípravě projektu podílí. V rámci vnitřního členění vymezil několik typových jednotek, které dostali za úkol "vyplnit" designéři interiérů. Další svým způsobem unikát na českém realitním trhu: developer nabízí polovinu loftů ve stavu shell & core, tedy zcela nezařízené a umožňující budoucím majitelům uskutečnění vlastních vizí. Druhou polovinu stavebně realizují čtyři designérská studia: OOOOX, Ivanka Kowalski, Collarch a I.D.Arch.

Dřevo jako kontrapunkt

Rosťa Černík z I.D.Arch na projektu vyzdvihuje jak myšlenku využití skeletové budovy, tak zároveň snahu soustředit se nejen na exteriér, ale i přidanou hodnotu interiéru: "Developerům málokdy záleží i na řešení a užívání vnitřku komplexu. V tom je to zadání geniální."

Ve svých návrzích interiéru využívá I.D.Arch nejvíce ze všech oslovených designérů dřevo. "Obecně vždycky vnese větší teplotu. Tady máme žebra betonového skeletu, která klidně zčásti přiznáme, ale pak je potřeba to něčím vyvážit, dostat tam co nejvíc tepla. Dřevo je pro to ideální. Industriálnost vzhledu potom podpoří kombinace třeba s tmavým kovem," vysvětluje Černík.

Jako typového uživatele zhruba 160metrového loftu měli designéři rodinu se dvěma, případně třemi dětmi, při řešení tudíž kladli důraz na praktičnost. U návrhu menšího, 60metrového loftu se snažili prostor přizpůsobit mladým lidem, nouzově s jedním dítětem do zhruba šesti let věku. "V rámci dané velikosti jsme se snažili o maximální univerzálnost," dodává Černík.

Výtah pro auta považuje za fajnovost, která zároveň podtrhuje výjimečnost projektu Pražské správy nemovitostí: "V Česku je to asi jediný projekt, kde dali tomuto přednost před dalšími čtverečními metry obytné plochy. Z pohledu investora to je velmi velkorysé."

Bez hranic

Ivanku Kowalski nejvíce bavila příležitost se "vyřádit" na velkorysém industriálním prostoru tak, jak to sama cítí: "Je to ojedinělé, a s těmi čtyřmetrovými stropy se dá kouzlit − buďto vkládat patra, ale i když se nevloží, je to o něčem jiném."

Kromě malého a středně velkého loftu navrhovala i prostor penthousu: "Stejně jako menší jednotky nebyl celý kompletně vyprojektovaný, díky velikosti byl ale nejvelkorysejší. Proto jsem použila i prvky, na něž by třeba klient neměl odvahu." Na mysli má například prosklené dno bazénu, který je v patře s ložnicí. "Mám ráda, když jsou prostory co nejvíce propojené. I při navrhování běžných bytů se snažím rušit příčky, dveře… V penthousu se ráno probudíte a rovnou jdete do bazénu, začnete den tím, že si zaplavete," vysvětluje Kowalski.

Jako na divadle

Polotajný výzkumák, betonový bunkr… skrytý potenciál, který v projektu viděl Ondřej Janků z Collarchu. "Když se ukázalo, že se má projekt Vanguard ubírat v brutalistně-industriálním duchu, což je estetika nám blízká, tak nám to v kombinaci se zadáním přišlo zajímavé a šli jsme do toho."

Zadáním byl interiér menší jednotky, která má ale na rozdíl od jiných styk s parterem a možnost předzahrádky. "Zadání bylo poměrně velkorysé, s trochou nadsázky bydlení pro rockovou hvězdu amerického stylu. Mohli jsme si proto dovolit být více exhibicionističtí," říká Janků.

jarvis_5a096abc498e34d8adcef355.jpeg
Návrh penthousu od Ivanky Kowalské je výjimečný proskleným dnem bazénu v úrovni ložnice.
Vizualizace: archiv firmy

I proto je loft komponován jako divadelní scéna, protože to dovoluje vytvářet prostor s charakterem o dvou tvářích. "Změní se úhel pohledu, změní se estetika bytu," dodává Janků. Flexibility interiéru je dosaženo systémem elektricky poháněných záclon, jejichž pomocí se Collarchu podařilo nejen simulovat příčky v interiéru, ale také ho otevřít i do předzahrádky a okolního prostoru.

Na návrhu pro Vanguard Janků oceňuje, že je součástí velkého developmentu, který je uchopen tak, že vznikne velmi kvalitní architektura. "Ten styl nějaká léta běží v zahraničí, ale u nás si nevybavuji srovnatelný projekt, který by vznikl z rukou developera. Bavila nás volnost, kterou nám v PSN dali − i na spolupráci s umělcem, který ztvárnil grafiku na stěnách, což je dost atypické."

Tak trochu i punk

"Poprvé se nám dostalo do ruky něco, co má už ve svém základu ten správný industriál," pochvaluje si rovněž Radka Valová ze studia OOOOX. Základ budovy považuje za krásný, velké plus je zachování vnitřního stavu. "Mohli jsme konstrukci integrovat do interiérů, aniž bychom industriální vzhled museli dohánět polofalešně stěrkami."

Kromě návrhu dvou typů loftů dostalo studio OOOOX nabídku také na návrh společných prostor. "Běžně je nenavrhujeme, tak to byla výzva," říká Valová s tím, že zábavný byl zejména prostor wellness v suterénu. "Je tam množství těžkých dveří do krytu, postavili jsme to celé na tom, že většinu těchto prvků zachováme."

Tím vlastně naznačuje další výjimečnost projektu Vanguard: v suterénu bude k dispozici špičkové relaxační zázemí, které nabídne sauny, místnost pro masáže, fitness i prádelnu, kde si mohou obyvatelé vyprat, zatímco posilují nebo si jdou zaplavat do bazénu. À propos bazén: podle návrhu studia OOOOX je celý prosklený a měl by mít téměř 20 metrů na délku. "Konzultací s klientem jsme se dopracovali k tomu, že by měl být skleněný. Bylo docela těžké ho umístit, protože v suterénu tak vysoké stropy nejsou," vysvětluje Valová.

Nabídku relaxace v suterénu doplní ještě "společenská media party místnost". V současnosti funguje jako klub a je napojená na východ ven ústící u autobusové zastávky. "Bavili jsme se o tom, že lidé, kteří tam budou bydlet, musí být trochu punkáči, tak jsme tam něco takového v menší míře nechali. Když si tam pak někdo udělá party, díky oddělenému východu se ráno lidé nebudou trousit přes dům," popisuje Valová.

Aby toho nebylo málo, další společné prostory vhodné třeba pro zahradní grilování budou na přístupných střešních terasách. A veškerý servis a pohodlí zajistí obyvatelům unikátní služba concierge, která se postará o chod domu i služeb.