Začátkem února 1936 se ze švýcarského Bienne vydal vlakem na cestu 29letý muž s kufrem. Mladý hodinář jménem Paul-Louis Guignard mířil do bavorského Garmisch-Partenkirchenu a v onom kufru vezl 27 přesných stopek. Na tomto jediném muži a obsahu jeho kufru tenkrát závisela přesnost měření IV. zimních olympijských her. A také reputace hodinářské manufaktury Omega, pro kterou to byly po letní olympiádě v Los Angeles 1932 teprve druhé olympijské hry v roli oficiálního časoměřiče. A první zimní. Zatímco začátky sportovní časomíry byly místy až cimrmanovské, dnes je to záležitost sehraného orchestru profesionálů s dokonalým vybavením.

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.