Projít dveřmi bytu Oldřicha Uttendorfského znamená ocitnout se v jiném, lepším světě. Otevřít přijde džentlmen v pumpkách. Kolem krku má uvázaného hedvábného motýlka a z vesty mu vykukuje řetízek kapesních hodinek.

Z reproduktorů hraje houslová symfonie a pan doktor pobíhá z jedné místnosti do druhé. Tu ukazuje na vycpanou šelmičku ve skleněné vitrínce, které z legrace přidělal motorovou vrtulku. Tady vytáhne knihu o renesančních kabinetech kuriozit. A támhle upozorňuje na půlmetrové vejce vyhynulého pštrosa nebo starožitnou vycházkovou hůl s vyřezávanou opičkou, která umí vyplazovat jazyk. Pak se usadí do oblíbeného křesla, vedle něhož poslušně sedí vycpaný gepard s červenou stuhou místo obojku. Stůl v obývacím pokoji je plně obložený uměleckými plastikami a sběratelskými kuriozitami: jsou na něm svícny, které mají místo stojanu rohy antilopy, několik zvířecích lebek, domorodé masky i bronzový buddha. U okna stojí preparát želvího krunýře a staroegyptská hliněná tabulka a jako podstavce lamp tu slouží řecké amfory.