Krása se dá spočítat. Byla o tom přesvědčená řada mužů, kteří postupně přicházeli s různými matematickými klíči, jež měly rozlousknout tajemství krásna: Fibonacciho posloupností, Delaunayovou triangulací, Voroného diagramem, fraktály nebo zlatým řezem.

Rovnice napsaná křídou na školní tabuli je pro jedny příčinou úzkosti, která se k nim vrací v nočních můrách, pro druhé však představuje zdroj nekonečné fascinace a intelektuálního vzrušení. Jeden matematický vztah dokáže zároveň popsat princip tvoření ornamentů na motýlích křídlech, růst stromových větví, uspořádání včelích pláství nebo tvar ulity mořského živočicha. Podle týchž principů pak člověk staví domy a buduje mobilní sítě. "V matematice, pokud se na ni díváme správně, nalezneme nejen pravdu, ale i skutečnou nádheru, stejně chladnou a střízlivou jako u soch," tvrdil třeba britský filozof a logik Bertrand Russell.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 30 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.