Je deset hodin ráno a mně není úplně do zpěvu. Ale stěžovat si dost dobře nemůžu. Radek Kašpárek (34), který si právě dává třetí kafe, na tom není o moc líp. "Spal jsem asi čtyři a půl hodiny. Pak jsem se stavil ještě v Makru pro nějaké drobnosti a za chvíli otvíráme. Takový normální den." Kašpárkův hlas burácí stále ještě ztichlým interiérem restaurace Field. Panuje tu zvláštní atmosféra, když tu nikdo není. Malebné prostředí Na Františku na Starém Městě pražském, na které koukáte z oken, ji ještě podtrhuje. Personál je zatím v civilním oblečení a s výrazem ve tváři, jenž říká, "kdybych dneska nemusel vstávat, tak rozhodně nevstávám", dělá všechny takové ty věci, které v restauračním provozu berete za samozřejmé, i když nejsou. Skládá ručníky k umyvadlům na toaletách, likviduje zbytky drobků, které zůstaly po včerejšku na židlích, kontroluje, zda je umytá podlaha.

lak smallDvě věci už ale jedou na plné obrátky. Kuchyň a kávovar. "Kdo mi vypil to kafe?" ozve se z kuchyně hlas jednoho z kuchařů. "Udělal jsem jich sedm, já nevím, mělo by vyjít na všechny," brání se barman stejně hlasitě z druhé strany restaurace. "No tak to musel někdo do sebe naklopit minimálně dvě, můžeš udělat další?" Neptám se, zda Kašpárkovo kafe, co do sebe právě lije, je to, které chybí. A ptát se nebudu. Vypadá stejně nevyspalý jako každý v téhle místnosti. Maskuje to intenzivním opálením a energičností, jež z něj přímo srší a která je podle všeho vrozená. S faktem, že pije kávu způsobem, který by zajistil menší středoamerické zemi odbyt tak na rok, to souvisí jen okrajově.

Jídlo, které má koule

Je velmi jednoduché mít z Radka Kašpárka špatný pocit. Myslím špatný ve smyslu chybný. Pokud nemáte problém s přímým a jasným jednáním a trochu hrubou mluvou, máte naopak velkou šanci si Kašpárka jako člověka oblíbit. Nejste-li z branže, pravděpodobně jste o něm neslyšeli, pokud jste ho neviděli v kuchařské show na TV Barrandov. A i dokonce jestliže z branže jste, velmi pravděpodobně jste věřili tomu, že to, co vidíte na TV Barrandov, je pravda. Zemitý chlapík s divným přízvukem, který zjevně uměl vařit, v pořadu Kašpárku, vař! vypadal jen jako další tuctový televizní kuchař. Ano, měl za sebou účinkování v kuchyni pražského hotelu Savoy (v době, kdy to byl opravdu světový hotel, nikoliv jen stín své zašlé slávy) a v restauraci Coda. Nakonec skončil v Ola Kala, restauraci a kuchařské škole, která měla ambice stát se centrem pražského casual diningu.

Když se na přelomu loňského a předloňského roku objevily zprávy, že otvírá (za pomoci investic lidí z firmy RSJ) vlastní podnik jménem Field, nezpůsobilo to až tak velký rozruch. První recenze lokálních foodbloggerů byly rozpačité, když ne úplně přezíravé. Kašpárkovi bylo vyčítáno kdeco, od toho, že podtitul jeho podniku "Free Range Dining" (ať už to znamená cokoliv) není v recepturách rigidně dodržován, až po to, že kopíruje jídla jiných šéfkuchařů bez udání zdroje. Občas to vypadalo, že si recenzenti na tomhle chlapíkovi, který nikdy nebyl součástí žádné kuchařské party, jen dokazovali, jak dobří jsou a co všechno znají. I reakce kolegů byla spíše vlažná, ve stylu "no uvidíme, jak dlouho to vydržíš, hošíku".

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se