V civilizovaném světě je to celkem běžná profese: takovému člověku se obvykle říká "gourmet kritik". Jako jiní recenzují knihy, filmy, divadelní představení nebo výstavy, on recenzuje úroveň restaurací nebo obecně úroveň kulinářství v té které zemi, pranýřuje nešvary a chválí kvalitu. Nemusí to být nutně profesionální gastronom, tedy vyučený kuchař. Spíše to bývá někdo, kdo je v oboru zběhlý, aniž by v něm někdy přímo pracoval. Bývá to nejčastěji novinář specialista, ale může to být třeba filozof, lékař nebo malíř, výuční list se nevyžaduje. Takový člověk by se měl ovšem dobře vyznat v požitcích chuťových a ve všem, co je podmiňuje a co jim předchází.

Objevuje se (zvláště u nás) také označení "food kritik", což už je poněkud jiný obor. Taková osoba hodnotí jídlo jako takové, v podstatě jakékoliv. A hodnotí ho měřítky poněkud odlišnými než gourmet kritik. Zkoumá především chuť, málokdy něco jiného. Píše tedy (obvykle to bývá bloger neboli přispěvatel internetových stránek), jak mu chutnalo nebo nechutnalo. Kdežto gourmet kritik zkoumá i další detaily: například jak kvalitní a čerstvé byly použité suroviny, odkud pocházely, zda bylo použito konveniencí a aditiv atd.

Gourmet kritici jsou často najímáni hodnotitelskými subjekty, z nichž nejznámější je Michelin. Pracují tam potom inkognito coby hodnotící inspektoři.