Olga Trčková vystavovala začínající pražskou elitu graffiti již před dvanácti lety. "Výdělek byl vždy čistá nula, respektive galerie byla vždy v hlubokém minusu, takže mohu s klidem říct, že jako galeristka patřím k těm, které graffiti a street art fascinuje a vystavují je bez podtónu, že je to teď módní nebo výborný byznys," říká v rozhovoru pro magazín proč ne?!.

DSC Gallery také v rámci nedávné výstavy Reverse (probíhala do 30. srpna) představila špičku českého graffiti z trochu jiného úhlu pohledu. Umělci podle kurátora Edmunda Čučky vystavovali "stránku své tvorby, kterou sice graffiti nějakým způsobem podmiňuje, ale přímo nevytváří".

Lze vůbec graffiti považovat za umění?

Graffiti je o psaní jmen, "tag" je alfou a omegou. Není to jen pár písmen, které writer samolibě donekonečna vypisuje po zdech. Je to víc než trefné znamení doby − znak neidentifikovatelné identity. Z vysokého umění si vzalo potřebu deklarovat svoji společenskou a ekonomickou nezávislost, současně se inspiruje komerčním designem a pop kulturou. Graffiti je také veřejný monolog, který umělec vede navzdory tomu, že může být potrestán nebo jeho dílo nepřežije ani pět minut. To je jeden z jeho největších půvabů.

Graffiti

Umění vandalismu, subkulturní adrenalinová záležitost s příchutí kriminálu, která si od svého zrodu na přelomu 60. a 70. let v New Yorku postupem času otevřela dveře i nejprestižnějších světových galerií. graffiti je dnes součástí undergroundu i mainstreamu a má své teoretiky i sběratele. U nás se objevilo jako součást pohodové západní kultury po roce 1989 coby německý import, ale už i v Česku se stalo svébytnou disciplínou.

Mluvíme tedy o umění, nebo o kriminálním činu?

V Česku platí od roku 2009 "antigraffiti zákon" a podle paragrafu 257 je poničení cizí věci barvou trestným činem nehledě na vzniklou škodu − a neomluví to ani sebevětší umělecká hodnota. Graffiti je umění obdivované, ale podle zákona nepovolené.

Ale když se v 90. letech minulého století objevil v Bristolu tajemný Banksy…

… najednou bylo těžké poznat, co má být do 24 hodin odstraněno a co má zůstat a být ochráněno policií. Když má takové dílo větší cenu než dům, na kterém je namalováno.

Dělíme nyní graffiti, potažmo street art, na dobu před Banksym a po něm?

Ano. Jeho ironická díla se nelegálně objevují po světě od Londýna po New York, pracuje v ilegalitě a na jeho identitu panují různé názory − například že si ho vymyslel někdo ze světových galeristů a celá jeho kariéra je velmi dobře provedenou marketingovou kampaní. A úspěšnou, jeho díla se prodávají za milionové částky. Což zavdalo příčinu k organizovaným útokům na jeho dílo − stále se najdou tací, kdo věří, že by graffiti mělo stát v opozici oficiálnímu umění, a ne se dražit v aukcích za miliony. Takže pokaždé, když se objeví Banksyho sprejová glosa ke světovému dění, na místo spěchá speciální jednotka, aby malbu zakryla plexisklem. V Londýně panuje velmi zvláštní precedens, kdy je jedno vandalské dílo radnicí a za peníze daňových poplatníků chráněno před jiným vandalským dílem…