Dlouho předtím, než se Dakota Johnsonová objevila v talkshow Jimmyho Fallona v růžových šatech s falešnou mašlí od Gucciho, které se okamžitě po celém světě vyprodaly, svět v roce 1927 uchvátil černobílý svetr se stejnou ozdobou. Šaty se zipem, v nichž se Kim Kardashianová procházela po Římě, mají své kořeny v roce 1929. Kalhotová sukně, která se letos stala nedílnou součástí šatníku Rihanny, udělala v roce 1931 celebritu z jiné ženy libující si v extravaganci. John Galliano se svým slavným novinovým vzorem byl až druhý. Předběhla jej už v polovině 30. let právě ona dáma v kalhotové sukni − Elsa Schiaparelliová.

Neprávem se o drobné Italce mluví jen jako o rivalce Gabrielle Coco Chanel. Ano, ty dvě se potkaly v jeden čas, na jednom místě a každá po svém provedla revoluci v oblékání. Nemohly však být rozdílnější. Chudá Francouzka vyrůstající v sirotčinci a temperamentní Italka z bohaté, aristokratické rodiny, kde si podávali dveře učenci spolu s umělci. To určilo jejich vnímání světa i estetické cítění. Obě se vzepřely společnosti, zahodily veškeré předsudky a šly si tvrdě za svou nezávislostí. Coco se navždy chtěla zbavit chudoby a svých kořenů, Elsa zase škrobené společnosti, v níž vyrůstala. Nic pro ně nebylo dost tabu a šokující. Je také pravda, že Chanel přečkala ekonomickou i tvůrčí krizi, zatímco Schiaparelliová svůj dům zavřela v polovině 50. let. Ale stačí se podívat na styl oblékání v následujících dekádách a zejména dnes a je jasné, že odkaz "La Schiap" tu byl a je více než zásadní.

Elsa očima Bertranda

Ostré dopolední slunce se odráží od oken právě zrekonstruovaného hotelu Ritz, dopadá na výkladní skříně, ve kterých září hodinky a šperky slavných jmen. Proslulé pařížské náměstí Vendôme čeká další rušný den, klenotníci prezentují své nejnovější skvosty, dámy, jež poslední čtyři dny trávily na haute couture přehlídkách, teď na jehlových podpatcích cupitají od jednoho domu k druhému. Když se pozorněji rozhlédnete, uvidíte, že jeden roh je o poznání klidnější. Nebýt trojice pánů v tmavých oblecích, pod nimiž se rýsují vysílačky, zdála by se tato část opuštěná, nezajímavá. Zasvěcení ale dům č. 21 znají moc dobře. Je to jedna z nejdůležitějších módních adres od roku 1935. Krátká kontrola dokladů, těžké dveře se otevírají a za nimi zcela jiný svět.

Pyšná Paříž zůstává venku, interiér, jemuž dominují obrovské vázy s čerstvými růžovými květinami, na první pohled sálá jinou energií než jakýkoliv dům v blízkém i dalekém okolí. Vstupuji do pestrobarevného salonu plného výrazného nábytku, obrazů a drobných artefaktů, které v záři letního slunce dostávají ještě teatrálnější auru. Sem se Elsa Schiaparelliová se svým týmem, který svého času čítal 700 členů, přestěhovala v roce 1935. Superstar mezi designéry tady vybudovala ateliéry, přijímací pokoje, a především vlastní svět plný tvarů, barev, svobodomyslné energie. Vše tu má své přesné místo, aniž by celkový dojem působil sterilně. Do místnosti s dominantním stolem doléhá zvuk fotoaparátu, z portrétů v bílých šatech na vše dohlíží žena, které ležel u nohou celý svět. Dnes tu vládne muž.