Návrhář Tom Ford jí jako první prozradil, že se oženil se svým přítelem, novinářem Richardem Buckleym. S šéfredaktorkou americké Vogue Annou Wintourovou klábosila o tom, jak připravit tištěný časopis pro digitální éru. A Manolo Blahnik se jí svěřil, že první boty, které ho opravdu zaujaly, patřily jeho španělské chůvě.

Rozhovory s vůdčími osobnostmi světa módy, jež vznikly ve spolupráci se společností Apple a téměř přes noc se staly virální senzací, ale rozhodně nejsou jedinou aktivitou této činorodé aristokratky. Studovala herectví, píše scénáře, buduje start-upy, pracovala pro matku punku Vivienne Westwoodovou a všude ve světě přednáší o tom, co je právě trendy. My jsme lady Kinvaru Balfourovou pozvali do Prahy, abychom zjistili, jak to všechno zvládá, proč jí britská média přezdívají "the consultant of cool" a kde vlastně přišla k tomu zvláštnímu jménu.

Přiznávám, že když jsem si googloval vaše jméno, trochu mě to zmátlo. Dozvěděl jsem se, že Kinvara je vesnice na západním pobřeží Irska a rudá kněžka ze seriálu Hra o trůny.

Ano, máte pravdu, v Kinvaře jsem byla a je to krásná rybářská vesnička. A rudou kněžku samozřejmě také znám. Mým rodičům se ale to jméno prostě jenom líbilo. Nemají k Irsku žádný zvláštní vztah. Všichni v rodině máme nezvyklá jména. Má sestra se jmenovala Candida po té komedii George Bernarda Shawa. Teď se ale nechala přejmenovat na Xochi. Je to strašná hipízačka.

Smíte si vůbec takhle změnit jméno, když pocházíte z takové rodiny, jako je ta vaše?

Bohužel ano, smí se to. Co si o tom budou myslet vaši rodiče, je druhá věc. Když se rozhodnete říkat si Xochi, tak vám na tom ale stejně asi moc nezáleží.

Jak se vám líbí v Praze?

Praha je neuvěřitelně cool město. Překvapilo mě, jak sebevědomí a kreativní zde lidé jsou, tedy alespoň ti, s nimiž jsem měla možnost potkat se osobně. Máte tady skvělé restaurace. Jsou tady strašně pozitivní vibrace. Celé mi to tak trochu připomíná Berlín.

Překvapilo mě, když jsem se o vás dočetl, že dodnes všechna důležitá rozhodnutí konzultujete se svou babičkou…

Ano, je to tak. Je to nesmírně moudrá žena a já toho chci využít, dokud je naživu. Navíc jsme v podstatě sousedky, bydlí ode mě jen pár desítek metrů. Na svých 95 let je pohotovější, výřečnější a dynamičtější než většina výrazně mladších lidí. Stále ještě čte svůj milovaný magazín The Spectator, což je nejstarší nepřerušeně vydávaný časopis ve Velké Británii, miluje francouzské knihy a francouzské rádio. Nepřestává mě udivovat, kolik toho ví o aktuálním dění. Hodiny s vámi dokáže čile diskutovat o brexitu nebo třeba o vzestupu Donalda Trumpa. A navíc s ní chodím pravidelně do divadla. Mimochodem najít dnes někoho, kdo s vámi půjde v Londýně do divadla, je vzácnost. V dnešní době trávíme se staršími generacemi příliš málo času, což je velká škoda. Mohli bychom se toho od nich tolik naučit.