Jsou návrháři, kteří o sobě mluví rádi a hodně. Ví se nejen to, kde čerpali inspiraci na poslední přehlídku a koho považují za svou nejnovější múzu, ale třeba i co rádi snídají, s kým tráví dovolenou na pláži, jak se jmenuje jejich domácí mazlíček, a na jejich twitterovém a instagramovém účtu najdete i to, s kým šli spát minulý víkend. Druhou skupinu tvoří ti, kteří veškeré své veřejné projevy omezují čistě na práci.

A pak tu existuje ještě jedna skupinka návrhářů, kteří jsou tím šťastnější, oč méně o nich veřejnost ví. Jejich tajemná aura provokuje a dráždí zejména dnes, kdy všichni žijeme pod drobnohledem sociálních sítí a kdy se dají informace do světa vysílat prakticky odkudkoliv a kdykoliv.

O mnohých designérech se dá hned napsat kniha, ale některé si prostě musíte zažít. Sdílet s nimi jednu místnost, dýchat stejný vzduch, nechat se vtáhnout do jejich vlastního, ryze soukromého vesmíru, plout na stejné vlně. Přesně toto platí pro návrháře Viktora Horstinga a Rolfa Snoerena, oba ročník narození 1969, proslavené jako Viktor & Rolf.

O co jednodušeji zní jméno značky, o to pestřejší svět se za ní skrývá. O designérech samotných se toho obecně ví hodně málo, skoro nic. "Milujeme tajemství, je to něco opravdu vzácného, hlavně v dnešní době, kdy je naprosto každá informace na dosah ruky."

Dostat se do jejich blízkosti není zrovna jednoduché, vlastně je to tak trochu výzva. Nápad na interview vznikl jednoho listopadového odpoledne v kavárně poblíž Pařížské ulice, následovaly desítky e-mailů a telefonátů Praha−Amsterdam−Paříž.

Kolem Viktora a Rolfa se od počátku jejich společné kariéry vznášela ve vzduchu jistá nedostupnost a nevyzpytatelnost. Není to jen pouhé zdání nebo pečlivě propracovaná image marketingového týmu. Když už dostanete kýžené "ano", kvůli kterému si samou radostí otevřete lahev nejlepšího šampaňského, které se v okolí padesáti kilometrů dá sehnat, vězte, že pořád nejste u cíle.

27. ledna, Paříž

Pařížský týden módy haute couture. Z rozjásané show Jeana-Paula Gaultiera, který se nechal inspirovat slavným nočním klubem a jeho múzami, pospícháme s kreativním ředitelem London College of Fashion Tonym Glenvillem a šéfredaktorkou Antidote magazínu Jessicou Michaultovou na druhý břeh do Palais de Tokyo, na přehlídku Viktora a Rolfa.

V odpolední dopravní zácpě stoupá adrenalin do takřka neměřitelných hodnot. Naštěstí jsme v Paříži, kde nikdy nic nezačíná včas, takže i přes půlhodinové zpoždění nakonec usedáme na svá místa.

Strohou atmosféru umocňuje všudypřítomná čerň a nezvyklé ticho, které protnou až první tóny klavíru a monotónní zvuk spouští fotoaparátů, které jedou na plné obrátky. Hned od prvního modelu je jasné téma − kubismus. Postavy z Braqueových a Picassových pláten ožívají. Nejprve decentně, kolekce však graduje až do posledních kreací, uličkou se pomalu procházejí trojrozměrné sochy.