Očekával jsem, že se dostaví podobný pocit jako při sledování letadla, které právě narazilo do newyorských dvojčat. Že mi naskočí husí kůže a sevře se mi hrdlo, jako když tři minuty před koncem otočil Vladimír Šmicer zápas fotbalového mistrovství Evropy 2004 proti Nizozemcům. Že mi polezou teplí a pichlaví mravenci z míchy do hlavy jako uprostřed zaplněného Václaváku, který v listopadu 1989 řval "Jakeše do koše" a zvonil klíči. Zkrátka jsem předpokládal, že se koncem října roku 2016 stanu mezi Rozvadovem a Plzní součástí něčeho dějinného a velkolepého, co budu vyprávět ještě padesát let poté pravnoučatům.

Místo toho mi bylo trochu trapně za roztržitého Francouze, který za volantem černého Golfu nemohl najít výjezd z odpočívadla v prostorách bývalé celnice u hranice s Německem na dálnici D5 směrem k Praze. Proč ten volant drží, když má na autě nápisy Hands Off Tour a měl by nám jako jednomu z prvních médií v Česku ukázat, jak vypadá budoucnost aut bez řidiče?!