Že tu bude něco jinak, napovídá již jen to, že jsme sice na akci korejské automobilky, ale v Miláně, a kávu vám tu dělá duo německých baristů. A ono to taky je všechno jinak. Kia, která byla dlouho vnímána jako výrobce aut za rozumnou cenu, tu totiž představila své první žihadlo − doslova. Jmenuje se Kia Stinger.

Korejská automobilka jako by jím chtěla dokázat: "Podívejte se, my to taky umíme. Taky zvládneme navrhnout a vyrobit siláka, co bude trhat asfalt, když se mu bude chtít." Přibližme si to řečí čísel: šestiválec o objemu 3,3 litru, výkon 365 koní s maximální rychlostí 269 km/h a zrychlením z nuly na sto za 5,1 sekundy. Vůbec první Kia s pohonem zadních kol. Testováno na vyhlášeném Nürnburgringu.

"Chtěli jsme vyrobit auto, které vypadá tak, jak se řídí, a řídí se tak, jak vypadá. Silný, ale zároveň pohodlný vůz, v němž si užijete i dlouhou jízdu. Skutečné grand turismo," říká Gregory Guillaume, evropský šéfdesignér značky, když usedáme ke stolku před nasvíceným pódiem, na kterém zatím v dřevěné bedně číhá Stinger před svým slavnostním odhalením.

jarvis_5a057c5f498e089685ebc46c.jpeg
„Nechci, aby se auto stalo jen pouhým přístrojem, jenž vás někam odveze. Chci, abyste v něm mohli vždycky zažít ten požitek z jízdy,“ říká Gregory Guillaume, evropský šéfdesignér značky Kia,
Foto: archiv automobilky

Příběh tohoto auta se začal psát v roce 2011 na autosalonu ve Frankfurtu, kdy designérský tým vedený Peterem Schreyerem, jenž dříve pracoval pro Audi či Volkswagen, představil koncepční GT. Právě ten se stal základním stavebním kamenem pro Stinger. Kde se vůbec ta touha po tom vytvořit takové auto vzala? "Velkou inspirací pro mě bylo moje dětství. Vyrůstal jsem ve Francii a na konci 60. let to byla doba, kdy se jezdilo na večírky do St. Tropez na Azurové pobřeží a jezdilo se krásnými, rychlými auty. Ta doba měla svou specifickou atmosféru. Nešlo jen o to dojet do cíle co nejrychleji, ale dopravit se tam elegantně a pohodlně," přibližuje. Jedním z takových aut bylo podle Guillauma například Maserati Ghibli − dvoudvéřové kupé, jež se představilo v roce 1966 na autosalonu v Turíně. Dlouhá příď, přikrčená silueta. Podoba by tam byla.

Mnohem více než návrat do idylického dětství designérů je však Stinger vyvrcholením strategie korejské automobilky zbavit se stigmatu aut pro masy a dát automobilce jasně rozpoznatelnou tvář. Právě díky Guillaumově týmu dostala auta značky Kia svou projmutou masku evokující tygří čumák a vznikl úspěšný model Cee'd a ostřejší Pro_cee'd. "Když jsme přemýšleli nad tím, kterým směrem se při redesignu budeme ubírat, vedli jsme dlouhé diskuse o tom, jestli chceme vypadat jako korejské, nebo jako japonské auto. Jenže pak jsme zjistili, že potřebujeme zvolit jiný kurz," vysvětluje Guillaume. Podle něj se asijské automobilky dlouho snažily jít v závěsu obdivovaných evropských automobilek. "Myslím, že evropský přístup k designu je trochu jiný. Spíše hledáme své vlastní cesty,"zamýšlí se.

Guillaume, který se Schreyerem tvoří pevně semknuté duo, si začal auta kreslit již odmalička. "Mohlo mi být asi tak deset. Miloval jsem dvě věci: auta a kreslení. Neustále jsem si čmáral svá vlastní auta. Dokonce jsem si namaloval i vlastní logo − dvě propletená G, která vypadala jako volant," směje se. Tehdy ještě netušil, že něco jako "automobilový designér" vůbec existuje. "V naší rodině se ani nevědělo, co to design je."

Jeho prvním autem byl Renault 5, deset let starý vůz, který zdědil po mamince, hned jak dostal řidičák. Žilo si do té doby celkem klidným životem, než ho nadšený čerstvý řidič během roku "utýral". Teď už se ke svým autům chová podstatně svědomitěji, s designérským týmem Kii si ovšem adrenalin pravidelně vybíjejí při jejich vlastních automobilových závodech Kia Miglia.

jarvis_5a057c60498e089685ebc470.jpeg
Gregory Guillaume vytvořil se svým týmem skutečné gran turismo.
Foto: archiv automobilky

Stinger s cenou přes milion korun je určený pro zajištěné zákazníky, kteří si nepotrpí na okázalé status symboly. Ale co mladší skupiny lidí − mileniálové žijící ve městech, kteří častěji než vlastní auta volí různé carsharingové aplikace? "Auta pro generaci mých vrstevníků znamenala svobodu. Pro mladé lidi dnes znamená svobodu tohle," říká a ukazuje na stolku ležící mobilní telefony. "Samozřejmě, vlastnit auto není vůbec zadarmo, ale lidé, kteří se o auta nezajímali, byli i před třiceti lety. Já si myslím, že ten odklon od osobních automobilů nebude tak rychlý. Stále se najde dost lidí, pro které budou auta vždy velkou vášní," myslí si.

Co se týče moderních technologií, Guillaume v sobě vůbec nezapře konzervativce, který těžce nese, že by do světa aut měli místo inženýrů začít hovořit "ajťáci" a řidiče by měla nahradit umělá inteligence. "Všichni tvrdí, že další kapitolou jsou samořiditelná auta," kroutí hlavou. "Ale já si myslím, že bychom se některých věcí měli vzdávat jen velmi pomalu a opravdu si dobře rozmyslet, co to pro nás bude znamenat," říká s vážností v hlase. Vadí mu, že všichni argumentují tím, co všechno budeme moct dělat, když nebudeme řídit. "No dobře, můžete si číst, ale stejně pořád budete muset sedět v autě. A aby mi auto třeba říkalo, kam můžu a nemůžu jet? To si vůbec nedokážu představit," durdí se. "Nechci, aby se auto stalo jen pouhým přístrojem, jenž vás někam odveze. Chci, abyste v něm mohli vždycky zažít ten požitek z jízdy."