Eddie Murphy mu vděčí za svou kariéru. Právě díky skečům Barryho Blausteina se totiž stal jedním z nejpopulárnějších herců konce 80. a začátku 90. let. "Je to můj nejlepší přítel, myslím, že máme stejný smysl pro humor," říká mi v kavárně pražského kina Lucerna. Do Prahy přijel jako hlavní host festivalu studentských filmů FAMUFEST

Pracovat pro show Saturday Night Live je snem každého scénáristy. Jak se vám to povedlo?

Je to dost zvláštní příběh, protože paradoxně než mě vzali tam, odmítli mě všude jinde. I lidi, kterýma jsem pohrdal, mě nechtěli zaměstnat, čemuž jsem se dost smál. Pak jsem psal scénáře pro různé podřadné talk show v Hollywoodu, ale snil o tom, že udělám díru do světa jako autor skečů. Poslal jsem své nápady do Saturday Night Live, které zrovna vyházelo celý předchozí tým. Pozvali mě na pohovor a z toho, jak se chovali, mi bylo jasné, že mě rozhodně nevezmou. Tehdy tam ale působila sestra Woodyho Allena Letty Aronson, která byla ale z mých nápadů nadšená. Když jsem jednoho dne už byl úplně zoufalý a na dně, zazvonil telefon, že mě berou. Rodiče mi tu práci ale vymlouvali.

Proč?

Měl jsem jen dočasnou smlouvu a pracovali jsme šest dní v týdnu, od 12 odpoledne do tří rána. Nejsnažší den byla paradoxně sobota, kdy probíhal přenos. Vydržel jsem tam tři roky, pak se narodil můj syn a já nechtěl být ten otec, co je pořád pryč. Ale ptala jste se, proč rodiče neschvalovali moje angažmá pro Saturday Night Live. Víte, byli poměrně citliví na jakékoliv potenciální nebezpečí. Moje matka utekla v 11 letech z Berlína před nacisty, často měli to trauma z pronásledovaného Berlína.

Navštívil jste Německo? Říkal jste mi, že v Praze jste poprvé.

Ano, byl jsem v Berlíně několikrát. Dokonce mě pustili do bytu, odkud Hitler vyhnal matčinu rodinu. Byl to strašně zvláštní pocit. Ale mám ještě podivnější historku, na jejíž motivy jsem napsal scénář. Chcete, abych vám ji prozradil?

Samozřejmě!

V Berlíně jsem se zamiloval do jedné novinářky. Byla to strašně krásná žena. Strávili jsme spolu noc a ráno mi hned po probuzení prozradila, že její otec byl nacista. Zeptal jsem se jí, jestli to byl nějaký úředníček, nebo něco horšího. Řekla mi, že byl za nacistů velké zvíře, a že ona za něj stále cítí vinu. Pak přijela do Ameriky natáčet o mé matce. Bylo docela zajímavé, že máma si ji oblíbila, ale stejně jsme se rozešli.

Bude z toho film?

Asi ne, nakonec jsem se rozhodl na tom dál nepracovat, ale možná se to objeví jako motiv v seriálu, který mám teď rozepsaný. Ale o tom nechci moc mluvit, řeknu jen, že je to o mně, o scénáristovi, který se rozhodne opustit Hollywood. 

Vy tam ale pořád žijete a působíte...

Víte, je to neúprosný byznys. Mám teď diagnostikovaného Parkinsona, takže jsem raději v klidu a učím studenty, občas něco napíšu. Jsem rád, že nejsem ve středu dění, podívejte se, co se teď u nás děje.

Máte na mysli aféry spojené se sexuálním obtěžováním, nebo politiku Donalda Trumpa?

Obojí. O Harvey Weinsteinovi se vědělo, že se chová špatně k lidem. Nemuselo jít nutně o ženy a to, že je obtěžoval. Není dobrý člověk, neměl pro ostatní respekt. Trump děsí Hollywood, ale myslím, že v dobrém slova smyslu. Vybudovala se tu velká politická opozice, hercům ani jiným profesím od filmu to není jedno. Nakonec si myslím, že tahle doba nám všem prospěje. Sexuální obtěžování přestane být normou a lidé vystoupí ze své letargie a budou občansky aktivní.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se