Nerudova ulice, číslo popisné 13. V průchodu, nad těžkými dveřmi vedoucími do Musea Montanelli, trčí z omítky pár mužských nohou. Jako by úředník z jednoho z přilehlých vládních úřadů prorážel kamennou zeď. "Někteří návštěvníci výstav jsou tak zvědaví, že je nic nezastaví," vtipkuje Dadja Altenburg-Kohl. Pro umění by zdí klidně proletěla, kdyby mohla ohnout fyzikální zákony.

Všem škatulkám se vymyká, ale pokud bychom měli k její osobnosti vybrat jedno slovo, byla by to "vášeň". Málokdo udělal pro české umění tolik jako ona. Založila soukromé muzeum, kde momentálně vystavuje dílo pozapomenuté české umělkyně Ludmily Jandové, financovala opravu foyer Národního divadla i Hynaisovy opony, založila Mecenášský klub ND, podporuje několik divadel, dokonce sama účinkuje na jevišti. Finančně přispěla rovněž k natočení několika filmů − od dokumentu Občan Havel až po snímek o osudu operní zpěvačky Soni Červené s názvem Červená režisérky Olgy Sommerové. Pomáhá i nezávislým českým umělcům. Výčet by mohl pokračovat ještě dlouho.