Širín Ebadiová nyní žije v Londýně, ale její profesní kariéra je spjata s Íránem. Po islámské revoluci v roce 1979 zůstala ve své rodné zemi, přestože se mnozí přátelé a lidé z jejího okolí rozhodli Írán ze strachu před nastupujícím režimem opustit.

"Proč pro vás bylo tak důležité zůstat?" ptáme se. "Byla jsem přesvědčena, že je nutné podpořit nejzranitelnější obyvatele − ženy a děti. Právě v tak těžké době je třeba zůstat ve své zemi." Sama pak zakusila, na jak obtížnou cestu se vydala. V roce 1979 byla zbavena úřadu soudkyně, neboť režim nepřipouštěl, že by ženy mohly mít právo rozhodovat ve věcech spravedlnosti. Širín se tak stáhla do ústraní a věnovala se své rodině − manželovi a dvěma dcerám. V roce 1992 se ke svému povolání částečně vrátila. Tehdy se na bývalou první soudkyni v Íránu obrátili zoufalí rodiče dívky, kterou nejprve tři muži znásilnili a následně zavraždili. Pachatelé byli zatčeni a odsouzeni k trestům smrti. Protože však dosud platilo, že život vraha má větší váhu než život zavražděné dívky, rozhodl soud, že rodiče musí popravy zaplatit. Na to jim však chyběly prostředky, a soud proto vrahy propustil.

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé

Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.