Švýcarská firma Omega, založena v roce 1848 Louisem Brandtem v dílně La Chaux-de-Fonds, se jako oficiální časomíra poprvé představila na zimních olympijských hrách v roce 1936 v německém Garmisch-Partenkirchenu. Tehdy tam byl vyslán jediný technik s 27 stopkami, které měřily časy soutěžních disciplín. Od té doby uběhlo 82 let, během kterých firma pokračovala ve vývoji technologií a sbírala zkušenosti. 

V roce 2014 v Soči naměřila Omega více než 650 000 cílových a průběžných časů, vzdáleností, pořadí a dalších výsledků. A to na 98 různých místech v průběhu dvou olympijských týdnů. Role oficiální časomíry olympijských her se chopila i tentokrát, po osmadvacáté.

Přítomnost značky v Pchjongčchangu zahrnuje 300 časoměřičů doprovázených 350 vyškolenými dobrovolníky, 230 tunami vybavení včetně 30 informačních a 90 výsledkových tabulí s mnoha kilometry kabelů a optických vláken.

První infračervená brána

Firma stojí za několika vynálezy, které na olympijských hrách zajišťují přesné výsledky. Například v roce 1948 byla poprvé ve Svatém Mořici použita infračervená brána. Jde o paprsek světla, který vysílá zařízení umístěné na cílové čáře. Jakmile závodník tuto hranici překročil, elektronický časovač okamžitě zastavil časomíru a zaznamenal výsledek s přesností na nejbližší jednu tisícinu sekundy. Infračervené brány se používají dodnes. Například v rychlobruslení jsou měřící paprsky umístěny jen dva nebo tři centimetry nad ledem. Tím je zajištěno, že se časomíra zastaví přesně ve chvíli, kdy cílem projede závodníkova brusle.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 80 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.