Momentálně věnuji většinu svého času modelingu.

Moje práce je dnes převážně pro velké komerční firmy, spolupracuji s vlasovými, kosmetickými i oděvními domy.

Také pracuji na hudbě mého dědy Vadima Petrova. Nahráváme nové skladby, pořádáme koncerty a spravujeme jeho velkolepý archiv.

Moje první pracovní cesta do zahraničí byla ve čtrnácti letech do Mnichova. Jela jsem tam sama autobusem z pražské Florence, mluvila jsem školní angličtinou a s němčinou jsem na tom byla vůbec špatně.

Byla jsem tam tuším jen na týden, chodila jsem na castingy a nafotila svou první titulku pro Top dívku. Ta tenkrát vyšla i v Česku, z čehož jsem měla obrovskou radost.

Upřímně, dodnes nerada cestuji sama a ze začátku to pro mě bylo o to těžší.

Společně s bratrem Martinem jsem přitom cestovala už od dětství. Naše rodina měla domeček na Lanzarote, kde jsme trávili hodně času, takže jsem už tenkrát byla zvyklá pohybovat se v zahraničí. Nebála jsem se, že by mohla nastat situace, kterou bych nezvládla, ale spíš se mi hodně stýskalo po domově a kamarádech.

Byla jsem v deváté třídě základky, mobily tehdy ještě nebyly chytré a na svém Alcatelu jsem byla ráda, když mi vůbec naběhl roamingový signál.

Takže pocit samoty byl trvalý.

Ve svém věku jsem nemohla mít kreditní kartu, musela jsem cestovat s máminou. Bylo to trochu o nervy. Pro mě i pro mámu.