Na jedné straně pole, na druhé les. Pár břízolitových bytovek, jeden koloniál a na rozcestí kaplička. Janštejn. Na konci cesty stojí již od roku 1809 sklárna. Špička cihlového komína staré budovy se v chladném vysočinském vzduchu krapet naklání. Vedle ní hučí kvádr nové sklárny, kde se rodí svítidla, jež odsud putují do osmdesáti zemí − z konce světa do světa. "Jsme druhá nejstarší sklárna ve střední Evropě s nepřetržitým provozem od svého založení. Ta první je v Harrachově," říká její hrdý majitel a zakladatel značky Brokis Jan Rabell. "Ten komín budu muset nechat o tři metry snížit," dodá se starostlivým pohledem na nakloněnou dominantu komplexu.

Na začátku pohádky o záchraně jedné skomírající sklárny je jako v každém správném příběhu láska. Láska ke sklu. Z Rabella, který viděl po studiích ekonomie a úspěšně nastartované kariéře ve finančnictví v chřadnoucí sklárně nejprve jen výhodnou investici, se nakonec stal nadšený advokát sklářského řemesla.

Při prohlídce vysvětluje, ukazuje a doplňuje. Tady se fouká, tady se chladí, tady se brousí a leští, tady se leptá a tady lepí. V jeho češtině je při tom lehce znát cizí přízvuk − vzpomínka na dospívání v Portoriku, odkud pocházel jeho otec.

Nejprve se tu dooranžova rozpálená vláčná hmota měnila pod Rabellovým dohledem ve svítidla pro věhlasné zahraniční firmy. Již deset let ovšem sklárna pracuje i pro značku Brokis, jež se se svými designovými světly propracovala až do těch nejznámějších showroomů v Evropě.

Tým s Rabellem v čele se právě vrátil z designového veletrhu Salone del Mobile, kreativní ředitelka značky Lucie Koldová se letos stala prvním českým tvůrcem, který měl tu příležitost prezentovat svůj koncept moderního bydlení plného světel na prestižním veletrhu IMM v Kolíně.

O svítidlech připomínajících balonky, muffiny i makronky píší magazíny jako Wallpaper nebo Monocle. Svítí v prezidentském apartmánu hotelu Four Seasons v Londýně, na vídeňském letišti, v milánském vlajkovém obchodě Calvina Kleina i v reklamě značky Saint Laurent.

Specialitou zdejších mistrů se stalo barevné, opálové a zabarvené sklo. Janštejnské paletě odstínů může konkurovat jen málokdo. V nejmodernější části areálu se zářícím showroomem se pak skleněné koule různých tvarů mění ve skutečná svítidla. Balí se do černých krabic, po nichž se plazí vlny loga Brokisu připomínající letokruhy z vysokých smrků všude okolo.

"Symbolizují mapu šíření světla," upřesňuje Rabell. "Zároveň zobrazují i to, jak se malá značka může postupně rozšiřovat dál a dál. Hranice neexistují."

Co vlastně znamená název značky Brokis?

Můj otec pocházel z Portorika a já jsem tam vyrůstal. V portorikánském slangu se kamarádi oslovují "broki". Je to stejné, jako když se američtí kluci oslovují "bro". Prostě něco jako "kámo". A broky se říká i sklářské surovině.

Řekněte mi, jak se muž, který vyrůstá v Portoriku, ocitne uprostřed lesů Vysočiny ve sklárně v Janštejně?

V 90. letech jsem pracoval pro investiční společnost, která obchodovala na burze a obchodovala i s pohledávkami. Tak jsem se dozvěděl o možnosti odkoupení pohledávek sklárny v Janštejně. To bylo na jaře roku 1997.

Přijel jsem se sem podívat, ale nezdálo se mi to. Nicméně v srpnu 1997 už jsem podepsal smlouvu a stal se majitelem.

Co změnilo váš názor?