Svůj první foťák jsem dostal ve 13 letech od táty. Byl to starý ruský Zenit a z koníčku se brzy stala posedlost. Začínal jsem na černobílém filmu, který jsem si sám také vyvolával. Asi proto i dnes tak tíhnu k černobílé fotce.

Fotograf, jehož práce mě nepřestává inspirovat, je jednoznačně Peter Lindbergh. Obdivuju ho už hrozně dlouho, asi od prváku na škole. Celá ta léta si naprosto drží svoji linku a stále je moderní a mnohem víc cool než všichni ostatní.

jarvis_5b96854c498eeeee3e9b09d4.jpeg

Focení, na které nezapomenu, bylo určitě to s Rogerem Federerem pro váš časopis PROČ NE?! (foto). Měl jsem na něj pouze deset minut, víc času jsme nedostali. A on přišel přesně, byl připravený, koncentrovaný a usměvavý. S každým navíc prohodil pár vět. Sportovců jsem fotil už celkem hodně, ale v Rogerovi je něco víc, něco aristokratického. A než jsme se všichni stačili vzpamatovat, byl pryč.

O současném populárním návratu k analogové fotografii v módě si myslím, že to zase brzy přejde. Je to určitý technický trend, ale s kvalitou to opravdu nemá moc co dělat. Já fotil na film přes deset let, a potom jsem byl vážně rád, že přišel digitál.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se