Ivan Král zemřel v neděli 2. února ve věku 71 let ve Spojených státech. Při té příležitosti odemykáme rozhovor, který vyšel v PročNe v září 2018.

Ivan Král je jedním z nejvíce nedoceněných rockových umělců v České republice. Obecně jej lidé mají za "toho, co hrál s Patti Smith a Iggym Popem", případně za "toho, co prorazil v USA". Pokud jste zběhlejší v hudbě, pravděpodobně pak máte Krále zafixovaného jako "toho, co produkoval desky skupiny Lucie a dalších velkých kapel" primárně na přelomu milénia, kdy jeho hvězda v Čechách svítila nejjasněji. Lidé, kteří nemají žádné hudební povědomí, pak mají Krále hozeného někde ve škatulce "Češi, co prorazili v cizině". Všechno to je nepochybně pravda, ale zároveň je to hrozně nefér. Sedmdesátiletý Král je totiž především velice zajímavý hudebník, skladatel a člověk. Je jemný, přemýšlivý, zároveň však dokázal zažít největší rock'n'rollové excesy vedle Iggyho Popa. Král je momentálně v USA, kde se připravuje na svoji podzimní šňůru po České republice. Své odpovědi na 66 otázek namluvil a poslal jako zvukový soubor, čímž zůstala zachována autenticita odpovědí.

Systém je jasný. 66 otázek připravených na tělo pro každého zpovídaného. Ten by měl odpovídat bez velké přípravy, odpověď může odmítnout nebo říci nevím. Nicméně 66 otázek bude vždy položeno.

1. Jak se máte?

Mám se bezvadně. A těším se na hraní.

2. Jaká hudba zní v nebi ve výtahu?

No až budu umírat, tak ji snad uslyším.

3. Když se podíváte za svojí hudební kariérou, kdy byl ten moment, kdy jste s ní chtěl seknout?

Hlavně v osmdesátých letech, to byl takový pustý čas, žádné nové zvuky. Trendy v populární hudbě mi tehdy nepřinášely vůbec žádnou inspiraci.

Osmdesátá léta přinesla nástup elektronické hudby, ať už hip hopu, nebo synthpopu. Což rockera Krále muselo skutečně neuvěřitelně deptat. Během osmdesátých let Král téměř přestal hrát a soustředil se pouze na produkování alb.

4. Zažil jste New York v jeho slavném "grim období" sedmdesátých let. Co bylo na životě v tehdejším New Yorku nejtěžší, na co jste si musel dávat pozor?

No, musel jsem si dávat pozor na krádeže a násilí v takových těch drsnějších oblastech. Chodilo se kolem narkomanů na ulici. Ale byly to zároveň taky skvělý časy.

A když už se to takhle sešlo − sedmdesátá léta byla naopak pro jeho kariéru klíčová. Hudební scéna v New Yorku, kde tehdy žil, doslova kvetla vším od Warhola a Bowieho až po punk a to vše na pozadí města, které se tehdy propadlo do spirály násilí a chudoby.

5. Jaká je vaše nejhezčí vzpomínka z dětství?

Když odpočívám po obědě s mámou a povídáme si. A druhá je, když jsem viděl svoje rodiče rozesmáté.

6. Na místo v kapele Patti Smith jste skládal konkurz − jak takové konkurzy probíhaly a kolik jich hudebník vašeho formátu musel absolvovat?

Tam musela přijít snad stovka kytaristů. A jediné, co jsem na tom konkurzu dělal, bylo, že jsem hrál tři akordy pořád dokola.

7. Jak důležitá pro vás jako hudebníka byla image?

Image je podle mě důležitá pro fanouška, ne pro hudebníka.

Pro mnoho lidí mé generace byl Král po svém návratu do České republiky v devadesátých letech ztělesněním pravého rockera. Křivák, černé džíny, "prosekaný" obličej dávající jasně najevo, že jeho majitel něco prožil. Král nicméně potřebu rockové image zjevně vůbec nevnímá.

8. Kdy jste měl poprvé v kariéře dojem, že jste uspěl?

Když jsem viděl album Horses v obchodě a mluvil jsem s chlapíkem, který si album kupoval a platil za něj. To byl zlom. Byl jsem tehdy strašně nadšený, že někdo zaplatí za mou hudbu…

Horses, album Patti Smith z roku 1975, na kterém Král hrál na kytaru a baskytaru a na kterém spolusložil dvě písničky.

9. Je nějaká skladba, která je tak dobře napsaná, že autorovi závidíte, že jste ji nenapsal vy?

Ano. Je to nádherná píseň od Louise Armstronga What a Wonderful World. Nadčasová, optimistická skladba plná naděje. Která je podle mě velmi vzácná.

10. Dokážete si vzpomenout na moment, ve kterém jste si uvědomil, že období mladosti a excesů už máte definitivně za sebou?

Splácení hypotéky na dům. Ale nebyl jsem vyděšený nebo tak. Naopak jsem to bral tehdy tak, že je třeba dostat se do reálnosti. A to ihned.

Skvělý moment. Pro většinu lidí je hypotéka strašák, Král ji naopak uvítal jako symbol toho, že začíná jeho nové životní období.

11. Jakou nejbizarnější příhodu s groupies jste během své kariéry zažil?

(Smích) To si musíte představit sám. Ale pomůžu vám − zahrnovalo to dívky, vodní balonky, psí obojky, pásky a samozřejmě Iggyho.

Při téhle otázce se Král i po těch letech upřímně rozesmál.

12. Jak se podle vás změnil New York za dobu, kdy v něm jste?

No, od sedmdesátých let se New York stal především velmi drahým městem.

13. Říká se, že člověk přestane aktivně vyhledávat novou hudbu někdy po třicítce, kdy na něj zároveň přestane hudba působit jako jedno z hlavních médií. Souhlasíte?

To záleží na konkrétních lidech. Ale možná je to špatná otázka pro hudebníka. Já znám spoustu kolegů hudebníků, kteří jsou neustále naprostí hudební fanatici a zajímají se o nové věci, i když je jim dávno přes čtyřicet.

14. Jaký byl váš největší rock'n'rollový exces?

Iggy v období jeho vrcholné divokosti. To bylo něco. Obvykle jsem to byl já, kdo se nás snažil držet v nějakých mezích, ale někdy už to bylo tak směšné, že jsem se připojil.

Zde už Král žádnou svoji historku nepřipojil. Škoda.

15. Co podle vás odlišuje hit od běžné skladby?

Hit je skladba, kterou si okamžitě zpíváte nebo je ve vaší mysli ještě o dlouhé hodiny později.

16. Za jakou věc v životě jste utratil nejvíc peněz?

Kondominium v Seattlu.

jarvis_5b969246498eeeee3e9b4e63.jpeg
Hudebník Ivan Král
Foto: Roman Černý

17. Vedle koho byste chtěl sedět během letu z New Yorku do Prahy?

Strašně rád bych seděl vedle Františka Drtikola.

Troufám si tvrdit, že Králův dialog s Drtikolem, známým prvorepublikovým avantgardním fotografem a mystikem, by se týkal nejen umění, ale třeba i buddhismu.

18. Na jaký hudební nástroj byste chtěl hrát, ale nejde vám to?

Snažil jsem se hrát na cello. Ale neumím to.

19. Jaká je nejlepší hudební skladba minulého století?

Mně se moc líbila Maria od Leonarda Bernsteina, která je ve West Side Story. Nebo Satisfaction od Rolling Stones.

20. Kdy vás naposled nějaká skladba rozesmála?

Kapela Beastie Boys a jejich You Gotta Fight For Your Right To Party. Neboli Musíš bojovat za své právo na večírek… (smích)

První hit Beastie Boys z jejich alba Licenced to Ill vyšel v roce 1986 a šlo o juvenilní odpověď na tehdejší nástup hip hopu. A pak že v osmdesátých letech Krále nic neinspirovalo.

21. Kdy jste se naposled probudil v posteli s osobou stejného pohlaví?

V roce devatenáct set sedmdesát devět?

Ten otazník na konci věty Král skutečně řekl. Velmi pobaveným tónem.

22. Jak byste popsal svůj styl?

Píšu pop rock, který může hrát každý, který je smysluplný, progresivní a myšlenkou se snaží jít dopředu.

23. Na jakou věc se nejraději díváte?

Já miluju hezké objekty, zejména v přírodě.

24. Jakou svoji věc denní potřeby máte nejraději?

Rád medituju se svým starým králíkem, který se jmenuje Baco. On na mně leží a my spolu dýcháme. Je to fakt starý králík. V letech králíků je mu sto deset let.

25. Jak těžké bylo uživit se v sedmdesátých letech v New Yorku hudbou?

Bylo to jednoduché, protože byly levné nájmy, všude bylo hodně umění, hudby, filmů. Člověk měl skutečně dojem, že je to to nejlepší místo na světě.

26. Musel jste v kariéře někdy udělat bolestivý kompromis?

Byly doby, kdy jsem dostával nabídky z jiných skupin, často lépe placené. Tohle byly chvíle horší než kompromis. Protože jsem měl dojem, že ztrácím příležitost.

27. Legs McNeil ve své knize Please Kill Me popisuje Iggyho Popa jako zcela neřiditelnou a problematickou osobnost. Jak jste s ním dokázal vycházet?

Iggy mě hodně naučil. On byl velmi divoký. A klíčem našeho vztahu bylo, že já jsem se ho nepokoušel zkrotit. Jak říkám, hodně jsem se od něj naučil jen tím, že jsem se na něm vezl, zatímco on divoce uháněl svým životem.

28. V jakém uměleckém díle byste chtěl žít?

Garden Of Eden. Česky asi… Rajská zahrada?

Král nespecifikoval, od kterého umělce by to mělo být. Podobný motiv jich zpracovaly desítky v různých druzích umění. Ale asi chápete, co chtěl říct.

29. Jakou hudbu opravdu nesnášíte?

Každá hudba má publikum, jak se říká. Ale nerozumím tomu, když někdo na pódiu jen skřípe nebo huláká.

30. Jako člověk, který přejíždí mezi USA a Prahou − jak byste tyhle dva světy popsal?

Já žiju v Michiganu. A nutno říct, že Michigan a Praha jsou velmi odlišné. Je to takový nový a starý svět. Při příjezdu do Prahy si připomínám svoje dětství. Ale Michigan je můj domov.

Král vždy dával najevo, že jakkoli v Česku především v devadesátých letech pobýval dlouho a často, jeho domov je v USA, kde je od šedesátých let. Rád sem jezdí na návštěvy, ale je Američan.

31. V Česku jste spolupracoval prakticky se všemi lidmi ze špičky pop music. Resp. všichni chtěli spolupracovat s vámi. Na jakou spolupráci v Česku vzpomínáte nejraději?

Jsem nadšený z toho, že jsem učil některé kapely hrát rock'n'roll. Díky tomu jsem objevil Davida Kollera nebo Jaromíra Klempíře, hned vzápětí jsem pracoval třeba s Danem Bártou. Třeba tohle byly hrozně fajn a vzrušující spolupráce.

32. Co je váš největší hřích ve smyslu − víte, že byste to neměl dělat, ale děláte to?

Já nemám co skrývat, opravdu ne.

Zde Ivan Král asi odpověděl něco jiného, než jsem se ptal. Ale odpověděl skvěle. Dává najevo, že je to člověk smířený sám se sebou, který si sám sebe dokonale uvědomuje. Když slyšíte jeho klidnou a vyrovnanou intonaci, ani na chvíli nepochybujete, že to tak je.

33. Je lepší skládat vlastní hudbu, nebo produkovat cizí?

Určitě nahrávat vlastní věci, protože to nemusím nikomu vysvětlovat.

jarvis_5b969247498eeeee3e9b4e67.jpeg
Hudebník Ivan Král
Foto: Roman Černý

34. V USA jste od roku 1966. Proč jste se v 90. letech vrátil?

Já jsem se chtěl vrátit vždycky. Ale musel jsem počkat, až padne zeď.

35. Kdy podle vás zemřel punk?

V roce 1980, kdy se na trhu objevily syntezátory a syntezátorová hudba.

36. Jaký největší luxus si dopřáváte v osobním životě?

Čtení a spaní. To mám moc rád, i když nejsem unavený.

Na tuhle otázku odpověděl Král naprosto rezolutně a s takovým gustem a téměř rozkoší, že jsem nepochyboval, že dělám rozhovor s jedním z největších fanoušků spaní, na které jsem kdy narazil.

37. Co vás vzrušuje s výjimkou hudby?

Příroda. Vzrušují mě její zázraky a její tajemství. U nás doma jsem obklopen stromy a mám k nim hroznou úctu. I k ptákům, motýlům, jelenům a tak… A je pravda, že lidé jsou také příroda a mnoho z nich je pro mě také tajemstvím.

38. Co bylo podle vás klíčem k úspěchu Davida Bowieho?

David byl velmi chytrý. Měl výborné dovednosti, skvělý vzhled a dobré úmysly. A vždycky byl… jak se říká v Česku… v pohodě. A tohle všechno byla součást jednoho talentovaného chlapíka.

Král s Bowiem spolupracoval, proto ta otázka. Všimněte si ale toho, jak Král zdůrazňuje, že součástí Bowieho talentu jsou "dobré úmysly". Něco, co považuje u umělce za zásadní. Podle mě fantastický postřeh.

39. Každý velký umělec musí být sobec. Souhlasíte?

Myslím, že ne… Myslím, že když jsou, řekněme, "neumělci" víc tolerantní, tak to není potřeba. Ale pravda je, že doba se dnes změnila, a myslím, že umělci obecně jsou sobečtější a hrubší.

40. Beatles, nebo Rolling Stones?

Rolling Stones.

41. Sex Pistols, nebo The Ramones?

Sex Pistols.

Zvláštní, zde jsem čekal, že se Král rozhodne pro Ramones, slavnou newyorskou punkovou kapelu z doby, kdy zde Král působil.

42. Space Oddity, nebo Heroes?

Heroes.

Dvě zásadní desky Davida Bowieho. Král vybral tu syrovější.

43. Fotbal, nebo hokej?

Hokej.

44. Hip hop z osmdesátých let, nebo hip hop z tohoto desetiletí?

Téhle otázce nerozumím.

Chtěl jsem zjistit, jaký má Král vztah k hip hopu, respektive hudebním žánrům, které jdou mimo něj.

45. Bill Clinton, nebo Barack Obama?

(Nezodpovězeno)

Tuto otázku Král přešel bez komentáře. Předpokládám, že se nechce vyjadřovat k politice.

46. Večer s knihou, nebo večer v baru s přáteli?

Večer s knihou.

Řečeno naprosto rezolutním tónem, skoro tak, jako by mi vyčítal, že se na něco tak jasného vůbec ptám.

47. Jakou nejcennější věc vlastníte?

Moji mysl.

48. Pět alb na pustý ostrov?

Erik Satie, Dvořák, Bach a největší hity od Motownu.

Zde je zajímavé to první jméno. Erik Satie je dnes širší veřejnosti prakticky neznámý francouzský hudební skladatel přelomu minulého a předminulého století, považovaný za zásadního předchůdce třeba Clauda Debussyho a pro mnoho lidí člověk, který dal základy například ambientní či minimalistické hudbě.

49. Kdy jste měl naposled sám o sebe strach?

Nemám proč mít o sebe strach, protože mám strážného anděla.

jarvis_5b969247498eeeee3e9b4e6c.jpeg
Hudebník Ivan Král
Foto: Cindy Hudson

50. Jaká je nejlepší a jaká nejhorší věc na koncertování?

Mám rád, když se mnou publikum zpívá. A nejhorší je, když publikum musí čekat kvůli technickým problémům, opravě generátoru nebo třeba dešti. Já miluju svoje fanoušky a mě to vyloženě bolí, když čekají.

51. V jaké kapele byste chtěl hrát, kdybyste si mohl vybrat?

Faces s Rodem Stewartem a Ronniem Woodem.

Kapela, ve které společně působila dvě superjména hudebního světa šedesátých a sedmdesátých let. Dodnes sporadicky vystupují.

52. S jakou osobností, živou nebo mrtvou, byste chtěl jít na drink?

Chtěl bych ukončit ten hodinový rozhovor, který jsem měl s Václavem Havlem.

53. Kdybyste mě měl v USA pozvat na tři místa, která máte rád a která bych měl rozhodně vidět, ať už jsou to kluby, bary, restaurace, nebo památky, kam by to bylo?

Grand Canyon v helikoptéře, klub CBGB, kdyby tam hráli Patti Smith a Ramones. A pak nějaká vaše oblíbená restaurace samozřejmě, protože bych chtěl, aby vám chutnalo.

Král dal velký důraz na konec odpovědi a z jeho tónu hlasu bylo naprosto jasné, že by mu opravdu velmi, velmi záleželo, aby mi chutnalo. Do CBGB, klubu, který v sedmdesátých letech formoval newyorskou hudební scénu, už bych se ale nepodíval. Legendární podnik na adrese 315 Bowery v East Village svým koncertem v říjnu 2006 zavírala Patti Smith.

54. Co je smysl života?

Carpe diem.

55. Je něco, co byste ve svém životě udělal jinak?

Ne, vůbec ne. Hudba je pro mě jako kyslík.

56. Které místo na světě máte nejraději?

Když jsem doma. Nemusím nic rozbalovat a všechno tam je.

57. Proč by podle vás lidé měli poslouchat hudbu?

Hudba je duševní terapie.

58. Na jakou desku, kterou jste produkoval, jste úplně nejpyšnější?

Lucie − Černý kočky, mokrý žáby.

59. Když řeknu následující jména, co se vám okamžitě vybaví? David Koller.

Solidní.

60. Patti Smith.

Rebelka.

61. Debbie Harry.

Láska.

62. CBGB.

Druhý domov.

63. Mimochodem, můžete mi nějak vysvětlit, jak je možné, že Debbie Harry na fotkách ze sedmdesátých let dodnes působí tak strašně sexy?

No nevím, ale ujišťuju vás, že je ještě hezčí v reálném životě dneska.

Debbie Harry, zpěvačka skupiny Blondie a sexuální idol nejen sedmdesátých let. Pardon, tahle otázka byla hodně osobní.

64. Co vás činí pyšným?

(Nezodpovězeno)

65. Jaký nejlepší mejdan v životě jste zažil?

V Playboy Mansion v Los Angeles.

66. Jste zamilovaný?

Ano, jasně!!

Odpověď pronesená úplně jiným tónem než zbytek rozhovoru. Král se úplně rozzářil, jen aby mě ujistil, že opravdu je. Věřím mu.