Prodírám se rozpáleným centrem Prahy, kličkuji mezi skupinkami turistů postávajících v okolí Staroměstského náměstí a rychle mířím do Žatecké ulice, kde se mám potkat s Pierrem Emmanuelem Dionnetem. S mužem, který přímo tady z jednoho starého činžáku dokázal vytvořit vyhledávaný hotel i místo, které si milovníci designových interiérů nadšeně pronajímají. "Bonjour. Welcome to The Emerald," zdraví mě s uvolněným úsměvem, jako by na něj nečekané zářijové vedro nemělo žádný vliv.

Vstupujeme do tichého činžovního domu z roku 1906, kde se pouliční shon pouhým zavřením dveří mění v uklidňující oázu. Smaragdově zelené kachle lemují vstupní schodiště a vtahují návštěvníka okamžitě dovnitř.

"Když se rozhoduji, jestli do nějakého projektu půjdu, musím to cítit. Všechno dohromady musí dávat smysl. Architektura, lokalita i atmosféra. Musí jít o něco speciálního, něco velmi mimořádného. Zároveň si musím umět představit nějaký podnikatelský potenciál. Když jsem tuto budovu viděl poprvé, bylo mi hned jasné, co s ní můžu udělat. Naprosto mě přesvědčila," vysvětluje Pierre.

Snažím se přijít na to, co v Praze chybí, a poté to aplikuji na nemovitosti. Vše optimalizuji sám, od designu po byznysplán.

Není složité mu porozumět. Hned na prvním kroku člověka pohltí zřetelný genius loci. A právě toho dokonale využil a v pěti patrech vytvořil třináct překrásných bytů. Je možné si je krátkodobě pronajmout nejen k bydlení, ale také k focení, natáčení, bujarému večírku nebo jako galerijní prostor.

Rodinná tradice

Do Prahy přišel před jedenácti lety ze svého rodného Bordeaux. "Tehdy jsem věřil, že to bude velmi exotický zážitek. Líbí se mi ten pocit, když přijíždíte na nové místo a můžete začít od znova. A v Praze jsem se přesně takto cítil." Město si zamiloval z podobných důvodů jako dům, kterým mě právě provádí. Líbila se mu zdejší architektura a atmosféra. Původně se přitom stěhoval kvůli práci obchodníka s komoditami a už zde zůstal.