Kolekce Podzim/Zima 2018-19 kombinuje materiály a barvy tak, aby modely dýchaly ženskostí. Obsahuje originální prvky jako náhrdelníky a ověsky inspirované růženci z mačkaných perlí v různých délkách. Nechybějí ani gobelíny s motivy renesančních portrétů žen posunutých do pop-artu. V kolekci se tyto originály mísí s denimem, vlnou, saténem, sametem a bavlnou. Nechybí ani zdobné krajky, hedvábný krep a umělá kožešina. Kolekci doplňují kožené pásky s masivními kovovými sponami, které připomínají westernové opasky, v kontrastu s jemným hedvábím a delikátním vlněným krulem.

Na výsledném díle se podílela například Andrea Vytlačilová, která vytvořila potisky na hedvábí, Daniela Ferenčíková utkala ruční gobelíny a firma Preciosa realizovala návrhy šperků a nažehlovací motivy z českého křišťálu. “Pracovala jsem se svými oblíbenými inspiracemi, materiály a trochu někde v hlavě sahala do své historie. Chtěla jsem, aby kolekce byla trochu chaotická a barevná i ve smyslu tvarů a výběru materiálů,” popisuje Nademlýnská.

JAK ŠEL ČAS S KLÁROU NADEMLÝNSKOU:Klára Nademlynská - Designblok 2018

1998
Klára se vydává na cestu do Paříže, kde působí jako modelistka střihů. Posléze, již jako návrhářka, rozvíjí svůj talent v pret-a-porter.


1998
Klára zakládá vlastní značku “Klara Nademlynska”. Tentokrát už s luxusní pret-a-porter. Ve stejném roce otevírá autorský butik, který ji navrhují Olgoj Chorchoj.

2001
Tváří značky “Klara Nademlynska” se stává Tereza Maxová.

2005
Sortiment se rozšiřuje o autorskou bižuterii.

2010
Modely z kolekce „Cosmos“ putují na Expo 2010 do Šanghaje.

2018
Výroční kolekce. Klára se vrací zpět na místo činu, na Designblok. Právě zde měla před dvaceti lety svou první velkou přehlídku. 

Zpátky do minulosti

Jakých bylo těch 20 let na módní scéně? Nademlýnská si prožila sen nejedné ženy poblázněné do módy a života v podmanivé Paříži. Působila deset let ve Francii, konkrétně mezi roky 1988 až 1998. Začínala jako modelistka střihů, postupně se vypracovala až v návrhářku. Sama toto období popisuje jako čas, kdy celý módní svět fungoval jinak, podle všeho se výrazně proměnil: “Vedle velkých módních domů a konfekčních značek zde byla spousta menších módních, lokálních firem. Teď mám pocit, že se lokální tvorba pomalu vytrácí.”

Do Prahy se Nademlýnská vrátila v době, kdy byla česká módní scéna v začátcích. Vznikaly zde první butiky, na trhu se objevily módní časopisy a české modelky se pomalu, ale jistě prosazovaly v zahraničí. “V Paříži jsem měla to štěstí, že jsem mohla zažít velkolepé módní přehlídky, které byly inscenované jako divadlo. Např. Jean-Paul Gaultier nebo Thierry Mugler, pro které na mole předváděly ikonické modelky jako Claudia, Christy nebo Linda. Bylo skvělé to vidět a zažít. Mezi nimi se na mole začaly objevovat Tereza Maxová, Eva Herzigová a Daniela Peštová,” vzpomíná Nademlýnská. 

V čem je podle ní zásadní rozdíl ve fungování módního průmyslu tehdy a teď? “Mám pocit, že v tu dobu byla móda ještě plná nadšenců a skvělých řemeslníků. Teď je to víc obchod. Pro návrháře je stále složitější stát na vlastních nohou,” přemítá.

Recept na úspěch

V České republice se snaží prosadit velká řada oděvních designérů. Uspět v záplavě konkurence je čím dál obtížnější. “Vždy všem říkám, že znalost řemesla je velmi důležitá. Bez základů, jako je znalost střihu a technologie šití, je těžké modely realizovat, obzvlášť při práci s týmem lidí, které musíte navést na to, co přesně chcete,” míní Nademlýnská, zároveň ale upozorňuje: “Řemeslo vás nesmí svázat v kreativitě.”

Přestože má Klára na svém kontě velkou řadu úspěchů, dál tvoří a pracuje. "Mám pocit, že se člověk stále učí. Věci kolem nás se mění a my s nimi. Je důležité nezakrnět na jednom bodě. Budu se snažit zůstat ve své tvorbě sama sebou, ale zároveň jít dál."

Kromě práce dělá Kláru Nademlýnskou šťastnou čas strávený s její rodinou a přáteli. “Je pro mne naplňující sdílet společné prožitky, nemusí to být extrémní zážitky, stačí procházka v lese.” Návrhářka se svěřila, že je v těchto chvílích doslova jako malé dítě. Na své umělecké sklony ale nezapomíná ani uprostřed lesa. “Sbírám divně zkroucené klacíky, šišky a kamínky. Říkám si, že jednou z nich vytvořím nějakou koláž.”