V Metropolitní katedrále Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie a na přilehlém náměstí Zócalo se tísnilo na sto tisíc lidí. Mačkali se, natahovali krky, aby aspoň něco viděli. Aby mohli být u toho, když se vdávala jejich "bohyně". Věra Čáslavská.
Slavná česká sportovkyně si před 50 lety v Mexiku brala atleta Josefa Odložila. Tehdy už dávno byla celosvětovou celebritou díky třem zlatým medailím z olympiády v Tokiu 1964. Další čtyři olympijská vítězství na hrách v Mexiku však způsobila naprosté šílenství. Na její svatbě chtěl být každý.
Nemusel tam přitom být vůbec nikdo. Nebýt toho, že jedna členka gymnastického družstva zahlédla v kufru slavné kolegyně svatební korunku. Korunku, která se později ztratila - a až nyní k příležitosti jubilejního výročí vznikla její replika. A připomněla málo známý příběh o tom, jak jedna náhoda zásadně ovlivnila Čáslavské život.
Replika podle fotografií
Ona sama po velké svatbě netoužila. Její představa byla skromná: chtěla se vdát v malé kapli v olympijské vesnici. Jenže z tajné události se náhle stala veřejná záležitost. "Když se to dozvěděli Mexičané, začali shánět něco většího než jen malou kapličku. Chtěli se svatby účastnit také," popisuje Radka Čáslavská, dcera slavné gymnastky. Vždyť se vdávala nejúspěšnější sportovkyně olympiády! Tehdy se domluvilo, že se svatba uskuteční v největší katedrále v zemi v Mexico City. Ani tak se nedostalo na všechny, kdo jí chtěli přihlížet. Desetitisíce lidí zůstaly před katedrálou a společně volaly "Vera, Vera, Vera", aby oslavily svoji hrdinku.
"Po skončení obřadu museli všichni další hodinu čekat v kryptě pod sakristií, než se davy uklidnily a kostel aspoň zčásti vyprázdnil," píše se v knize Věra Čáslavská: Život na Olympu. "Nebýt podzemní chodby, kterou nakonec unikli ven, svatební hostiny pořádané v olympijské vesnici by se zřejmě vůbec nemohli zúčastnit."
Svatbou žila i rodná vlast. Čáslavská byla ikonou nejen kvůli sportovním úspěchům, ale také odvaze, kterou na olympiádě prokázala, když jako symbol tichého vzdoru sklonila hlavu při sovětské hymně. Všichni chtěli být jako ona. Její svatební šaty se staly vzorem a Čáslavská svou korunku půjčovala dalším nevěstám. Jednoho dne už ji ale nedostala zpátky. Klenot, k němuž měla zvláštní vztah, zmizel ze světa. Ale ne nadobro.
Nadační fond Věra Čáslavská se rozhodl, že korunku k padesátiletému výročí nechá vyrobit znovu. Jeho zástupci proto požádali českou firmu Preciosa, uznávaného výrobce křišťálového skla, zdali by dokázala vytvořit repliku.
Jablonecká společnost tak nejprve pátrala po fotkách, na nichž je korunka co nejlépe vidět z různých úhlů. Podle toho odhadla velikost použitých kamenů a analyzovala tvar. Výroba ikonického předmětu, na němž je 2,3 metru kovových řetězů pokrytých 515 jednotlivými kameny, mohla začít. Přišel čas, aby se ztracená korunka vrátila na scénu.
Překvapení k jubileu
Stalo se tak v nejpříhodnějších možných kulisách. Poprvé ji mohla veřejnost spatřit na vernisáži jubilejní výstavy Vera 68, která proběhla 26. 10. - přesně 50 let od svatby - v Mexiku, konkrétně v Národním muzeu světových kultur. “Původní svatební šaty už jsme měli, jen korunka nám chyběla. Teď je výstava dokonalá,” pochvaluje si Kateřina Machů z Nadačního fondu Věra Čáslavská. Vernisáže se osobně zúčastnila i Radka Čáslavská. “Díky korunce se provalilo, že se maminka bude v Mexiku vdávat. Pro Mexičany bylo velkým překvapením, že se na výstavě znovu objevila,” řekla.
Kdo ví, jak by se cesty korunky, Čáslavské i tisícovky Mexičanů změnily, nebýt jedné všímavé kolegyně z gymnastického družstva...
