Josef Průša je ve svých osmadvaceti letech celosvětově nejoslavovanějším výrobcem jednoho konkrétního výrobku − 3D tiskáren. Průšova firma, nijak objevně nazvaná Prusa Research, kraluje v segmentu těch osobních, levnějších, určených nejširšímu okruhu uživatelů. Tenhle segment byl dlouho plný nerdů a hodně divných lidí (představte si někoho jako úplně první uživatele stolních počítačů), dnes už ale tato technologie proniká i do běžných domácností. A Průša na tom vydělává. Tržby jeho firmy rostly mezi lety 2014 a 2017, pokud věříme žebříčku Deloitte Technology Fast 50, o neuvěřitelných 17 118 %. Samotná 3D tiskárna je stroj, který z pásku zvaného filament postaví, cokoli ho naučíte. Třeba panáčky s vlastní podobou, které si Průša přinesl na rozhovor. Říká jim průšáčci a jsou nástrojem jeho globální marketingové ofenzivy. Průša je inteligentní a na svůj věk velmi rozumný. Zároveň dává najevo, že pokud s ním půjdete večer do baru, bude to zábava. Ostatně my jsme se před lety seznámili právě v baru a to je i vysvětlení toho, proč si v rozhovoru tykáme.

Systém je jasný: 66 otázek připravených na tělo pro každého zpovídaného. Ten by měl odpovídat bez velké přípravy, odpověď může odmítnout nebo říci nevím. Nicméně 66 otázek bude vždy položeno.

1. Jak se máš?

Špatně, ale dobře to snáším.

2. Jaká byla první věc, kterou jsi vyrobil ve 3D?

Hmmm… Kalíšek! Protože dřív byl takový rituál, že když jsi postavil tiskárnu, tak sis vytiskl kalíšek a dal si z něj panáka na oslavu zrození tiskárny.

3. Je něco, co se podle tebe vyrobit nedá ani teď, ani v budoucnu?

Takový ty bullshity, co všichni říkají, že se budou dát tisknout, jako orgány a tak. Zbraně vytiskneš na velkých průmyslových tiskárnách, ale tkáně fakt ne. Podle mě bude daleko efektivnější orgány pěstovat z nějakých kmenových buněk a podobně. Než se je snažit tisknout.

3D tiskárny jsou zdrojem klasické tiskové paniky. Ostatně představa, že na nich vytisknete cokoli a ovládnete svět, se minimálně jednou za měsíc v nějakém médiu objeví. Myslím, že Průša s tím má, soudě podle jeho reakce, velmi bohaté zkušenosti.

4. S kým bys chtěl strávit týden na opuštěném ostrově?

S partou holek.

5. Jak vypadá tvůj den?

Práce od nevidím do nevidím a pak nějaký drink.

Ano, tenhle člověk se umí bavit, když chce.

6. Jakou hudbu jsi naposledy poslouchal?

Run The Jewels, takový hip hop. I když normálně nejsem moc hiphopovej…

Run The Jewels, velmi neotřelý a velmi dobrý hip hop. Jako bývalý DJ má Průša rozhodně vkus. Ale k tomu se ještě dostaneme.

7. Jakou nejlepší radu jsi v životě dostal?

(pauza) Asi levně koupit, draze prodat?

8. Obrovský růst firmy, jako je ta tvoje, s sebou nese ohromný nápor na nervy a podobně. Kontroluješ se nějak, aby ses z peněz a slávy nezbláznil?

Kdo říká, že jsem se nezbláznil? (smích)

9. Co je tvůj hřích ve smyslu, že to děláš, i když víš, že bys neměl?

To se nesmí publikovat…

10. Aktivně propaguješ svoji firmu svým obličejem, je to vědomé, nebo mimochodem?

To tak nějak vyplynulo. Já ani tiskárnu původně nepojmenoval po sobě. Měla nejdřív takový dlouhý název, ale lidi nemají rádi dlouhá jména, tak se jim začalo říkat jednoduše Průša. Postavím si Průšu. Pak jsem začal jezdit po nejrůznějších akcích a srazech a najednou začali chodit lidi… A říkali: "Hele, podepiš se mi." No a to se pak nabalí, protože když zjistíš, že tohle lidi dělají, tak dáš event na Facebook, kde je pozveš na prohlídku a setkání s týmem lidí, kteří tiskárny vyrábí. Takže oni přijdou, udělají si selfíčka a najednou se to rozjede. Osobně myslím, že osobnostní marketing funguje v téhle době nejlépe. Máš bezejmenné korporace na jedné straně a na straně druhé firmu, která se jmenuje po mně a lidi za ní můžou pořád vidět můj obličej. Což je samozřejmě i megavelká zodpovědnost, protože když něco poděláš, tak lidi za tím vidí tebe a viní přímo tebe. Nemůžeš to hodit na někoho jiného jako v kterékoli korporaci.

11. Kdy ses naposledy opil?

Ve středu.

Tenhle rozhovor probíhal v pátek.

jarvis_5be987af498e3216c8bdcea5.jpeg
Výrobce 3D tiskáren Prusa Research Josef Průša
Foto: David Turecký

12. Když jsi začínal, první 3D tiskárnu jsi udělal vlastně mimochodem. Proč jsi dělal zrovna tiskárnu?

Tehdy se mi stalo to, co spoustě lidí. Určitě to znáš. Když začneš psát článek, začneš studovat něco, co k němu potřebuješ vědět, a najednou za šest hodin zjistíš, že jsi nic nenapsal, ale čteš nějakou věc, která s tím původním článkem vůbec nesouvisí. Že to znáš? No, tak vidíš. A to samé se vlastně tehdy stalo mně. Jen to nebylo v rámci hodin, ale týdnů nebo měsíců. Prostě jsem o to zavadil, přišlo mi to fascinující a už jsem se toho nepustil.

13. Vím, že jsi někde říkal, že jsi byl původně DJ. Jakou hudbu jsi hrál?

Techhouse a minimal techno. Já jsem dokonce psal pro server Techno.cz články o hudbě.

Techno.cz byl v době boomu taneční hudby v nultých letech naprosto zásadní server se zprávami o taneční hudbě. Dodnes je aktivní, ale pomalu skomírající.

14. Za co jsi v životě utratil jednorázově nejvíc peněz?

Za byt. A pak za počítač. Bavíš se s nerdem, co čekáš?

15. Kdy jsi poprvé zjistil, že jsi bohatý?

Když o mně napsali ve Forbesu.

16. Bez jaké věci nevycházíš z domu?

Bez telefonu. Závislost.

17. Víš, kolik máš u sebe momentálně peněz?

Asi tisícovku.

18. Na čem jsi prodělal nejvíc peněz?

To mi prodělali nákupčí na firmě, když objednali nějakou blbost. Jednou jsme objednali paměťové SD karty, které nebyly licencované, aniž bychom to věděli. A na celnici nám sešrotovali SD karty asi za 600 tisíc korun. Neuděláš nic. Počkej, to je ale dobrá historka. Všichni výrobci SD karet musí být členové SD asociace, až pak můžou používat to logo SD na svých výrobcích a tak… A když někdo dá SD logo na svoje karty a není členem téhle asociace, přistupuje se k tomu úplně stejně, jako když máš třeba falešná trička Adidas. Ty karty byly plně funkční, prodejce nám tvrdil, že je to oficiální, ale pak to prostě zůstalo viset na celnici. A odtud to nemůžeš poslat zpátky, nemůžeš to vyzvednout, prostě to jde k sešrotování.

19. Proč jsou tvoje tiskárny tak dobré?

Protože se nestaráme o to, aby vypadaly hezky, ale aby hezky tiskly. Maximálně upřednostňujeme účel před formou. Ale máme i další konkurenční výhody. Dobrou zákaznickou podporu, dobrý vývoj… Jak dlouho na tu odpověď máme? Když půjdu do detailů, můžeme tady být ještě odpoledne.

20. Proč by vlastně běžní lidé měli mít 3D tiskárnu?

Nemusí. Lidé, kteří jsou nějakým způsobem kreativní, tvoří nebo něco vyrábí, by ji asi mít měli. Ale běžný člověk, který pouze konzumuje, není zvyklý nic moc vytvářet, tak pro něj to bude nepředstavitelné. Těmhle lidem nevysvětlíš ani to, co ta tiskárna umí. Ale popravdě, nejvíc nadšené jsou z toho děti, které mají nějaké nápady pořád. Ty to milují, pro ně je to prostě jen vyšší forma toho, když si něco dělají z modelíny nebo Lega.

Můžu potvrdit. Jakmile jednou kouzlu tiskárny propadnete a pochopíte, co všechno si na ní můžete vytvořit, začne vás to neuvěřitelně bavit.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Jaká je podle Průši budoucnost 3D tisku?
  • Kdy ho práce nebaví?
  • Jak vypadá jeho ideální večer?
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.