Josef Průša je ve svých osmadvaceti letech celosvětově nejoslavovanějším výrobcem jednoho konkrétního výrobku − 3D tiskáren. Průšova firma, nijak objevně nazvaná Prusa Research, kraluje v segmentu těch osobních, levnějších, určených nejširšímu okruhu uživatelů. Tenhle segment byl dlouho plný nerdů a hodně divných lidí (představte si někoho jako úplně první uživatele stolních počítačů), dnes už ale tato technologie proniká i do běžných domácností. A Průša na tom vydělává. Tržby jeho firmy rostly mezi lety 2014 a 2017, pokud věříme žebříčku Deloitte Technology Fast 50, o neuvěřitelných 17 118 %. Samotná 3D tiskárna je stroj, který z pásku zvaného filament postaví, cokoli ho naučíte. Třeba panáčky s vlastní podobou, které si Průša přinesl na rozhovor. Říká jim průšáčci a jsou nástrojem jeho globální marketingové ofenzivy. Průša je inteligentní a na svůj věk velmi rozumný. Zároveň dává najevo, že pokud s ním půjdete večer do baru, bude to zábava. Ostatně my jsme se před lety seznámili právě v baru a to je i vysvětlení toho, proč si v rozhovoru tykáme.
Systém je jasný: 66 otázek připravených na tělo pro každého zpovídaného. Ten by měl odpovídat bez velké přípravy, odpověď může odmítnout nebo říci nevím. Nicméně 66 otázek bude vždy položeno.
1. Jak se máš?
Špatně, ale dobře to snáším.
2. Jaká byla první věc, kterou jsi vyrobil ve 3D?
Hmmm… Kalíšek! Protože dřív byl takový rituál, že když jsi postavil tiskárnu, tak sis vytiskl kalíšek a dal si z něj panáka na oslavu zrození tiskárny.
3. Je něco, co se podle tebe vyrobit nedá ani teď, ani v budoucnu?
Takový ty bullshity, co všichni říkají, že se budou dát tisknout, jako orgány a tak. Zbraně vytiskneš na velkých průmyslových tiskárnách, ale tkáně fakt ne. Podle mě bude daleko efektivnější orgány pěstovat z nějakých kmenových buněk a podobně. Než se je snažit tisknout.
3D tiskárny jsou zdrojem klasické tiskové paniky. Ostatně představa, že na nich vytisknete cokoli a ovládnete svět, se minimálně jednou za měsíc v nějakém médiu objeví. Myslím, že Průša s tím má, soudě podle jeho reakce, velmi bohaté zkušenosti.
4. S kým bys chtěl strávit týden na opuštěném ostrově?
S partou holek.
5. Jak vypadá tvůj den?
Práce od nevidím do nevidím a pak nějaký drink.
Ano, tenhle člověk se umí bavit, když chce.
6. Jakou hudbu jsi naposledy poslouchal?
Run The Jewels, takový hip hop. I když normálně nejsem moc hiphopovej…
Run The Jewels, velmi neotřelý a velmi dobrý hip hop. Jako bývalý DJ má Průša rozhodně vkus. Ale k tomu se ještě dostaneme.
7. Jakou nejlepší radu jsi v životě dostal?
(pauza) Asi levně koupit, draze prodat?
8. Obrovský růst firmy, jako je ta tvoje, s sebou nese ohromný nápor na nervy a podobně. Kontroluješ se nějak, aby ses z peněz a slávy nezbláznil?
Kdo říká, že jsem se nezbláznil? (smích)
9. Co je tvůj hřích ve smyslu, že to děláš, i když víš, že bys neměl?
To se nesmí publikovat…
10. Aktivně propaguješ svoji firmu svým obličejem, je to vědomé, nebo mimochodem?
To tak nějak vyplynulo. Já ani tiskárnu původně nepojmenoval po sobě. Měla nejdřív takový dlouhý název, ale lidi nemají rádi dlouhá jména, tak se jim začalo říkat jednoduše Průša. Postavím si Průšu. Pak jsem začal jezdit po nejrůznějších akcích a srazech a najednou začali chodit lidi… A říkali: "Hele, podepiš se mi." No a to se pak nabalí, protože když zjistíš, že tohle lidi dělají, tak dáš event na Facebook, kde je pozveš na prohlídku a setkání s týmem lidí, kteří tiskárny vyrábí. Takže oni přijdou, udělají si selfíčka a najednou se to rozjede. Osobně myslím, že osobnostní marketing funguje v téhle době nejlépe. Máš bezejmenné korporace na jedné straně a na straně druhé firmu, která se jmenuje po mně a lidi za ní můžou pořád vidět můj obličej. Což je samozřejmě i megavelká zodpovědnost, protože když něco poděláš, tak lidi za tím vidí tebe a viní přímo tebe. Nemůžeš to hodit na někoho jiného jako v kterékoli korporaci.
11. Kdy ses naposledy opil?
Ve středu.
Tenhle rozhovor probíhal v pátek.
12. Když jsi začínal, první 3D tiskárnu jsi udělal vlastně mimochodem. Proč jsi dělal zrovna tiskárnu?
Tehdy se mi stalo to, co spoustě lidí. Určitě to znáš. Když začneš psát článek, začneš studovat něco, co k němu potřebuješ vědět, a najednou za šest hodin zjistíš, že jsi nic nenapsal, ale čteš nějakou věc, která s tím původním článkem vůbec nesouvisí. Že to znáš? No, tak vidíš. A to samé se vlastně tehdy stalo mně. Jen to nebylo v rámci hodin, ale týdnů nebo měsíců. Prostě jsem o to zavadil, přišlo mi to fascinující a už jsem se toho nepustil.
13. Vím, že jsi někde říkal, že jsi byl původně DJ. Jakou hudbu jsi hrál?
Techhouse a minimal techno. Já jsem dokonce psal pro server Techno.cz články o hudbě.
Techno.cz byl v době boomu taneční hudby v nultých letech naprosto zásadní server se zprávami o taneční hudbě. Dodnes je aktivní, ale pomalu skomírající.
14. Za co jsi v životě utratil jednorázově nejvíc peněz?
Za byt. A pak za počítač. Bavíš se s nerdem, co čekáš?
15. Kdy jsi poprvé zjistil, že jsi bohatý?
Když o mně napsali ve Forbesu.
16. Bez jaké věci nevycházíš z domu?
Bez telefonu. Závislost.
17. Víš, kolik máš u sebe momentálně peněz?
Asi tisícovku.
18. Na čem jsi prodělal nejvíc peněz?
To mi prodělali nákupčí na firmě, když objednali nějakou blbost. Jednou jsme objednali paměťové SD karty, které nebyly licencované, aniž bychom to věděli. A na celnici nám sešrotovali SD karty asi za 600 tisíc korun. Neuděláš nic. Počkej, to je ale dobrá historka. Všichni výrobci SD karet musí být členové SD asociace, až pak můžou používat to logo SD na svých výrobcích a tak… A když někdo dá SD logo na svoje karty a není členem téhle asociace, přistupuje se k tomu úplně stejně, jako když máš třeba falešná trička Adidas. Ty karty byly plně funkční, prodejce nám tvrdil, že je to oficiální, ale pak to prostě zůstalo viset na celnici. A odtud to nemůžeš poslat zpátky, nemůžeš to vyzvednout, prostě to jde k sešrotování.
19. Proč jsou tvoje tiskárny tak dobré?
Protože se nestaráme o to, aby vypadaly hezky, ale aby hezky tiskly. Maximálně upřednostňujeme účel před formou. Ale máme i další konkurenční výhody. Dobrou zákaznickou podporu, dobrý vývoj… Jak dlouho na tu odpověď máme? Když půjdu do detailů, můžeme tady být ještě odpoledne.
20. Proč by vlastně běžní lidé měli mít 3D tiskárnu?
Nemusí. Lidé, kteří jsou nějakým způsobem kreativní, tvoří nebo něco vyrábí, by ji asi mít měli. Ale běžný člověk, který pouze konzumuje, není zvyklý nic moc vytvářet, tak pro něj to bude nepředstavitelné. Těmhle lidem nevysvětlíš ani to, co ta tiskárna umí. Ale popravdě, nejvíc nadšené jsou z toho děti, které mají nějaké nápady pořád. Ty to milují, pro ně je to prostě jen vyšší forma toho, když si něco dělají z modelíny nebo Lega.
Můžu potvrdit. Jakmile jednou kouzlu tiskárny propadnete a pochopíte, co všechno si na ní můžete vytvořit, začne vás to neuvěřitelně bavit.
21. Jakou knihu jsi naposledy četl?
Art Of Not Giving a Fuck.
Celým jménem The Subtle Art Of Not Giving a Fuck, v českém překladu Důmyslné umění, jak mít všechno u prdele. Autorem knihy je Mark Manson a navzdory šokujícímu názvu je to vlastně roztomilá kniha z řady těch, které vám říkají, jak si máte srovnat život, aby se vám v něm lépe fungovalo.
22. Kdy a proč ses naposledy popral?
Když mi bylo asi osm nebo devět, to bylo něco na vesnici během čarodějnic. Já se neperu, jsem velkej, lidi ze mě mají většinou respekt.
23. Přemýšlel jsi někdy, že svoji firmu přesuneš do zahraničí?
Zkoumali jsme to, ale ne. Jednak se to nevyplatí a jednak to tady mám rád. Asi bych se k té úvaze vrátil, kdyby se tady z toho začal stávat nějaký totalitní režim. To bych asi pláchnul. Ale jinak čím víc cestuju, tím víc se mi líbí v Česku.
24. Jakou nejcennější věc vlastníš?
Svůj mozek.
25. Prosím doplň větu: Facebook je pro mě…
…dobrý sluha a zlý pán.
26. Pokud platí, že oblečení definuje člověka, co o tobě říká tvůj osobní styl?
Že jsem zatraceně cool… Hele, na blbou otázku blbá odpověď.
Mohlo mi dojít, že ptát se nerda na oblečení není dobrý nápad. Na druhou stranu, Průša svůj styl rozhodně má. Což je zjevné na první pohled. Na náš rozhovor přišel v nezbytné bekovce, v černých džínách a černém triku. Když tak přemítám, těžko jsem ho někdy viděl oblečeného v něčem jiném.
27. Koho z českých podnikatelů obdivuješ?
Baťu.
28. Kdy jsi naposledy tancoval a na co?
Jsem si jistý, že jsem někde tančil… Jo, v Roxy, když tam hrál Dubfire.
Americko-íránský producent a DJ Dubfire je oblíbencem lidí, kteří o sobě tvrdí, že poslouchají náročnější taneční hudbu. Jak jsem už jednou říkal, co se týče hudby, Josef Průša má vkus.
29. Chtěl bys bydlet spíš tam, kde slunce nikdy nezapadá, nebo tam, kde slunce nikdy nevychází?
Tam, kde slunce nikdy nezapadá.
30. Jak podle tebe bude vypadat budoucnost 3D tisku?
Postupně opadává takový ten novelty faktor a už teď se tiskárny zjednodušují, aby se staly ještě přístupnějšími. Pořád je ještě celkem složité zadávat data a podklady pro modely, podle kterých pak tiskárny dělají samotný 3D výrobek. Takže tohle se vyřeší, což se podle mě stane velmi brzy, protože už teď ty softwary začínají být složité asi jako Microsoft Word. I když, zkus si ve Wordu nalámat knížku… Ale ke zjednodušení dojde a pak to bude opravdu velmi, velmi rozšířená věc a ty si některé věci prostě přestaneš kupovat a začneš si je tisknout doma, protože to bude rychlejší a taky levnější. Výhodou je, že zatímco u 2D tiskáren si musíš kupovat tonery vždy jen od toho výrobce tiskárny, ve světě 3D tiskáren žádné podobné debilní ochrany nejsou. Takže například filament, tedy samotná ta hmota, ze které se tiskne produkt, je pro celý trh jednotná.
31. Hodně létáš po celém světě. Máš nějaký trik na to, jak se vyhnout jet lagu?
Když létáš tak hodně jako já, tak si na to postupně zvykneš v tom smyslu, že jet lag se stává normou. Ale když pak najednou tři měsíce nikam neletím, tak se cítím hrozně dobře! Létání je masakr. Teď letím v pátek do New Yorku, v neděli zpátky a týden nato do Japonska a v neděli zpátky.
Průšovy tiskárny jsou skutečně po celém světě a jejich majitelé jsou opravdu stále komunita, o kterou má Průša tendenci pečovat bez ohledu na to, jak daleko je.
32. Jakou poslední věc sis vyrobil ty sám osobně pro sebe?
Teď jsem si doma opravdu tiskl nějaké věci, ale to je také nepublikovatelné…
33. A jakou věc bys vyrobil mně?
Vůbec nevím. Asi nějaký normální kryt na telefon, protože tenhle tvůj je hrozný.
34. Co je největší problém současné České republiky?
Ten ohromný hejt, který taky způsobují někteří politici.
35. Kdy tě tvoje práce nebaví?
Tak ono to není pořád tak sexy, jak to na první pohled vypadá. Mě hrozně baví vytvářet nové věci, ale jsem spíš ten, co ty věci rád rozjíždí od úplného začátku. Takže dotahování výroby je pro mě utrpení. Takových těch posledních dvacet procent, kdy už nic nevyrábíš ani netvoříš, jen kontroluješ manuály, to mě fakt nebaví. Ale je to potřeba.
36. Jaké máš nejoblíbenější místo na světě?
Svoji postel.
37. Čím jsi chtěl být, když jsi byl malý?
Podnikatel. Po taťkovi.
38. Čeho se bojíš?
Že tiskárny přestanou lidi zajímat. Protože já nic jiného neumím. (smích)
39. Kdy sis naposledy zpíval?
Nikdy. Na základce jsem byl první, kdo měl ve třídě z hudební výchovy trojku. Což byl paradox, když jsem se později stal DJem a hudba mě vždycky bavila.
40. Na co si momentálně v životě dáváš největší pozor?
Abych nezmeškal schůzku nebo na ni nepřišel pozdě.
41. Kterého vynálezce nejvíc obdivuješ?
Nikolu Teslu.
42. Češi jsou národ kutilů − pravda, nebo pověra?
Megapravda. My jsme letos pořádali Maker Fair, takovou přehlídku nebo řekněme oslavu kutilství. A měli jsme tam 180 kutilů, každý projekt naprosto unikátní a překvapivý. Byl tam třeba chlápek, který dělal motory z foukaného skla. Chápeš to? A skoro bez reklamy tam přišlo 11 tisíc lidí!
43. Sport − je to jen otravná věc, nebo něco, bez čeho se člověk neobejde?
Těsně předtím, než jdu cvičit, tak je to dost otravné, ale když docvičím, tak je to super. Chodil jsem cvičit do Železné koule i pětkrát týdně. Což bylo super. Bohužel pro mě tohle nasazení bylo těžko udržitelné.
44. Fotbal, nebo hokej?
Ani jedno.
45. Porsche, nebo Ferrari?
To jsou obě takové páprdovské značky… Mercedes je dobrej.
46. Týden na pláži v Asii, nebo týden po barech v New Yorku?
Týden po barech v Tokiu.
47. Věnuješ se hodně marketingu svých tiskáren. Co je podle tebe důvod, proč to funguje?
My to děláme tak, jak to cítíme. Není tam žádný marketingový masterplan. To, jak firmu vnímáme a jak ji chceme propagovat, je ostatně dost těžké naplánovat.
48. Když tě někdo potká a začne ti vytýkat, že tvoje tiskárna něco nemá a nebo nedělá to, co má, co uděláš?
To se občas stane. Samozřejmě se na místě omluvím, ale většinou okamžitě nedokážu pomoct. I když si lidi občas myslí, že mám celou tu tiskárnu v hlavě, tak fakt nemám. Takže mu prostě smluvím schůzku s někým z firmy, kdo to s ním vyřeší. To je jediné logické řešení.
49. Představuješ si, že svoji firmu jednou prodáš, nebo že ji předáš svým dětem?
Že ji předám dětem.
50. V souvislosti s často citovanými čísly růstu vaší firmy a podobně − jak moc soutěživý jsi?
Já? Nejsem vůbec soutěživý! Ale z jedné věci mám velkou radost. Teď v prosinci vyjde MIT Technology Review, kam jsem se dostal do sekce Inovators under 35. Což je dobrý. To je dokonce lepší než Forbes.
MIT Technology Review je skutečně velmi ceněná publikace ve světě technologií a dostat se tam je skutečně něco, na co Průša může být velmi hrdý.
51. Proč podle tebe pořád nikdo neudělal lepší tiskárnu, než jakou děláte vy?
Třeba udělal, ale také za ni chtěl 150 tisíc. Naše stojí o řád méně.
52. Jakou nejdivnější reakci od zákazníka jsi dostal?
Jeden chlápek chtěl podepsat pupek. Tak jsem mu ho samozřejmě podepsal.
53. Když si budeš jistý, že tvoji tiskárnu někdo používá k něčemu potenciálně nebezpečnému, ale bude to v zemi na druhém konci světa, co uděláš?
Vytisknu termonukleární bombu a pustím ji na něj. (smích) Ne, teď vážně. To říkala jednou nějaká paní někde v nějaké televizní debatě, snad na TV Barrandov. Prý si na Onionu přečetla, že se na 3D tiskárně dá vyrobit termonukleární bomba, a pak to tam všem vyprávěla.
54. Jak vypadá tvůj ideální večer?
V klidu, potichu u dobré knihy a lahve červeného vína. U praskajícího krbu. A v deset spát.
Zde je nutné říct, že odpověď byla pronesená s neskrývanou ironií.
55. Jaký největší technický objev se podle tebe stane během tvého života?
Já myslím, že už se stal. Je to možnost editace genů.
56. Je podle tebe lepší být bohatý, nebo slavný?
Slavný.
57. Co je podle tebe smysl života?
Být happy.
58. Jakou aplikaci v telefonu používáš nejčastěji?
Bohužel je to Facebook a nejsem za to vůbec rád. Já moc nepostuju, ale máme tam ohromné komunitní skupiny, se kterými komunikuju.
59. Věříš na nějakou konspirační teorii?
Kdybych já věřil v nějakou konspirační teorii, tak to není konspirační teorie.
60. Kolik nejvíc peněz jsi jednorázově utratil za umění?
Asi dvě stě tisíc. Obraz od kamaráda.
61. V jakém uměleckém díle bys chtěl strávit den?
V seriálu Rick and Morty.
Animovaný komediální seriál pro dospělé, jehož hrdiny jsou geniální vědec alkoholik a jeho poněkud těžkopádný vnuk. Velmi drsná sci-fi komedie. Přesně tohle se ale od Průši dalo čekat.
62. Co je podle tebe po životě?
Jsem moc mladý, abych na tyhle otázky měl názor, ne?
63. Čeho si všimneš na člověku, kterého vidíš poprvé a máš s ním důležité obchodní jednání?
Prvních pár slov. Podle oblečení je to v mém byznysu dost zrádné.
64. Jaký nejdůležitější deal jsi v životě udělal?
Že jsem přibral do firmy společníka.
65. Kam odtud půjdeš?
Do práce.
66. Jsi zamilovaný?
Vždycky.
66 otázek Luďka Staňka: Josef Průša
