Ten rituál měl Ernest Hemingway pokaždé stejný. Nazul si své mokasíny, přišel ke knihovničce, na které nechával svůj psací stroj, a začal tlouct do písmen. Pěkně vestoje, tak se mu pracovalo nejlépe. Zvuky kláves se rozléhaly místností, pacičky stroje tančily na papíře. Občas se ozvalo lehké "kliknutí", to když došel na konec řádku. Pak proťal pokoj drnčivý zvuk, jak se válec posouval. Takhle nějak vznikal třeba příběh kubánského rybáře Santiaga, který v novele Stařec a moře svedl životní zápas s obřím marínem.