Dva roky uplynuly od chvíle, co kulturní manažerka Marcela Straková přišla po boku kurátorky Emmy Hanzlíkové na pracovní schůzku, která jí změnila život. Potkala se s majitelem úspěšné humpolecké firmy Hranipex, která do celého světa vyváží nábytkové hrany, a s jeho ženou Bárou. Manželé měli sen a chtěli ho zhmotnit. Jednu z budov bývalého soukenického areálu v Kamarytově ulici, kde měl dříve právě Hranipex sídlo, chtěli proměnit v kulturní prostor, který na malém městě nemá obdoby. Prostor, kde návštěvník najde dobrou výstavu, skvělou kavárnu, perfektně vybavené knihkupectví a doprovodný program, který člověka inspiruje a rozšíří mu obzory. Zkrátka místo, kde společným jmenovatelem všeho je umění.

"Během naší první schůzky Zdeněk s Bárou přesně popsali to, co mi v Česku na kulturní scéně chybělo. Přesně po tom jsem toužila i ve velkých kulturních institucích, v nichž jsem pracovala, ale které na takové nápady ještě nebyly zralé nebo kolegům chyběla motivace, prostor a čas. Energie, která přišla z Humpolce, mě přesvědčila," popisuje Marcela Straková, která kývla na nabídku stát se ředitelkou nově vznikající kulturní instituce 8smička a z pozice vedoucí komunikace a marketingu Národní galerie v Praze se přesunula do Humpolce. Její život je teď mezi obě města rozložený: v Praze absolvuje důležité schůzky a v Humpolci řídí tým, který se na chodu promyšlené a s nadšením vybudované zóny pro umění 8smička podílí.

"Zóna je v souvislosti s kulturou dost netypické slovo, ale my ho zvolili záměrně. Chtěli jsme vyjádřit právě ten širší záběr než jen výstavy," vysvětluje Marcela Straková, která se od samého začátku podílela na koncepci instituce a byla u založení nadačního fondu, který zónu provozuje a spravuje rozpočet. Ten činí osm milionů ročně a financuje ho výhradně právě firma Hranipex.