Příprava na rozhovory s designéry není snadná. Přečtete spoustu článků plných slovních spojení jako "skulpturální a dekorativní" či "estetičnosti vyjádření". Většinou vás to ale nepřipraví na to, koho při rozhovoru potkáte. U Lucie Koldové se to dalo trochu odhadnout. Pokud se někdo v roce 2009 přestěhoval do Paříže a v roce 2012 tam založil vlastní studio, pokud byl někdo přijat na Royal College of Art v Londýně, ale nenastoupil tam, protože ho víc zajímala praxe, a nakonec se přestěhoval zpět do Prahy (a během toho jen tak mimochodem získal dvě ceny na Czech Grand Design), pak se dá čekat, že ten někdo bude schopný, sebevědomý a bude vědět, co chce. Což Lucie Koldová ví. Působí tvrdě, až ostře, ale to proto, že svoji práci bere vážně. Zároveň s manželem vychovává dvě malé děti a je ve věku, kdy každá žena, která chce zůstat stoprocentní v pracovním i osobním životě, je pod největším tlakem. A Lucie Koldová chce zůstat stoprocentní. To je jisté. Bývalá úspěšná sportovkyně, která se stala úspěšnou designérkou, působí žensky, chvílemi křehce a jindy zase neuvěřitelně hravě. Mimochodem, poprvé v historii 66 otázek se někdo pokusil některé otázky otáčet.