Na začátku příběhu se musíme vrátit o téměř půl roku zpátky. Ráno čtyřiadvacátého července startuje z Prahy private jet směr britský Southampton. Posádka po přistání nastoupí do Rolls-Royce Cullinan a zamíří do továrny nedaleko Goodwoodu, kde se staví nejluxusnější auta světa. Trvalo pět hodin čistého času, než to letní odpoledne vznikla objednávka na vůz, který o tři měsíce později dorazil do Česka. Poměrně rychle, i když tomu celému předcházely měsíce snění, pochyb a zvažování. Tou posádkou byli Leoš Mareš s manželkou. A toho dne si koupil svůj vysněný Rolls-Royce.
Jako malé dítě o Rollsech rozhodně nesnil. Jsou synonymem luxusu, nejprestižnější auta světa pro lidi, kteří nemají nouzi. Vozí celebrity, vážené hosty v resortech, britskou královskou rodinu či sultány a šejky. A ředitele firem nebo vážené manažery. Zkrátka jsou tak trochu stranou běžných klukovských snů. Ti spíš touží po rudé placce, kouři od kol a kraválu z výfuku, který probudí celou ulici. Rolls-Royce je dokonce auto, které ve vás může vyvolat pocit, jako byste trochu zestárli. A přesto, nebo právě proto, má kolem sebe těžko popsatelnou auru výjimečnosti.
Legendární automobilka se minulý rok rozhodla k radikálnímu kroku. Vůbec poprvé ve své více než 110leté historii představila SUV. Bylo to logické − jde v současnosti o nejprodávanější automobilovou kategorii na světě. Cullinan je univerzál, se kterým se dá vyrazit i v zimě na hory, kam byste neměli to srdce jet s Phantomem. Je to vůz, který má oslovit i řidiče − i bohatí totiž čím dál častěji a raději řídí, nechtějí se jen nechat vozit na zadním sedadle. Že to byl pro značku mimořádně úspěšný krok, dokazují čísla. Cullinan je od loňského roku nejprodávanějším Rolls-Roycem a čeká se na něj dlouhé měsíce.
Dovolit sám sobě Rolls-Royce
První SUV značky sice v základu začíná zhruba na osmi milionech korunách, ale u této částky to nikdy nekončí. Obvykle se jeho cena po vyčíslení příplatků zvýší nejméně o polovinu, nebo spíš zdvojnásobí. Mnoho dílů se vyrábí ručně a auto se tvoří podle vkusu zákazníka. Vybírá se téměř z 50 tisíc barevných kombinací, mnoho detailů v interiéru je vyrobeno na míru.
Koupit si Rollse je velmi těžké rozhodnutí, přestože jejich majitelé by si často mohli pořídit klidně pět aut najednou. Otázkou totiž nejsou peníze. Je to rozhodnutí, zda si ho zasloužíte. Zda ho můžete sami sobě dovolit. Trvalo dlouho, než k takovému rozhodnutí dospěl i Leoš Mareš. A nestalo by se tak, nebýt tří zásadních elementů, které jeho rozhodování ovlivnily: radikální Porsche, Cristiano Ronaldo a jeho žena Monika.
Auto jako umění
"Rolls je pro mě symbol. Těžko se to popisuje, ale je to víc než auto. Už třeba jen ta soška Emily na kapotě. Často se přistihnu, jak se na ni fascinovaně dívám," rozpovídá se opatrně o tom, proč si Cullinan pořídil. Stejně jako on mluví hodně majitelů Rollsů − je pro ně spíše uměleckým objektem na kolech, kusem designu, který jen tak náhodou jezdí. Nad tím, že by si ho Mareš skutečně koupil, před lety nepřemýšlel. Napadlo ho to ve chvíli, kdy automobilka oznámila, že postaví SUV.
"Mám SUV rád. Když kdysi Porsche představilo první Cayenne, říkal jsem si, proboha, taková ošklivá věc, jak to někdo mohl navrhnout? No a za rok jsem ho měl. Designéři projdou vývojem za vás, kreslí auta roky předtím, než se dostanou na svět. Vnímají design a dobře odhadnou, kam se ubírá, vizionářsky cítí, co bude za pár let přitažlivé. A umí nakreslit to, co se vám bude líbit. První Cayenne jsem pak po pěti letech vyměnil za novou generaci a měl jsem to auto rád," přiznává.
Zrod Cullinanu sledoval od samého začátku. Informace v médiích, první fotky maskovaných prototypů, instagramové účty značky, pak první jízdy a recenze novinářů. "Poprvé naživo jsem ho viděl loni na parkurové akci Prague PlayOffs. Stál uprostřed O2 areny mezi koňskými překážkami. Byli jsme na tribuně hodně vysoko, tak jsem ho nepoznal hned, jen jsem zdálky zálibně komentoval, jak ten Range Rover vypadá nádherně, ale že se mi zdá dost velký. A pak mi došlo, že je to Cullinan. Líbil se mi čím dál víc. Začal jsem snít o tom, jaký bych ho chtěl. Určitě bílý s bílou kůží, mám pro tu barvu slabost. Audi R8 jsem měl bílé, stejně jako Ferrari 488 Spider i toho Cayenna," říká.
Současně také řešil, jestli je vůbec rozumné si ho koupit. A pak si ho pořídil jeho nejoblíbenější fotbalista Cristiano Ronaldo − v bílé barvě a s bílým interiérem. Leoš upřímně přiznává, že fakt, že stejné auto má jeho fotbalová ikona, v něm touhu mít Cullinan ještě zintenzivnil. "V životě hledáte potvrzení pro vaše přesvědčení. A Ronaldovo auto bylo to moje potvrzení. Letos jsem měl tři koncerty. Když skončily, moje žena přišla za mnou a řekla, toužíš po něm, kup si ho. Kdyby mi ve slabé chvilce nedala povolení, nekoupím ho. Teď toho chvílemi možná lituje," dodává s úsměvem.
Cullinan proto vnímá jako odměnu sám sobě za mnohaměsíční práci, kterou koncertům věnoval. "Víte, moje práce obvykle nemá velké vrcholy, moderuji, chodím do rádia… Ale ty koncerty byl velký projekt, dal jsem tomu hodně. A tak posílám třináct milionů díků svým fanouškům."
Jak se kupuje Rolls-Royce
Objednací lhůty na Cullinan jsou obvykle půl roku až rok, mohou být i delší, pokud si zákazník přeje náročné zakázkové díly. Mareš měl ale trochu štěstí − belgický zákazník v červnu zrušil předobjednávku, a tak se ve výrobním plánu objevilo jedno volné místo. Bylo ale potřeba auto objednat do měsíce, jinak by v pořadníku definitivně propadl. A tak se uprostřed léta vrátil z dovolené, aby se mohl tryskáčem dopravit do britské továrny osobně.
"Továrna je krásná, voní to tam dřevem a kůží. Chtěl jsem jít na oběd s místními dělníky a poklábosit, to mi ale nedovolili. Objednávání auta neprobíhá jako u běžného dealera, je to show. Všechny detaily a kombinace jsme měli vybírat na obří obrazovce… ale pak jim na celý den spadla wi-fi," směje se.
Letos jsem měl tři koncerty. Když skončily, moje žena řekla: toužíš po něm, kup si ho.
Osobně se považuje za velmi nerozhodného člověka. Vybírat z tisíců barevných kombinací je pro něj noční můra. Měl však jasno v tom, že bude co nejpodobnější Ronaldovu autu, ale že ho ještě vylepší. Dilema bylo, jestli si pořídit strop s hvězdnou oblohou. Kůže je ručně propíchaná optickými vlákny, která ve tmě svítí. Žádná jiná automobilka na světě tento strop nenabízí.
"Všichni, tedy až na Moniku, mi říkali, to musíš mít. Je to ohromné showing off. Objednal jsem si to, ale večer, po pěti hodinách strávených nad návrhy, jsem se ve dveřích na odchodu otočil a poprosil o změnu. Mám v autě rád denní světlo, nebo když se v noci nad vámi při jízdě míhají světla lamp. Neměnil bych. I když to taky znamená, že se teď věčně setkávám se zklamanými reakcemi lidí, kteří se jako první ptají, ať jim ukážu ten úžasný hvězdný strop," krčí rameny.
Při navrhování ho v automobilce pobízeli, aby si do auta vymyslel speciální detail, něco, co nikdo nemá a co bude naprosto osobní. Lidé si třeba nechávají vyrobit speciální dřevěnou intarzii, plaketku s věnováním či zakázkové dekory a výšivky. "Nejdřív jsem to odmítal, že to není potřeba. Ale pak mě něco napadlo," ukazuje mi pravé předloktí se třemi vytetovanými pruhy. "Znamenají pro mě ty tři letošní koncerty. Ty, za které jsem si pak dovolil tohle auto," vysvětluje. Logo tří vyšitých pruhů bude na hlavové opěrce na pravém zadním sedadle a právě se vyrábí.
Jako řidiče ho prý Cullinan změnil. Na tempomatu si přesně nastavuje povolenou rychlost, nespěchá. "Kdybych měl jet jen o deset kilometrů za hodinu rychleji, připadal bych si nemístně. Je tak majestátní. Pohybuje se jako létající koberec, nejsou to jen marketingové řeči. Když si teď sednu do jiného auta, připadá mi najednou nezvykle malinké," doplňuje k tomu, jak si na Rolls-Royce zvykl po prvním měsíci a dvou tisících najetých kilometrech.
Snad jen to parkování je oříšek. "Do garáže se mi nevejde, přečuhuje o půl metru, a tak s ním parkuji před domem, na ulici. A při otáčení potřebujete místo jako na Karosu. Opravdu rychle jsem s ním zatím nejel, nemám tu potřebu. Dokonce ani přesně nevím, jaký má výkon. Protože Cullinan pro mě není obyčejné auto. Vychutnávám si s ním každou minutu."
Dovolit sám sobě Rolls-Royce
