Obklopují ho stromy, z jedné strany se táhne široké pole. Je to uzavřený svět, v jehož centru stojí nedobytná pevnost The Oppidum, jeden z největších a nejluxusnějších bunkrů na světě. Oáza klidu pro nejisté časy, která se nachází pár kilometrů od Českého Brodu. "Jde o jedno z nejbezpečnějších míst vůbec," říká bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Ándor Šándor, který sloužil při stavbě bunkru jako poradce.

Hledáte-li místo, kde přečkat řádění viru či jakoukoliv jinou katastrofu, sotva si můžete vybrat lepší základnu. Nadzemní část Oppida se rozkládá na 3600 metrech čtverečních, podzemní má hned dvě patra o stejné výměře a před vnějším nebezpečím ho chrání mohutná ocelová vrata. "Je to obrovské. Nikdy jsem nic takového neviděl," tvrdí Šándor.

Bunkr začala budovat armáda v roce 1984. Studená válka tehdy byla na vrcholu a svět jen nervózně očekával, který z velitelů jako první odpálí jaderné rakety. Proto se při konstrukci Oppida myslelo i na to, aby přečkalo nukleární konflikt. A jak doplňuje Šándor, peníze, které se do toho tehdy investovaly, by už dnes nikdo do žádného krytu nedal.

Jen pár vyvolených ví, jak přesně teď The Oppidum vypadá. Zakladatelem projektu je Jakub Zamrazil, který se před několika lety rozhodl přebudovat vojenskou stavbu na moderní bunkr pro komfortní život. Žádost o rozhovor ale odmítl. Neví se tak, zda bunkr, jehož cena se odhadovala na sedm miliard korun, má už svého vlastníka. A také v jakém stavu kryt nyní je, neboť každý majitel by si ho upravil podle svých preferencí.

V nadzemní části se počítalo s možnostmi luxusního resortu, vizualizace ukazují tenisové kurty, přistávací plochu pro helikoptéru a samozřejmě patřičné ochranné systémy. Spodní část měla nabídnout pohodlný život bez nutnosti kontaktu s vnějším světem. Jsou tam lázně, bazén, kino, knihovna, zahrada se simulovaným přirozeným světlem, kanceláře, zdravotnická zařízení, komunikační centrum a samozřejmě rozsáhlé byty (největší o velikosti 630 metrů čtverečních a menší s rozlohou 160 metrů čtverečních), aby tam majitel mohl ubytovat sebe i své nejbližší. Aquaponie a hydroponie (systémy produkce potravin a pěstování rostlin bez půdy) mají zajistit možnost dlouhodobého soběstačného fungování. Až na 10 let. Tedy karanténa v přepychu a bezpečí, o kterém si většina smrtelníků může nechat jen zdát.

Více než pohodlný úkryt

O Oppidu se v posledních týdnech kvůli koronavirové pandemii začalo opět mluvit. Ale není jediným bunkrem, který poutá pozornost nejbohatších. Na vzestupu je americká společnost Survival Condo, jež přeměnila někdejší raketová sila na velmi dobře chráněná a zároveň pohodlná obydlí. Nejlevnější nabízí od půl milionu dolarů (zhruba 12 milionů korun), ty nejlepší vyjdou na 4,5 milionu dolarů (asi 112 milionů korun) a mají dvě patra o rozloze 3600 metrů čtverečních. "Volá nám teď o dost víc lidí," napsal PročNe majitel společnosti Larry Hall. "Většina o nás věděla už dřív a zajímala se o bunkry, ale kvůli koronaviru se z toho pro ně stala priorita."

Jeden zájemce se mu ozval, požádal ho o videoprohlídku, dva dny spolu ladili detaily smlouvy a další den bunkr zakoupil, aniž by s někým ze společnosti přišel fyzicky do styku. "Máme zájemce z Blízkého východu, Británie, Japonska a Francie, ale zatím jsme prodávali jen americkým klientům. Volají nám doktoři, inženýři, byznysmeni… Spojuje je to, že skoro všichni mají děti," řekl Hall.

Připraveni na všechno

Výrazný nárůst zájmu zaznamenal i Američan Gary Lynch, který se narodil se jménem Řezníček, jelikož jeho dědeček pochází z Prahy. "A rád bych se do Česka někdy podíval," říká. Teď má ale úplně jiné starosti. Neustále mu zvoní telefon, asi čtyřikrát častěji než dřív. Jeho společnost Rising S Bunkers se chlubí, že je největším výrobcem bunkrů v Americe, a nabízí od relativně levných krytů za necelý milion korun, kde se nachází základní vybavení a systém filtrování vzduchu, až po ty nejpřepychovější. Ten nejdražší se nazývá Aristocrat, prodává se za 8,35 milionu dolarů (asi 200 milionů korun) a najdete v něm několik herních místností, saunu, posilovnu, bowlingovou hernu, střelnici, bazén, garáž pro několik aut, solární generátory, "zelený domek" na udržitelné zásoby jídla… A samozřejmě cokoliv dalšího, co si majitel na přání objedná. "Nejzvláštnějším požadavkem byly asi koňské stáje, které si někdo nechal zbudovat pod zemí," vybavil si Lynch.

Také společnosti Vivos vzrostly prodeje zhruba na čtyřnásobek. A řada lidí volá, zda by si nemohli pokoj v krytu aspoň na chvíli pronajmout jako v hotelu. Vivos má rozsáhlou síť 575 bunkrů na severu Ameriky a také obří komplex Vivos Europa One ve východním Německu. Bunkr tam nechali zbudovat ve skále Sověti během studené války, kdy sloužil jako sklad munice. Pak ho zdědila německá vláda a posléze ho vydražila. Vivos ho hrdě nazývá novodobou Noemovou archou, kde může lidstvo přečkat jakoukoliv katastrofu − tsunami, jaderné či biologické zbraně, přímý náraz letadla, zemětřesení, povodně… Koronavirus nevyjímaje.

Vlastní apartmán s patřičným luxusem si tam pořídíte za dva miliony eur (přes 54 milionů korun). A ve společných prostorách budete moci žít stejně jako na povrchu. Budou tam restaurace, kavárny, pekárny, nemocnice, kina, kadeřnictví, školy, modlitebny… Budete moci sledovat televizi a poslouchat rádio. Samozřejmostí jsou čističky vody a filtrační zařízení na vzduch, sklady na baterie nebo hydroponické zahrady, Vivos Europa One ale nabízí třeba i DNA banky pro uchování lidského genomu. "Vivos není jen o betonových, ocelových a neprůstřelných dveřích. Naším cílem je mít záložní plán pro přežití lidstva. Podobně uvažující rodiny budou mít šanci budovat potenciální další fázi lidstva, pokud nastane některá z katastrof," uvádí Barbi Grossmanová, mluvčí komplexu.

Zvýšený zájem zaznamenávají i české společnosti, které se stavění bunkrů věnují. "Běžně máme měsíční počet poptávek v řádu jednotek, nyní jsme na nižších desítkách. Lidé více sondují, zajímají se. Je však třeba si uvědomit, že pořízení bunkru je komplexní projekt, který má svá pravidla, postupy a vyžaduje čas, stejně jako například stavba domu," uvedl Jaroslav Vrba ze společnosti Logic Shelters. Michal Terendy, jednatel firmy Tebrix Safety, zachytil zvýšenou poptávku především po filtračních jednotkách vzduchu. "Nárůst zájmu o kryty je minimální, největší byl během uprchlické krize před dvěma až třemi lety," tvrdí.

Lukostřelba i operace očí

Rychlé šíření koronaviru a nepříliš optimistický výhled do budoucnosti udělaly z tématu apokalypsy velmi dobrý byznys. Zatímco většina lidí vyrazila do obchodů pro zásoby dezinfekce a roušek, bohatí přemítají, jak díky svému jmění co nejlépe přečkat těžké časy. Slovíčkem preper, dříve používaným pro označení takřka až paranoických předpovídačů apokalypsy, se dnes označuje kdekdo. O to větší zadostiučinění cítí ti, kteří se na katastrofu vybavili už dříve. Mají svůj kryt, zásoby, případně vytrénované trosečnické schopnosti. Mohou se blahosklonně usmívat: "My jsme vám to říkali." Marvin Liao, někdejší dlouholetý zaměstnanec Yahoo!, podstoupil před pár lety kurz lukostřelby, aby zvýšil své schopnosti přežití a ochrany nejbližších. Steve Huffman, šéf Redditu, si zase ze stejného důvodu nechal laserem odstranit oční dioptrie. "V případě katastrofy bude fakt hodně nešikovné pořád shánět brýle nebo kontaktní čočky," prohlásil Huffman pro magazín The New Yorker. A dodal: "Nějaký kryt vlastní více než polovina milionářů ze Silicon Valley." Řada z nich má připravené i zbraně a zásoby nábojů, na některé čeká plně natankovaná helikoptéra. Pro všechny případy…

Ti méně prozíraví prepeři se pak snaží utéct před virem na poslední chvíli. Společnost Private Islands hlásí zvýšený zájem o pronájem či koupi odloučených ostrovů. Poptávka vzrostla také po luxusních jachtách, konkrétně u společnosti Burgess Yachts o 16 procent. Milionáři si pronajímají dlouhodobé plavby a doufají, že během nich koronavirové řádění pomine. Nebo alespoň skupují ty nejkvalitnější respirátory či vitaminové přípravky za desítky tisíc. "Na tenhle typ krize nemůže být nikdy nikdo stoprocentně připraven," říká bezpečnostní expert Šándor. "Ale když jde o život, tak se každý schová rád."

Připraveni na všechno