Karel "Kovy" Kovář rozděluje lidi. Část, která ho zná pod jeho jménem, jej nejspíš zaregistrovala ve StarDance jako toho mladého, chytře vypadajícího muže, jehož profesi se Marek Eben a Tereza Kostková marně pokoušeli rozklíčovat. A pak je tu druhá část lidí. Ti jsou mladší, znají ho jako Kovyho a někteří z nich ani netuší, kdo Tereza Kostková nebo Marek Eben je. Kovy rád a hodně cestuje, veřejně bojuje proti plýtvání vodou, ale především je to youtuber a influencer, jeden z mála v téhle branži, který je dostatečně chytrý a schopný, aby svoji kariéru od točení nenáročných videí, ve kterých se hodně křičí a dělají se fórky, dokázal nasměrovat do mainstreamu. Na YouTube ho sleduje 800 tisíc lidí, 700 tisíc lidí na Twitteru a dalších 750 tisíc na Instagramu. S Kovym se známe dlouho (i proto si budeme tykat), ale i tentokrát mě znovu překvapilo, jak vtipný a pohotový je. Videa točí od útlého mládí a díky své inteligenci dokonale chápe, jak média fungují. Jako jeden z mála lidí v historii 66 otázek zcela bez mrknutí oka přijal formát tohohle rozhovoru a okamžitě se mu přizpůsobil. A troufám si tvrdit, že ho využil ve svůj prospěch. Odpovídal spontánně a otevřeně, přitom chytře a vtipně.

Systém je jasný: 66 otázek připravených na tělo pro každého zpovídaného. Ten by měl reagovat bez přípravy, odpověď může odmítnout nebo říct "nevím". Ale 66 otázek bude vždy položeno.

1. Jak se máš?

Dobrý, super. Cítím, že se všechno kolem mě probouzí k životu. Mám za sebou takovou příjemnou několikaměsíční epizodu, kdy jsem přišel na spoustu věcí a srovnal si věci okolo sebe i v sobě.

2. Co pro tebe znamená, když o tobě řeknu, že jsi influencer?

Nějakou škatulku. Je to název toho, co děláme, podobně jako herec, zpěvák, prodavač. A někdo to dělá svědomitě a někdo to dělá šíleně.

3. Na jaké svoje youtubové video jsi nejvíc pyšný?

Hmm, nepochybně série parodií na Prasátko Peppu. To už nikdy nepřekonám, to je zlatý fond mé tvorby.

Videa, ve kterých Kovy vtipně předaboval některé díly populárního britského animovaného seriálu pro děti, jsou dodnes hitem. Nemáte problém je pustit dětem − i když jsou bláznivá a do jisté míry podvratná, nejsou vulgární. Což je mimochodem základní klíč Kovyho úspěchu při transformaci z idolu dětí do podoby mladého hlasu své generace.

4. Jaké video bys nejraději nikdy nenatočil?

Můžu si stát asi za každým videem, všechna bych natočil znovu.

5. Popiš mi prosím prvotní impulz pro to, točit videa?

"Kámo, co budem dělat? Nudím se." "Já taky." "Tak jdem hrát Minecraft." "Hele, viděl jsi, že to teď natáčí na YouTube?" "Cože?" "No, můžeme to taky zkusit." "Tak jo." Tak jsme s kamarádem začali točit Minecraft. A nikdo na to nekoukal, nikoho to nezajímalo.

Kovy okamžitě přešel do dialogové formy odpovědi. Herní videa jsou mimochodem mezi dětmi dodnes nesmírně populární videoformát.

6. Jaké to je, když o tobě řekne prezidentův mluvčí, že jsi svazáček?

Je to roztomilé. Je to, jako kdyby zloděj křičel na nějakého nebožáka na ulici, že krade. Protože jsem si okamžitě vzpomněl na tu nekonečnou sérii článků pana mluvčího pro Haló noviny.

Kovyho zkouška dospělosti − chvíle, kdy se veřejně mluvilo o tom, že by ho někteří politici mohli navrhnout na státní vyznamenání. Kovy na to před rokem reagoval slovy, že z rukou současné hlavy státu by vyznamenání nedokázal převzít. A prezidentův mluvčí následně reagoval tak, jak byste od Jiřího Ovčáčka čekali.

7. Youtubeři jsou pro mnoho lidí pořád dost nejasné bytosti, o jejichž fungování nemají přesnou představu. Z čeho vlastně momentálně žiješ?

Z vody, jídla a občas piva. A z peněz z reklamy. Ať už z těch u videí, nebo ze spoluprací, které navážu mimo platformy. Nedávno jsme dělali nějakou kampaň o šetření vody, to mě bavilo, protože mám rád, když se v těch spolupracích dá občas najít i nějaká přidaná hodnota. A pak jsou tu workshopy, prezentace pro firmy, pořady a tak…

8. Jak vypadá tvůj den?

Různě. Dneska jsem se třeba vzbudil za deset minut devět a uvědomil si, že v devět máme rozhovor. Ale někdy vyřizuji celý den e-maily, někdy zase celý den točím videa a jsou dny, kdy nedělám nic a jsem třeba u rodičů. Což je někdy těžké, protože se pak nemůžu zase dokopat zpátky k práci. Ostatně na to teď během korony asi přišlo hodně lidí, že home office není vždycky win-win situace.

9. Jsi jeden z prvních youtuberů, kteří pronikli do mainstreamu. Co podle tebe "velký showbyznys" oproti světu youtuberů postrádá?

Protančil jsem se do mainstreamu… haha. Ale vážně, ty světy se začínají prolínat, v zahraničí víc. Svět youtuberů začíná dospívat, lidé mají víc zkušeností, už to dělají dlouho. A liší se to od velkých médií především tou svobodou. Mají svoji platformu, jsou nezávislí, nemusí chodit za novináři, dávat jim fotky a doufat, že o nich napíšou.

10. Jaká je tvoje cena?

Různá. Pokud se tedy bavíme o práci − záleží, na jaké to je platformě, kolik je tam příspěvků a tak. To se nedá říct.

Kovy s médii umí. A přesně ví, kdy se odpovědi vyhnout. A ví, že to má udělat elegantně.

11. Udělal jsi někdy to, že sis za nějakou práci řekl tolik peněz, abys ji nedostal?

To jsem díkybohu udělat nemusel. Ale když jsou nějaké kampaně složitější nebo je to velká značka, případně tam pro sebe nevidím nic zajímavého, tak to samozřejmě nacením odvážně a čekám, co se bude dít.

12. Co děláš, když je ti nejhůř?

Chodím běhat. Ale už dlouho mi nebylo nejhůř.

13. V čem ti koronakrize nejvíc překazila plány?

Překazila mi cestu do Japonska, kam jsem měl jet na výlet s rodiči a pak jsem měl v plánu tam zůstat kvůli pracovním povinnostem během olympiády. A ani jedno z toho nevyšlo, takže doufám, že se tam snad podívám příští rok. Ale jinak jsem o nic nepřišel, žádné dlouhodobé projekty jsem neměl.

14. A v čem ti naopak nejvíc pomohla?

Přerovnal jsem si priority směrem zpátky k tvorbě.

15. Kdy jsi se naposled opil a jaké to bylo?

V sobotu a bylo to hrozně fajn, protože jsme se opili s krásným výhledem na Krkonoše. Bylo to krásné. Ráno mi už tak krásně nebylo, ale naštěstí mám rychlý metabolismus.

16. Kdy jsi měl naposledy dojem, že se tě někdo snaží využít?

Každý druhý den při pročítání e-mailů s nabídkami spolupráce.

Karel „KOVY“ Kovář
Karel „Kovy“ Kovář
Foto: Alexander Dobrovodský

17. Jakou knihu jsi naposled rozečetl a nedočetl?

Tak to bylo Myšlení, rychlé a pomalé. To jsem rychle odložil a pomalu si myslím, že už se k tomu nikdy nevrátím.

Bestseller Daniela Kahnemana z roku 2011 Kovyho zjevně neoslovil.

18. V jakém uměleckém díle bys chtěl žít 24 hodin?

Rozhodně ne ve van Goghových obrazech, tím jsem si jistý, tam by mě chytil psotník z barev. Mě by bavil nějaký surrealistický obraz. Dalího nebo Magrittův. Tam by bylo určitě zajímavé prozkoumávat ten jejich imaginární svět. Možná bych se z toho zbláznil taky, ale chtěl bych to vyzkoušet.

19. Kdybych ti zítra nabídl znovu účast ve StarDance, vzal bys to?

Ano! Určitě. Byla to zábava.

20. Do jaké celebrity jsi byl naposled zamilovaný?

Herec Timothée Chalamet. Do něj jsem zamilovaný trvale.

21. Kdy sis naposled myslel, že bys měl dělat něco úplně jiného, a co to bylo?

Já jsem asi šťastný člověk, protože jsem si to nikdy nepomyslel.

22. Za co jsi v životě utratil nejvíc peněz najednou, když nepočítáme bydlení nebo dopravu?

Za MacBook, což je můj pracovní nástroj. Do toho jsem investoval hodně. Tehdy peněženka zaplakala.

23. Youtubering je poměrně osamělá činnost, v Čechách nemá většina lidí agenta nebo producenta, jak se motivuješ k tomu pořád natáčet?

Zpětná vazba od lidí. A pak je to určitě motivace finanční, protože chci mít co jíst. A konečně také pocit, že mám pořád kam to posouvat.

24. Co tě žene?

Pocit dočasnosti. Vědomí, že to není na furt a člověk může kdykoli zmizet. Takže by se měl snažit za sebou nechávat dobrou práci nebo dobré dojmy.

25. V jakém sportu jsi podle tebe nejlepší?

Určitě gaučing. Býval to i florbal, ale tam to bylo tak, že čím déle jsem ho hrál, tím hůř mi to šlo. Takže to netrvalo dlouho. A možná stolní tenis.

26. Chtěl bys žít spíše tam, kde slunce nikdy nezapadá, nebo tam, kde nikdy nevychází?

Tam, kde nikdy nezapadá! Polární noc je depresivní věc. Stýskalo by se mi po slunci.

27. Je otravné neustále vysvětlovat lidem ze starší generace, co je to vlastně youtuber?

Přemýšlel jsem, že bych si nahrál takový hlasový vzkaz, který bych vždycky pustil. Jako v call centru: "Pokud máte dotaz na to, jak vydělávám, stiskněte dvojku, pokud vás zajímá, jak jsem přišel na tohle video, stiskněte trojku, pokud chcete vědět, kdy bude nové video, stiskněte čtyřku…" A těm lidem, když by se mnou třeba seděli u stolu, bych řekl: Zavolej na tohle a tohle číslo. A to číslo by bylo samozřejmě zpoplatněné, což by byl můj další příjem, který by vyvažoval to utrpení, které prožívám při odpovídání na tyhle otázky. Ale na druhou stranu to má asi každý. Kdo dělá v on-line prostředí, musí neustále vysvětlovat, co to vlastně dělá.

Kovy je opravdu pohotově vtipný. Tahle odpověď mě rozesmála.

28. Když o tom mluvíme − je podle tebe technologická propast mezi generacemi v současné společnosti problém a dá se jí nějak čelit?

Ono je to těžké. Ale na druhou stranu chápu, že starší generace může mít dnes pocit, že svět se mění víc, než je běžné, což je umocněno technologickým vývojem, který teď zažíváme. Čelit se tomu určitě dá. Ať už tím, že starší generace se bude aktivně snažit technologie pochopit a začít je využívat, nebo prostě časem, který to pomůže srovnat. Na to je citát, který zní nějak tak, že do třiceti je všechno nové skvělé a úžasné, a od třiceti je všechno nové nesmysl, zbytečnost a hrůza, která nás všechny zabije.

29. Pohybuješ se ve světě, kde je úspěch do značné míry řízen algoritmy. Který algoritmus je podle tebe momentálně nejmocnější a kterého se nejvíc bojíš?

Já bych chtěl asi tímto poděkovat algoritmu YouTube za spolupráci. Ale momentálně nejmocnější… Pokud to vezmeme tak, že nejvíc lidí používá Facebook a na Facebooku se k nim dnes už dostává nejvíce informací a algoritmus Facebooku řeší, které zprávy se k nim dostanou a co si přečtou, a které se k nim nedostanou, tak asi algoritmus Facebooku. Ale je třeba si uvědomit, že dnes už vlastně nic v on-line světě není řazeno chronologicky a algoritmy všude ovládají nabídku, takže kdyby se teď všechny algoritmy na sociálních sítích rozhodly, že mě schovají, tak tím můžou úplně bez problémů pohřbít můj byznys. A já bych musel najít něco nového, co budu dělat. Mohl bych třeba dělat zahradníka, to by mě bavilo.

30. Mění se tvoje osobnost, když tě nikdo nevidí, a když víš, že tě někdo sleduje nebo natáčí?

Určitě. Když jsem sám doma, tak tancuju nahý před zrcadlem, zpívám ve sprše nebo si vedu vnitřní dialogy v angličtině, což je taky zajímavé. Pak si občas nacvičuju děkovačku za Oscara. Nic z toho běžně na ulici nedělám, takže ano. Když jsem sám, chovám se občas jako pod vlivem. I když nejsem, jen jsem sám a užívám si to.

31. Jak bys pojmenoval svůj osobní styl?

Módní tápání s občasným úspěchem.

Kovyho přítel je módní stylista Miroslav Romaniv, a pokud mohu soudit, na Kovyho módním tápání pro dnešní den (černé kalhoty s vysokým pasem a volný baloňák osmdesátkového střihu) má jistě svůj podíl. Za mě úspěch.

32. Jakou nejbizarnější interakci s fanouškem jsi zažil?

To byl jeden chlapeček, který za mnou přišel a ptal se, zda jsem Kovy. A já řekl, že ne, že jsem jeho bratr. A on mi odpověděl, že si to myslel, že vypadám hrozně a vůbec se Kovymu nepodobám. Od té doby už svým fanouškům neříkám, že jsem bratr Kovyho.

33. Dnes jsi známý hlavně jako člověk, který se věnuje mediální osvětě. Co podle tebe lidé na médiích nejvíc nechápou?

Já média beru trochu s rezervou, speciálně v poslední době, kdy se často honí kliky na internetu pomocí titulků. Takže doporučuju nečíst jen titulky a pátrat po podstatě věcí. Nebo minimálně si článek alespoň přečíst.

Karel „KOVY“ Kovář
Karel „Kovy“ Kovář
Foto: Alexander Dobrovodský

34. Zkoušel jsi natáčet videa i v zahraničí, co tě to naučilo?

Naučil jsem se, že to není snadné. Odjel jsem do LA s tím, že budu natáčet videa v angličtině. Místo toho jsem tam napsal knížku v češtině a natočil českou parodii na píseň Despacito. Takže to nevyšlo úplně podle plánu. Zjistil jsem, že je to těžší, než se zdá. Měl jsem dost naivní představy a až tam jsem zjistil, že takových lidí jako já je v tom městě strašně moc. Všichni tam jedou s tím, že prorazí. A 99 procent z nich dělá ve Starbucksu, chodí dokola na castingy a věří, že jejich čas přijde. Když jsem to viděl, řekl jsem si, že takhle ne.

35. Chtěl bys proniknout na zahraniční trhy, nebo ti stačí Česko?

U nás je to dost uzavřené, hodně málo lidí to dokázalo dotáhnout na světovou úroveň. Já to určitě budu ještě zkoušet, ale zatím jsem asi spokojený.

36. Kdo z české YouTube scény je ti nejbližší, pokud někdo?

Stále asi Honza Macák, MenT z Pardubic.

37. Začínal jsi s parodickými videi, jako je Prasátko Slezina − měl jsi někdy problém s copyrightem?

Vždycky jsem měl problém s copyrightem. YouTube na to má dva základní postupy, buď to rovnou maže a blokuje, nebo demonetizuje, takže video zůstane, ale tobě nejdou peníze z reklam. Pro menší tvůrce, kteří dělají parodie, je to samozřejmě problém, protože buď ze svých videí nic nemají, nebo jejich hodiny práce nikdo nevidí. YouTube jde logicky spíše na ruku velkým studiím či majitelům práv. I proto jsem tenhle formát opustil. Strávíte dvacet hodin prací na nějakém videu a to je během dvou dnů smazané. Mně jednou dokonce přišla upomínka, která, když ti přijde třikrát, tak ti smažou kanál. Byla pod ní podepsaná Česká protipirátská unie. Já si tehdy vzal právníka a oni uznali, že jejich nárok byl příliš velký. Ale pár dílů Prasátka Peppy už zmizelo a zbytek je od začátku demonetizovaný.

38. Tvoje image hodného kluka tě tak trochu předurčuje pro to, abys vysvětloval starším lidem, o čem je svět mladých, a naopak. Není tahle potřeba být mostem mezi generacemi někdy poněkud únavná?

Jasně, můžu dopadnout jako trojská lávka. Ale já se to občas snažím dělat, protože si myslím, že těch mostů je pořád málo, a pokud můžu nějakým být, tak je to super. Ale pak se zase soustředím na to, co dělám, protože se nemůžu zavděčit všem. Ztratil bych svůj názor nebo postoj. Což nechci.

39. Kterou vlastnost považuješ za nejdůležitější pro svůj úspěch?

Humor, někdy předstíraný. Já nejsem tak vtipný, jak to z těch videí občas vypadá. Ale je to určitě něco, co dalo základy mému úspěchu.

40. Jaké věci, které jsi v životě udělal, bys nejraději neudělal?

Asi by jich bylo spousta, ale to jsou spíš osobní věci.

41. Co tě spolehlivě rozesměje?

V tuhle chvíli jsou to memy, jednoduché grafické vtipy dělané pomocí slov, které se najdou v mapách. U některých jsem řval smíchy. Ale obecně jsou to meméčka.

Řeč je o meméčkách z facebookové stránky Geografické memíky pro zcestovalé Pepíky, pokud by vás to zajímalo.

42. Jakou nejcennější věc vlastníš?

Přívěsek po mé pratetě. Toho si hodně cením.

43. Jakou největší chybu dělají lidé na sociálních sítích?

Já mám problém se sdílením fotek a videí dětí, když to děti ponižuje. Dneska za sebou zanecháváte celý život nesmazatelnou digitální stopu, takže když jim do té stopy rodiče na začátku života přidají pokaděné fotky, tak jim to nijak v životě nepomůže. Ale říkám si, že jim to ty děti pak můžou vrátit, když si je budou natáčet, jak s Alzheimerem někde bloudí, a budou na ně dělat pranky v pečovatelském domě. Takže děti mileniálů svoji pomstu dostanou.

Jasný názor zabalený do srozumitelného vysvětlení s vtipnou pointou. To je tahle odpověď a to jsou mimochodem i Kovyho videa.

44. Ferrari, nebo Porsche?

Škodovka asi.

45. Fotbal, nebo hokej?

Hokej.

46. Star Trek, nebo Star Wars?

Star Wars.

47. Týden v New Yorku − relax, nebo přemýšlení, jaké video natočit?

Relax.

48. Apple, nebo Android?

Apple.

49. Ráno v posilovně, nebo večer v baru?

Večer v baru.

Karel „KOVY“ Kovář
Karel „Kovy“ Kovář
Foto: Alexander Dobrovodský

50. Youtubering, nebo knižní autogramiáda?

Youtubering.

Kovy má za sebou dvě vydané knihy, ale pořád by se zjevně raději podepisoval fanouškům na festivalu jménem Youtubering než v knihkupectví. Prostě jiná generace.

51. MenT, nebo Stejk?

MenT.

52. Co je podle tebe smyslem života?

Neshrbit se.

53. Kam odtud půjdeš?

Doufám, že na nekonečné procházky po českých luzích a hájích.

54. Co ti momentálně dělá největší starosti?

Mně dělá všechno starosti. Když otevřu sociální sítě, tak mi dělá něco starosti pořád. Asi obecně ty příkopy ve společnosti, co vypadají, že už jsou nepřekonatelné. Přijde mi, že obecně se situace pořád vyhrocuje.

55. Představ si, že ti někdo dá slona − nemůžeš ho prodat ani darovat. Co s ním uděláš?

Asi bych mu koupil nějakou louku, půjčil bych si na louku a tam bych ho umístil. Aby byl šťastný, pokud možno. A asi bych zhlédnul na YouTube spoustu videí o tom, jak se postarat o slona.

56. Kdyby sis mohl vybrat, zda budeš létat, nebo budeš neviditelný, co by sis zvolil?

Já bych chtěl být neviditelný, ale musel bych umět procházet stěny, abych se mohl dívat různě do domů a bytů, procházel bych ministerstva a seděl u Babiše v kanceláři a poslouchal, co takový Babiš celý den řeší. To by mě bavilo.

57. Jaký dárek jsi naposled někomu dal?

Batoh, kamarádce.

58. Jaký nejvíc nepopulární názor zastáváš?

Hmm, momentálně asi to, že protesty v Americe, nikoli to násilí během nich, jsou opodstatněné, to je myslím dost kontroverzní názor a spousta lidí ho nechce přijmout. Asi by byli nejraději, kdyby se lidé se vším spokojili. Obecně si myslím, že protesty ve společnosti mají význam a není to tak, že si navolíte nějakou garnituru a ta tady bude vládnout a vy se stížností počkáte až do dalších voleb. Když se něco děje, lidé by měli vyjít do ulic a ozvat se. A pak mám odpor k neoznačeným reklamním příspěvkům na Instagramu.

59. Věříš na nějakou konspirační teorii? Pokud ano, na jakou?

Věřím, že koronavirus unikl z laboratoře. Ale neříkám to nahlas. I když jsem to teď řekl nahlas. Ale to je konspirační teorie, která má podle mě alespoň nějakou možnou oporu v realitě. Jinak si myslím, že Země je normálně kulatá… teda takhle, ona není kulatá, Země je geoid. Takže se všichni mýlí, Země není kulatá. Ale teda není ani placatá. Takže já jsem konspirátor a tvrdím, že Země je geoid.

60. Kdo je tvůj největší vzor?

Já se téhle odpovědi vyhýbám, protože si vždycky vyberu nějaký vzor a pak se v něm hrozně zklamu, takže si beru jednotlivé vlastnosti od lidí, kteří mě baví a zajímají. Konkrétně třeba Casey Neistat, youtuber, který umí skvěle vyprávět příběhy pomocí videa. Pak třeba Elon Musk je zajímavý v tom, jak je tvrdohlavý a jak si dokáže vodit média a získat zcela přirozeně hrozně moc mediálního prostoru pro svoje projekty. A Jeff Bezos, který zase umí dokonale řídit svůj byznys hezky nenápadně zezadu. Lidi z neziskového sektoru jsou inspirativní v tom, jak přistupují ke zlepšení světa. Takže já se snažím se inspirovat spíš takhle po kouskách.

61. Jak relaxuješ?

Oprášil jsem Xbox a hraju.

62. Jakou pohádkovou bytostí bys chtěl být a proč?

Racochejl. Toho dabovala Jiřina Bohdalová. To mě teď jen tak napadlo. Ale má to spoustu výhod, být Racochejl, třeba to, že tě dabuje Jiřina Bohdalová. Já bych chtěl, aby celý můj život dabovala Jiřina Bohdalová!

63. Jakou nejhorší věc jsi udělal pro slávu nebo peníze?

Asi to, že jsem zrušil spoustu večírků a místo toho seděl doma, protože pro mě byla hlavní priorita udělat video. Ale to bylo dřív.

64. Myslíš si, že lidé budou jednou na sítích sdílet úplně všechno?

Když koukám na fenomén live streamů a streamování obecně, tak si myslím, že ano. Že budou lidé, kteří budou vysílat celý svůj den pomocí nějaké čočky. Tomu bych se nedivil, kdyby byli čtyřiadvacetihodinoví influenceři, o kterých budeš vědět, že si je kdykoli můžeš zapnout a vždycky budou on-line.

65. Kolik námětů na video nosíš momentálně v hlavě?

Asi čtyři nebo pět.

66. Jsi zamilovaný?

Ano.