Mana
U rušné silnice v pražské Uhříněvsi stojí mezi paneláky oprýskaný dům. Jen co vkročíte dovnitř, ocitnete se rázem v jiném světě. V moderně zařízené kanceláři s neomítnutými zdmi sídlí společnost Heaven Labs, výrobce nutričně kompletních prášků, drinků a burgerů Mana.
Když název firmy vyslovíte, automaticky vám naskočí přívlastek božská, koneckonců s ním operují i jeho tvůrci. Otřepané spojení ale během koronavirové pandemie nabralo pro spoustu lidí skutečný smysl. V době zavřených restaurací a nařízených home officů se Mana stala jedním z řešení pro ty, kdo si nechtěli či nestíhali doma vařit. Poptávka vzrostla čtrnáctinásobně a objednávky pršely z Česka, Slovenska, Německa i Spojených států. Sklady se rychle vyprázdnily. "Bylo to velmi náročné období," ohlíží se spoluzakladatel značky Jakub Krejčík.
Mana se pyšní tím, že její produkty jsou nutričně kompletní. Její složení vzniká v souladu s doporučenými denními dávkami příjmu živin podle zdravotnických organizací i na základě vlastního vědeckého výzkumu. "Žádné jiné jídlo nyní nedodá takový výkon, jaký tělo potřebuje. A přitom levně, rychle, efektivně," míní Krejčík. I proto tisíce lidí zkoušely či zkoušejí určitou dobu žít jenom na Maně. "Máme lékařsky ověřené, že to tělu neškodí, naopak," říká Krejčík ve své kanceláři vyzdobené řadou komiksových figurek.
S vývojem Many začal v roce 2014 v garáži. Experimentoval s vlastní očistnou kúrou a také hledal jednoduše konzumovatelné jídlo pro vážně nemocné rodiče. Od té doby jeho firma výrazně narostla, doručila přes 12 milionů jídel a loni měla obrat 205 milionů korun.
Krejčík však tvrdí, že hlavní je pro něj produkt, ne byznys. Chce pomáhat lidem žít zdravěji a zároveň chránit životní prostředí. I proto se kromě stravy ve formě prášku a nápoje pustil do vývoje ManaBurgeru, rostlinné alternativy klasického burgeru, která nabízí podobnou chuť a texturu. Podle Krejčíka je navíc jejich rostlinný burger ve stále rostoucí konkurenci tím nejzdravějším. "Drží se naší filozofie nabízet nutričně kompletní jídla. Náš ultimátní cíl je pomoci jídlem k co nejdelšímu životu za co nejlepších podmínek," říká a veřejnost na to slyší: jen v předobjednávkách se prodalo téměř 100 tisíc burgerů. Teď ale už plánuje expanzi do dalších evropských zemí a s ManaBurgerem si věří i na americký trh. Prorazit i v zemi burgerům zaslíbené je velká výzva.
Sens
Na svém notebooku má Radek Hušek nálepku s anglickým textem: Brouků se nebojím. Jím je. Už pátým rokem provozuje spolu s Danielem Vachem firmu Sens, která vyrábí potraviny ze cvrčků. A čím dál úspěšněji se mu daří přesvědčovat ostatní, že by měli zahodit předsudky a otevřít svou mysl i žaludek hmyzí stravě.
Důkazů má za ty roky v zádech celou řadu. Počínaje zprávou OSN, která v roce 2013 označila hmyz za jídlo budoucnosti a skrz knihu Jedlý hmyz vnukla Huškovi ideu začít s výrobou cvrččích potravin. Má i podporu štědrých investorů. Začalo to povzbudivým příspěvkem 350 tisíc korun na Kickstarteru při rozjezdu, v roce 2017 podpořil Sens startupový inkubátor UP21 Karla Janečka a letos se částkou 48 milionů korun připojily i fondy Presto Ventures a Reflex Capital. A v neposlední řadě fakta. Cvrčci jsou bohatým zdrojem proteinů, vápníku, zinku či železa a především je jejich chov minimální zátěží pro planetu. "Jednou by z cvrččího proteinu měla být i náhrada masa a máme vizi, že bude levnější než jakékoliv jiné maso na trhu. I proto nás podpořili takoví investoři. Věří, že to bude nejvlivnější bílkovina vůbec," říká Hušek.
Klimatická krize jeho plánům nahrává. Od samého začátku nabízel produkt jako nejšetrnější bílkovinu k životnímu prostředí. "Pár let zpátky mi lidé říkali, ať se na takový způsob komunikace vykašlu. To se změnilo," přemítá. Ekologie se stala novým luxusem a zákazníci na to slyší. S tím Sens pracuje, jeho hlavní motto zní: Maximální výživa, minimální škoda.
Přitom při prvním pokusu založit Sens v Česku podnikatelé tvrdě narazili. Tehdejší legislativa ministerstva zemědělství totiž s prodejem cvrččích potravin nepočítala. Firmu tak museli založit ve Velké Británii a první rok fungovali odtamtud. Nakonec se i díky jejich úsilí zákony změnily. "Teď je Česko mezi asi šesti zeměmi, které zlegalizovaly jídlo z hmyzu. Byli jsme nadšení, že i lidé s mladou firmou mohou posouvat Česko," říká Hušek. Globálnímu rozkročení se však firma stejně nevyhnula. Hušek s Vachem věděli, že pro zefektivnění procesu by potřebovali vlastní zdroj cvrččí mouky, a tak se společníkem Nicolasem Berym postavili největší cvrččí farmu na světě. Ovšem ne v Česku, kde to tehdy zákony neumožňovaly, ale v Thajsku, kde mají s chovem cvrčků větší zkušenosti. Díky tomu dokázala firma významně snížit cenu cvrččí mouky, a zlevnit tak svoje tyčinky, krekry nebo těstoviny. "Umožnilo nám to dát celé myšlence větší smysl," říká spokojeně.
Anapur
Vaše tělo monitoruje chytrý náramek. Údaje, které naměří, pak slouží k vytvoření nápoje přesně podle vašich fyziologických potřeb. Připomíná-li nějaké jídlo opravdu pokrm budoucnosti, pak je to právě Anapur, který už pátým rokem zdokonaluje Štěpán Andrle a jeho tým.
Zlomové vylepšení uvedl loni, kdy spustil právě službu Anapur na míru. Ta pracuje s údaji z náramku Fitbit, který sleduje uživatelovy kroky, srdeční frekvenci a aktivitu a pracuje s cílem, kterého chce člověk dosáhnout. Sesbíraná data pak porovná, vykalibruje a navrhne nutriční profil, podle něhož v Anapuru připraví ideálně padnoucí shake. "Máme technologicky nejvyspělejší jídlo současnosti," chlubí se Andrle. Pokrm pojmenoval podle Annapurny, hinduistické bohyně jídla, která má moc nasytit všechny hladové.
Takový byl i jeho cíl, když produkt v roce 2016 uváděl na trh. Chtěl pomoci všem, kteří se nestíhají stravovat kvalitně, případně vůbec. Přečetl spousty knížek a článků o výživě a připravil nápoj z ovsa, maltodextrinu, proteinu, oleje a vitaminů v prášku. Postupem času se ale rozhodl tvořit nápoj pouze z přírodních surovin. "Nechceme zůstat jen u splnění nutričních vlastností. Neustále inovujeme recept směrem ke kvalitnějším a bio surovinám, pestřejšímu složení a hlavně funkčním surovinám, jako je řepa nebo kopřiva, které prospívají tělu nad rámec výživových hodnot," vysvětluje.
Zásluhu na tom mají i lékaři oboru mikrobiologie Jakub Hurych a farmaceut Marek Kratochvíl, což byli původně zákazníci Anapuru, ale postupně se začlenili do týmu. Anapur se stal vítaným doplňkem pro sportovce, vznikla jeho verze pro záchranné složky, v době koronavirové krize ho ale zkoušeli i běžní zákazníci. "Začátkem března jsme velmi rychle vyprodali zásoby. Byl to asi třikrát silnější měsíc než ty předchozí," popisuje Andrle. Pomohla tomu i spolupráce s Alzou a další e-shopy mají brzy přibýt.
Aby lidé nakupovali co nejúčelněji, nabídne jim Andrle svůj systém jídel na míru. "Na e-shopu s potravinami připojíte svá data a vyberete si jídla třeba na týden tak, aby měla vše, co potřebujete, byla nutričně vhodná a aby jejich příprava byla pohodlná a vše se efektivně spotřebovalo. Ve výsledku budete mít pestřejší a zdravější stravování za méně peněz a bez vyhazování potravin. A nebudete muset přemýšlet, co uvařit," láká na jednoduché nakupování.
Nemléko
Na Amálii Koppové a Davidu Balcarovi je od první chvíle poznat, že jejich produkty pro ně nejsou jen byznys. Rostlinné alternativy mléčných výrobků, které nabízejí, ladí s jejich životním stylem. K místu setkání navrhnou veganské bistro a dorazí v tričkách popsaných fontem Vegan Sans od designéra Vojtěcha Říhy. "Když mě David poznal, poznal i veganství. Prozřel," usmívá se Koppová. "Uvědomil si, že kráva nedává mléko sama od sebe, že neteče odnikud z vesmíru."
Její odhodlání si perfektně sedlo s Balcarovým racionalismem. Ona si přesvědčeně kupovala náhražky mléka, on je zkoumal a přemítal nad jejich složením. "Nechápal, že v krabici mandlového mléka je jedno procento mandlí a stojí to 89 korun," ohlíží se Koppová. Začali si ho vyrábět sami, a když zjistili, že se na pražské náplavce konají veganské trhy, rozhodli se ho nabídnout i ostatním. Během 14 dní sehnali lahve, navrhli etikety, vymysleli název a v květnu 2016 poprvé stáli ve svém stánku. Bez větších ambicí.
Nemléko se k jejich překvapení okamžitě chytlo na Instagramu, ozývali se spokojení zákazníci, obchody nabízely spolupráci. Pár do toho skočil naplno. "Neměli jsme víkendy ani dovolené. Celé dny jsme pracovali, večer jsme přemýšleli, v noci se nám o tom zdálo," vzpomíná Balcar. Až asi po třech letech a nabrání několika zaměstnanců se situace ustálila. Příznivci podpořili značku necelým půlmilionem na Hithitu, výroba se usídlila v bývalém mlýně v Černošicích. Tehdy se zakladatelé odhodlali jet na dovolenou, vyčistit si hlavu a věnovat se i jiným projektům.
Jenže narazili. V druhé polovině loňského roku přišel výsledkový propad, který přičítají upuštění od marketingu i absenci novinek. Musel přijít průvan, zeštíhlili firmu o polovinu a znovu se naplno opřeli do práce. Letos tak rozšířili portfolio a nabízejí Nemléko mandlové, makové, lískooříškové a ovesné, rostlinný Nejogurt, Netradiční pomazánkové či Nemléčnou zmrzlinu. Restart se povedl a Nemléko prošlo i koronavirovou krizí bez větších ztrát. Zakladatelé pod jeho hlavičkou uvedli také nové menší značky Yestea (ledové čaje z biosurovin) a Bacilli (fermentované výrobky). Teď chystají expanzi do zahraničí. "Asi jsme si tu špatnou zkušenost museli prodělat, abychom si nemysleli, že pojedeme jen setrvačností," uvědomuje si Balcar. Čísla mu dávají za pravdu: v květnu Nemléko poprvé prolomilo hranici 10 tisíc prodaných produktů týdně.
Wild & Coco
Filip Říha by mohl mít řadu důvodů ke stěžování. Počátkem roku do jednoho ze skladů Wild & Coco udeřil blesk, všechno v něm shořelo a vznikla škoda za miliony korun. Krátce poté přišla pandemie koronaviru a řada podnikatelů se ocitla v problémech. On se ale z neštěstí nehroutí, naopak hledá, jak je přetvořit v něco pozitivního. "Když hořel sklad, byl jsem zrovna v Ekvádoru, ale tým to zvládl perfektně. Dokázali jsme se adaptovat, takže na další krizi už jsme byli připravení," ohlíží se. "Navíc vzrostl zájem o funkční potraviny. Lidé si uvědomují, že některé problémy lze řešit změnou výživy."
Říhův podnikatelský příběh nebyl jiný. K založení byznysu s názvem Wild & Coco, v jehož rámci vyrábí z kokosu nápoje, kefíry, probiotika či másla, ho posunula vážná nehoda na motorce v Thajsku. Tehdy odmítl operaci a rozhodl se pro důkladnou očistu. Celý týden konzumoval jen kokosy. Jeho metoda zafungovala, a tak se rozhodl šířit osvětu i v Česku. Své produkty nyní rozváží na Slovensko a do Německa a rád by je rozšířil i dál. "V Evropě jsme s funkčními fermentovanými kokosovými produkty a kokosovým detoxem zatím jediní," prohlašuje.
Způsob, jakým s kokosy ve Wild & Coco pracují, je unikátní. Fermentované kokosové jogurty a kefíry jsou novými superpotravinami. Podporují aktivně lidský mikrobiom, čímž zvyšují odolnost vůči stresu a zlepšují imunitu. "Denně si dávám jeden dva kokosy a kefír a už několik let se mi vyhýbají nemoci," tvrdí Říha. Kokosy dováží z Thajska. "Spolupracujeme tam s blízkým parťákem, který organizuje 50 farmářů, již pečují o kokosové háje," vysvětluje a na slovo háje dá důraz. "Na rozdíl od plantáží vznikají přirozeně, symbiózou rostlin a živočichů."
Říha se snaží, aby jeho byznys příliš neškodil životnímu prostředí, a tak kokosy putují po námořních lodích, které mají rok od roku tvrdší pravidla pro čistotu jejich paliv. Wild & Coco, jež loni dosáhlo na tržby 10 milionů korun, má navíc pomáhat i thajské komunitě. Čím větší odběr kokosů, tím více práce pro farmáře a lepší možnost si vydělat.
Může to znít až příliš vznešeně, jenže Říha je idealista: bere své podnikání jako životní styl a poslání. Také proto publikuje na webu Wild & Coco články o seberozvoji, a to jak psychickém, tak fyzickém. "Chceme lidi vzdělávat, aby pochopili, čím jsou naše produkty unikátní," říká odhodlaně. "A vidíme, jak se jim mění život."
Jídlo pro lepší zítřky
