První, co vás napadne, je, že mluví s precizností zkušeného střelce. Rychle, přesně a úsporně. Jasně, tohle přirovnání je v případě herce, který proslul rolemi drsňáků i svojí kariérou osobního strážce, asi moc okaté, ale je to tak. Sedíme v kavárně Dejvického divadla. Čermák je oblečený do bundy Carhartt, čepice a bot do přírody. Takže máte dojem, že na svoji proslulou roli majora Kuneše v seriálu Rapl ani nemusel do kostymérny. Přišel přesně, sedí vzpřímeně s až vojenským držením těla, je přátelský, zároveň je v něm něco ostražitého a odtažitého. Úsporná gesta, úsporné pohyby, úsporná mluva. A když chce dát najevo pobavení, velmi úsporný úsměv. Přesto v tom není stopa arogance nebo nepřátelství, což je, pokud máte tuhle image, velmi těžké vybalancovat. Naopak. Je to velmi okouzlující. Čermák je ten chlápek, kterého by chtěla většina mužů za kamaráda a většina žen do postele, primárně proto, že vyzařuje auru v tom smyslu, že ani o jedno z toho příliš nestojí. Zároveň je to někdo, komu zjevně hodně záleží na tom, co dělá, hodně přemýšlí o herectví a systematicky o něm mluví jako o "práci". Ve smyslu: Tuhle práci je třeba dělat dobře.

Systém je jasný: 66 otázek připravených na tělo pro každého zpovídaného. Ten by měl reagovat bez přípravy, odpověď může odmítnout nebo říct "nevím". Ale 66 otázek bude vždy položeno.

1. Jak se máte?

Mám se krásně, děkuju za optání.

2. Jak se změnil váš život v roce 2020?

Krásně jsem zpomalil a hrozně mi to vyhovuje.

3. Co víte teď, co jste v lednu 2020 nevěděl?

Vím, že důležité je věnovat se hlavně sobě a mít se rád.

4. Máte image alfa drsňáka a stejné dostáváte i role. Je to spíše příjemné, nebo spíše svazující?

Spíš nuda. Zaplaťpánbůh v divadle tyhle role nedostávám, tam si to saturuju, ale vlastně se mi nechce brát role drsňáků a spíš je odmítám.

5. Na čem momentálně pracujete?

V divadle připravujeme s režisérem Petrem Zuskou představení, které se bude věnovat moderní české poezii. Petr je skvělý choreograf a o to to bude zajímavější. Bude se tancovat poezie, když to řeknu hodně zjednodušeně. A vedle toho chystám filmy Stínohra a 1919. První je nejen o boxerovi na vozíčku a 1919 je o československých legionářích, předsunutých v první linii. Takže tam je velká příprava.

6. Jaký největší předsudek o vás podle vás lidé mají?

Že jsem zlej a hloupej.

7. Kdy jste se naposledy bál?

To je zajímavá otázka… O život. Docela nedávno. Při nějakém tréninku. Jo už vím. Bál jsem se na koni! Už jsem dlouho nejezdil…

Později v rozhovoru se ukáže, že kůň není zdaleka to jediné, na čem umí Čermák jezdit.

8. Jakou nejdivnější věc jste během kariéry "na dveřích", tedy dobu, kdy jste dělal vyhazovače nebo bodyguarda, hlídal?

Nejdivnější věc… Asi kapelu Guns N' Roses.

9. Co vás v životě nejvíc zajímá?

Štěstí.

10. Jste součástí souboru Dejvického divadla, dnes legendární scény − v čem je hraní v Dejvickém jiné?

Hraní v Dejvickém divadle oproti jiným divadlům, kterými jsem prošel, a bylo jich asi osm nebo deset, je jiné v tom, že soubor je tady složen z osobností a vedení divadla zajímá názor každé z nich. A na základě toho se řídí třeba dramaturgický plán divadla. V jiných divadlech jsou herci vlastně hračkou v rukou vedení.

11. Kdy jste se rozhodl, že budete herec?

Asi až ve třiceti. Měl jsem sice DAMU, ale dlouho jsem uvažoval, že budu dělat něco jiného. Přišlo mi, že ta práce nemá moc smysl. Živil jsem se jako osobní strážce, uvažoval jsem o tom, že budu policajt, dlouho jsem směřoval k tomu, že budu pilot. Ale pak mi došlo, že v tom herectví jsou i věci, které mají nějakou nadstavbu, že mě to může nejen živit, ale může to dát i něco lidem kolem mě.

12. V čem jste lepší herec díky tomu, co máte profesně za sebou?

Herec nevím, ale určitě mi to něco dalo. Například jsem zvyklý lidi nesoudit. Jsem zvyklý nepodceňovat soupeře. To jsou důležité věci. A mám asi jistou pokoru, protože bez ní nešly ty práce předtím dělat. A možná jsem si zažil, nejen u sebe, ale třeba i u lidí, které jsem hlídal, co je to dno, co je to strach, a to jsou docela důležité věci.

13. Jak vypadá váš běžný den?

Teď? V roce 2020? Teď je to super, protože vstávám třeba v devět, dám si studenou sprchu, zacvičím si, nasnídám se, jdu se psem, pak si čtu nebo něco píšu a večer jdu hrát představení. V předchozích letech to bylo tak, že jsem vstával ve čtyři, byl jsem celý den točit, pak jsem měl představení, šel jsem spát ve dvě a ve čtyři zase vstával. Tohle je vlastně oáza. Nemůžu si stěžovat.

14. Co je nejlepší na tom být herec a co naopak nejhorší?

V mém případě je to to, že dělám práci, kterou relativně umím a nemusím uvažovat nad tím, zda má smysl nebo ne. Dělám ji dlouho, takže jí rozumím. Nemusím předstírat, že něco umím. A nejhorší je, že si spousta lidí myslí, že to není práce a že vlastně nedělám nic.

15. Součástí hereckého světa je jistý patos, který tu profesi obklopuje. Jako člověk, který přišel k herectví pozdě, vnímáte to, nebo jste si na to zvykl?

Já si nemyslím, že jsem zvenku. Ano, dělal jsem něco jiného, ale jsem z herecké rodiny, na divadelní fakultu jsem šel, když mi bylo devatenáct. Jasně, lidé si mě všimli, až když mi bylo pětatřicet, ale i když jsem dělal jiné věci, jsem s herectvím spjatý. A ten patos patří ke každému povolání. Lékaři, spisovatelé a sportovci ho mají taky.

16. Po čem momentálně nejvíc toužíte?

Po tom, aby v téhle republice už byl konečně klid, do prdele!

To poslední slovo řekl Čermák zcela vědomě, čistě proto, že věděl, že to větě dodá na důrazu. Hezká herecká práce s textem.

Herec Hynek Čermák
Herec Hynek Čermák
Foto: Alexander Dobrovodský

17. Máte nějaký rituál, bez kterého se neobejdete?

Potřebuju se velice často a velice hluboce před prací soustředit. Takže když představení začíná v půl osmé, tak jsem od čtyř zavřený do sebe a pracuju na tom, co budu večer hrát. To je pro mě důležité.

18. Co děláte, když vám vypadne text?

Improvizuju. Ono herectví je spíše než výměna slov výměna myšlenek. A je důležité chápat situaci, kterou hrajete. Takže i když vám vypadne text, pořád jste v té situaci a můžete improvizovat. Ale to je jeden z důvodů, proč nehraju v angličtině. Protože moje angličtina není tak dobrá, abych si tohle mohl dovolit. To je i důvod, proč jsem teď odmítl pár zahraničních rolí.

19. Jste trémista?

Nejsem. Možná bych měl být, ale mě tréma přepadne při premiéře dvě vteřiny předtím, než vylezu na scénu.

20. Hraní v divadle je kolektivní věc, film a televize do jisté míry taky, vy ale působíte jako individualista. Jak se tyhle dvě věci dávají dohromady?

Bez kolektivu v divadle nemáte šanci. Když budu hrát Kraviece ve filmu Gangster Ka, tak pokud se ke mně ostatní nebudou chovat jako ke gangsterovi, tak ho nemám šanci zahrát. To je takové divadelní rčení, že "krále hrají poddaní". Že já jsem spíše samotář a dělám si věci po svém, je věc druhá. Ale neznamená to, že nerespektuju ostatní. Když se pracuje na nějakém kolektivním obrazu, tak musím být součástí celku. Že se pak jde společně do hospody a já tam nejsem, je věc druhá. Já to dělám jinak.

21. Jste na večírku a někdo připitý vás bude slušně, ale urputně otravovat o fotku, i když se vám nechce. Jak situaci vyřešíte?

Dám mu ji. Jednoznačně. Já vždycky říkám: "Když vám to udělá radost, tak prosím."

22. Rád fotíte a nejlépe akty. Co dělá vaše akty jedinečnými?

Jedinečné je to pro mě primárně tou situací. Pro mě je cesta důležitější než cíl, než ta samotná fotografie. Setkání s tou ženou, to, proč přijde a s jakým sebevědomím a s jakým sebevědomím odchází, když se nám povede něco nafotit. Pro mě jsou ty fotky jedinečné tím příběhem. Jasně, jsem rád, když se nakonec povede nějaká fotka, která se líbí i někomu jinému než mně. Ale vlastně ten příběh za tím… já si pamatuju každé focení, každou holku, kterou jsem fotil.

Čermákovy fotky se už začaly i docela dobře prodávat. Jeho akty jsou skutečně dobrá fotografická práce, abychom se drželi jeho oblíbeného termínu.

23. Fotografie se v posledních letech stejně jako další kreativní činnosti velmi demokratizovala. Dobrou fotku dnes minimálně technicky udělá skoro každý s dobrým vybavením. Co podle vás dělá opravdu dobrou fotku opravdu dobrou fotkou?

Dobrá fotka stále zůstává dobrým příběhem, dobrá fotka by měla o něčem mluvit. Pak ta technologie, kterou zvolíte, vlastně vůbec nerozhoduje. Je mylný názor, že technologie vám umožní fotku udělat vždycky dobře. Není to pravda. Když si koupíte zrcadlovku za dvě stě tisíc, která umí všechno, tak pokud se s ní nenaučíte zacházet, nevyfotíte nic. A stejné je to s foťákem z roku 1965. Fotka vzniká pořád stejně. Jen se nám zkrátily časy závěrky a zvýšily se ISA. Ale pokud nevíte, jak ty věci ovládat, vždycky vám z toho vyjde tma.

24. Na co se nejraději díváte?

Na přírodu. Vydržím několik hodin koukat na řeku, aniž bych chytal ryby, protože nejsem rybář. A vydržím koukat hodiny do ohně.

Čermák je skutečně individualista hloubavého typu, je skutečně často tím, koho ztělesňuje.

25. Jakou roli z těch, které jste hrál, byste chtěl hrát znovu, protože víte, že byste ji zahrál lépe?

Richarda III. bych chtěl hrát znovu, protože bych už věděl, o čem to mám hrát, a myslím, že je to jedno z nejaktuálnějších témat dnešní doby. Hrál jsem to v Kladně, když mi bylo třiatřicet. Byl jsem tehdy určitě nejmladší Richard III. široko daleko.

26. Kdy jste naposled někomu něco záviděl?

Nedávno Ivanu Trojanovi. Jeho výdrž a odhodlání.

27. Kdybyste mohl spáchat jeden zločin s vědomím, že za něj nebudete potrestán, co byste udělal?

Hmmm. (Dlouhá pauza) Asi nic, neudělal bych nic, protože všechno má svůj smysl. I to, co mě trápí. I to je asi důležité k tomu, aby mě to něco naučilo. Takže já bych to nemýtil.

28. Je lepší sláva, nebo peníze?

Ani jedno, ani druhé není dobré v přehnané míře.

29. Přiletěli mimozemšťané a vy jim musíte několika slovy vysvětlit, co děláte za práci a proč.

Chci, aby se smáli nebo plakali, protože je to důležité pro jejich duševní hygienu. Aby byli lepší.

30. Kdy jste naposled poslal někoho do háje?

Minulý týden.

31. Jakou knihu jste naposledy dočetl do konce?

Tak vzhledem k tomu, že načítám audioknihy, jich byly stovky. Ale naposledy Pentagram Joa Nesbøho.

32. Jakou nejlepší radu jste v životě dostal?

Asi: Co tě nezabije, to tě posílí.

33. Lhal jste někdy o tom, že jste viděl/četl nějaké umělecké dílo, jen proto, aby vás lidé nepovažovali za méněcenného?

Určitě. Běžně. Já většinou znám jen autora, a možná i to dílo podle názvu bych věděl, ale nečetl jsem ho nebo neviděl, ale stejně řeknu, že jsem to četl. Čistě abych se vyhnul tomu, že mi to dotyčný začne vyprávět.

Herec Hynek Čermák
Herec Hynek Čermák
Foto: Alexander Dobrovodský

34. Čeho se bojíte?

Hlouposti úplně strašlivě. A malosti. Zla.

35. Jakého žijícího Čecha obdivujete, když nepočítáme vaše kolegy?

Třeba teď jsem objevil Kapitána Dema, je to zajímavý týpek a myslím, že obdivuhodný člověk.

Hezky se vyhnul odpovědi a zároveň prozradil, co právě poslouchá.

36. Často se v rozhovorech zmiňuje, že jste byl součástí agentury ABL, kterou založil Vít Bárta, pozdější známý politik. Co jste si myslel, když jste sledoval jeho politickou kariéru?

Já jsem s ním opravdu kamarád, takže vím, že konkrétně věci, ze kterých byl obviněný, nejsou pravda. Pak se také u soudu ukázalo, že opravdu nejsou. Ale už to bylo houby platné. Ale mně se to celé špatně soudí, jednak proto, že jsme kamarádi a dodnes se scházíme, jednak proto, že politice nerozumím. A když už si někde grilujeme steaky u ohně, tak o politice nemluvíme. Bavíme se o ženských, o divadle, kterému on rozumí. Ale k té otázce, když jsem viděl jeho politickou kariéru, říkal jsem si, že do toho neměl chodit. Dneska je už jinde, má svůj nový byznys, který je úplně jiný než dřív, a protože je dobrý obchodník, dělá ho zase dobře.

37. Kdy jste se naposled opil?

Tak čtyři dny to je. Řekli jsme si se ženou, že si dáme lahev, a byly z toho tři. Nebylo to na blábolení a padání, ale ráno jsem to cítil.

38. Kdy jste se naposled popral?

Jako v civilu? To bude tak deset let. To jsem vyhodil dva skiny z tramvaje, obtěžovali nějakýho černocha se psem. Ale to byla spíš sranda.

39. Prosím doplňte větu: Dejvické divadlo je lepší než…

Hrát si sám.

40. Co nejhoršího se podle vás říká o hercích a není to pravda?

Že jsme bohatí.

41. Co nejhoršího se podle vás říká o hercích a je to pravda?

Že jsme hysteričtí?

42. Je nějaký český herec z předrevoluční éry, kterého obdivujete?

Boris Rösner, to byl velkej frajer. Viktor Preiss, Vladimír Dlouhý.

43. Jakou nejdivnější věc jste měl v puse?

Hmmm. Asi gumový chránič na zuby v boxu. To když se vymyslelo, tak jsem si říkal: Hele, to nemůžou myslet vážně.

44. Porsche, nebo Ferrari?

Ani jedno.

Čermák je spíše typ do přírody, jeho oblíbenými vozy jsou džípy.

45. Glock, nebo Čezeta?

Glock.

46. Fotbal, nebo hokej?

Nic.

47. Box, nebo MMA?

Nic.

48. Týden doma s rodinou, nebo týden venku na motorce?

Týden venku na motorce.

49. Klavír, nebo housle?

Obojí.

Herec Hynek Čermák
Herec Hynek Čermák
Foto: Alexander Dobrovodský

50. Telefonát, nebo zpráva?

Telefonát.

51. Luxovat, nebo mýt nádobí?

Obojí.

52. Jste ve společnosti. Byl byste raději nejchytřejším člověkem v místnosti, nebo nejoblíbenějším?

Jasně že nejchytřejším!

53. Každý herec dříve nebo později touží sám psát nebo režírovat, čistě proto, aby nebyl celý život ovládán. Je to pravda, nebo lež?

Je to do jisté míry pravda. Ale je to složitější. Jsou herci, kteří tohle prostě nemají. Já si režii už mnohokrát zkusil a chápu to spíš jako možnost seberealizace v jiném druhu umění. Kterému ale rozumíte, protože ho celý život děláte. Ostatně za dob Moliéra to bylo tak, že režisérem byl nejzkušenější herec. Takže ono to k tomu svádí. Nebo pak děláte s někým mladým, kdo při režii dělá základní a neomluvitelné chyby, a vy si říkáte: O. K., tak to zkusím sám. Ale je to skvělá zkušenost i z hlediska pokory. Když jako režisér zjistíte, že to nejlepší, co vás může potkat, je, když máte talentovaného a připraveného herce.

54. Jaký je rozdíl mezi divadelním a filmovým herectvím?

Není v tom žádný rozdíl vyjma jediného technického. Na jevišti musíte vše uzpůsobit prostoru. Od hlasu po gesta. Ale zásady v tom smyslu, že to musí být pravda a psychologická pravděpodobnost musí odpovídat figuře a nadsázce, kterou hrajeme, to se nemění.

55. Kdo měl největší vliv na vaši kariéru?

Louis de Funés, Pierre Richard, Jean-Paul Belmodo, Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Boris Rösner…

56. Co je smysl života?

Přežít.

57. Jaké kulturní dílo vás naposledy dojalo k slzám?

Asi fotky Helmuta Newtona na jeho pražské výstavě. Nebyla moc hezky udělaná, ale já tam viděl poprvé slavné fotky v té velikosti, ve které je dělal. A pak kniha Jana Nováka Co já vím o Miloši Formanovi. Uvědomil jsem si, že to byla kniha o fakt velkém frajerovi, a ten jeho život mě skutečně dojal místy k slzám.

58. Jaká byla vaše nejhorší životní investice?

Když budeme u těch finančních, tak jakákoli investice do jakékoli banky nebo pojišťovny.

59. Co byste udělal, kdybyste mohl být na jeden den neviditelný?

Šel bych se podívat, jak se spí lidem, jako jsou Tomáš Sokol nebo Juraj Podkonický.

Právník Tomáš Sokol a exekutor Juraj Podkonický, kteří dlouho vydělávali na vymáhání dluhů pražského dopravního podniku, udělali mnoha lidem ze života peklo.

60. Co je váš největší hřích, který děláte, i když víte, že byste neměl?

Kouřím. I když jen doutníky a fajfku. Ale kouřím. A prokrastinuju. Já dokonce i fakturu napíšu, až když mi dojdou prachy.

61. Kdybyste měl tu moc, kterou jednu dnes nelegální věc byste povolil a kterou dnes legální byste zakázal?

Asi bych jim povolil tu marjánku, když už je povolený alkohol. A zakázal bych investice do zlata, to mi přijde naprosto šílené.

62. Jaká věc se vám naposledy líbila tak, že jste ji musel mít?

Honda Africa.

63. Co toužíte řídit?

Já už řídil skoro všechno. Říkal jsem si, že si udělám papíry na náklaďák, abych si mohl koupit obytňák.

64. Kdybyste mohl cestovat v čase, kam byste se vypravil a co byste si vzal s sebou?

Do roku 1989 a vzal bych s sebou předvolební sliby KSČM ze dneška.

65. Kdy jste si naposledy o něčem řekl: To je ale hnus?

Když jsem slyšel jednu předvolební debatu a poslouchal Babiše.

66. Jste zamilovaný?

Ano.