Víte, co je žinylka, srostlík či koutňák? Činovať a muší ráj? Obuli jste někdy orobincové boty a sáhli si na výšivku pavím perem či rybí šupinou? Máte-li pocit, že nemluvíme jazykem vašeho kmene, zbystřete. Tyto artefakty jsou totiž součástí i vaší historie.

Projekt Krásná práce a stejnojmenná přehlídka chce začlenit tradiční řemesla a lidové umění zpět do současné kultury. Stojí za ním designérka Klára Hegerová a historička umění Michaela Kádnerová, které pod hlavičkou nadačního fondu Družstevní práce představují unikátní a často zanikající techniky široké veřejnosti. S důstojností, kterou si zaslouží, bez sentimentu jarmarků a farmářských trhů, a navíc v prostředí pražské Galerie 1, kde si plody práce českých řemeslníků mohou návštěvníci mimo jiné také zakoupit. Tam bude, pokud to situace dovolí, k vidění téměř měsíc: od 5. do 27. listopadu.

"První impulz, že u nás chybí nějaká akce věnovaná řemeslům, přišel od designéra Jana Čapka. Když jsem do projektu zapojila Míšu, začaly jsme vyhledávat a navštěvovat řemeslníky, kteří vyrábějí tradiční předměty pomocí technologických postupů po staletí stejných. Ať už to byla keramika, modrotisk, valašské kroje nebo horňácká činovať, což je specifický typ tkaniny," vysvětluje Hegerová. Během toho zjišťovaly, kteří tvůrci by byli schopni a ochotni své umění revitalizovat tak, aby bylo platné i dnes, a u koho stačí objekt "přesadit" do sofistikovanějšího prostředí. Intuitivně tak začaly navazovat na tradici dřívějších institucí, jako je Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV) nebo Krásná jizba, které zanikly v roce 1995. Způsobem, jak tradiční řemesla a předměty přiblížit současnosti, může být i navazování spolupráce mezi řemeslníky a designéry. Iniciovaly proto vznik kolekce Incognito. Oslovily zatím tři špičkové designéry, kteří souhlasili s tím, že poskytnou řemeslníkům nový návrh a vzdají se svého jména jako gesto podpory. "Kdyby návštěvníci věděli, který designér stojí kromě řemeslníka za předmětem, změnilo by to úplně status objektu. Chceme vyzkoušet, co taková spolupráce s výrobkem udělá, i když nebude marketingově spojený se známým jménem," vysvětluje Kádnerová.

V současnosti jsme podle ní ve stejné situaci jako před sto lety. Hledáme národní výraz. "Pořád si klademe otázku, jakou roli dnes hraje řemeslo. Když se ohlédneme na konec 19. století, pořizování lidového umění bylo projevem vlastenectví. V meziválečném období to možná byla nějaká snaha o uvědomění si vlastní identity v rámci nově vzniklého státu a pozice v Evropě. Takové ohlédnutí se ke kořenům, ze kterých můžeme vycházet," říká Hegerová. "V období komunismu zase byly řemeslné výrobky jedny z mála krásných a kvalitních věcí, které se tady daly pořídit. Jenže lidé si k čemukoli lidovému kvůli zneužívání ideologií vytvořili odtažitost."

Období temna pro lidovou tvorbu nastalo v 90. letech. Všichni chtěli produkty s velkým logem západních značek. Lokální tvorba pro ně byla méněcenná. "Domnívám se, že teď se ale navracíme k přírodě a chceme se po přesycení obklopovat ručně vyrobenými věcmi s příběhem a historií, na kterou můžeme být hrdí," zdůrazňuje.

Jednou ze zajímavostí letošní přehlídky je materiál orobinec. Z tohoto úzkolistého rákosu se po dlouhém procesu zpracování vyrábí cokoli od rohoží přes nádoby, klobouky až po pantofle. Poprvé se také představí žinylkové plédy, za kterými stojí Josef Fidler, muž oceněný titulem Nositel tradice lidových řemesel. Od roku 2001 ho uděluje ministr kultury řemeslníkům, kteří nejlépe ovládají zánikem ohrožené technologie tradiční výroby a podílejí se na jejich uchování, šíření a předávání dalším generacím. "Když se dělal průzkum, zjistili, že pan Fidler je možná jediný člověk na světě, který dělá žinylku původní technikou pocházející z Francie. Je to opravdový srdcař. Jako většina řemeslníků, které potkáváme. Pro ně je to zábava a životní poslání. Někteří i objeví techniku a doslova ji vykopávají ze země, hledají v archivech, zpovídají pamětníky a nakonec si ji sami osvojí," doplňuje.

Součástí přehlídky je i nabitý doprovodný program. Pro školy i veřejnost nabízí komentovanou prohlídku a workshopy. Vyrazit můžete i na promítání filmů. Velkým snem organizátorek je ale stálé centrum řemesel, kde by se akce odehrávaly celý rok a staly by se místem, kam vyrazit nakoupit kvalitní české dárky. "Rádi ukazujeme lidem, a hlavně dětem, že řemeslo je krásná práce a že těch, kteří se mu věnují, je málo a je to škoda. Dřív jsme si připadaly v lásce k řemeslům osamocené. Zájem, který vzbudila loňská přehlídka, nás ale mile překvapil. Přesvědčil nás, že tenhle projekt dává smysl."