Procházíme po holešovické dílně zaplněné šperkaři, kteří soustředěně opracovávají zlato, a zamíříme ke stolu s malými krabičkami. Jsou v nich jedinečné čtyř- a pětikarátové diamanty v brusu kapky. Jeden z nich je obzvlášť unikátní − růžový diamant, jehož cena dosahuje osmi milionů korun. "Diamanty jsou věčné. Vezměte si, že diamant v briliantovém brusu odrazí 99 procent světla, to žádný jiný kámen neumí. V kombinaci s přírodními kameny pak oživí celý šperk. Skvěle fungují s rubíny, safíry různých barev a také ametysty," popisuje Ivo Weber. Když za ním před pětadvaceti lety přišel jeho spolužák ze střední šperkařské školy Alojz Ryšavý a zeptal se ho, jestli by pro něj nechtěl pracovat, pokud by rozjel vlastní podnik, neváhal. V jeho rodině se šperky vyráběly poslední čtyři generace, i proto se vydal jako jediný ze sourozenců stejným směrem. Chtěl zachovat rodinnou tradici a žádná jiná zajímavá zlatnictví tehdy v České republice nebyla. Poptávka po výrazných a odvážných špercích rostla, brzy tak přibrali další pracovníky a dnes ALO diamonds zaměstnává stovky lidí a je největší českou a vůbec středoevropskou šperkařskou společností.

Ivo Weber je jednatelem společnosti a ředitelem výroby, a tak kompletně dohlíží na celý proces vzniku šperku: od návrhu z tužky Alojze Ryšavého přes modelování designéry na počítači i 3D tiskárnách a odlévání metodou ztraceného vosku až po jemné ruční opracování, leštění a hlavně zasazování drobných i několikakarátových drahých kamenů. To je obzvlášť citlivý moment, kdy zlatník faser zabrousí místo pro vzácný kámen pomocí ocelových fréz tak, aby otvor identicky odpovídal jeho tvaru a vytvořil pro něj lůžko, kam se kámen zacvakne a kov se zatlačí zpátky.

Pracují tu s těmi nejvzácnějšími kameny − také je jezdí do světa vybírat sám majitel Alojz Ryšavý. Letos ale ještě nikam nevycestoval. "Koronakrize nás potrápila ve chvíli, kdy se zavřely butiky. Jinak jsme ani na jediný den nemuseli přerušit výrobu," říká Weber. Nezřídka osazují žluté, hnědé i velmi vzácné růžové, modré a zelené diamanty. "Jsou to unikátní kousky, které si musí vybrat svého majitele," podotýká Weber. "Najít diamant je vlastně velká náhoda. Vznikal před mnoha miliony let, v hloubce více než sto kilometrů pod povrchem a jen díky tomu, jak mladá planeta Země pracovala, se některé z nich dostaly blíž k povrchu země, kde se v dnešní době těží," vysvětluje Weber s tím, že právě to z nich dělá něco absolutně výjimečného.

Kdyby měl vybrat další kámen, který je v jeho očích hodně vzácný, sáhl by po modrém tanzanitu. "Nalézá se jen na necelých dvaceti kilometrech čtverečních pod Kilimandžárem, takže pravděpodobně ho už brzy nepůjde získat, bude vytěžený." Sám už šperky téměř netvoří, výjimky dělá pro svou ženu, která nosí jen jeho designy. "Ale toužím ještě zpracovat barevný turmalín, ve kterém jsou zastoupeny všechny barvy. To je taková naše rodinná tradice."