Můj styl, to je funkční bunda a boty. Mám rád značky, které s sebou nesou příběh, řemeslo, funkčnost a detaily. Můj bůh, který tohle všechno dokázal ztělesnit, je Massimo Osti (foto), legendární zakladatel značek C. P. Company a Stone Island.

www.cpcompany.com
www.stoneisland.com

Svůj poslední designový úlovek do bytu jsem našel v Olomouci ve starém antiku. Je to dokonalé svítidlo − kombinace velkého kusu foukaného rosalínu (růžové sklo) a kartáčované nerezové oceli s monturou z 80. let.

Designéři, jejichž práce mě nepřestává inspirovat, jsou Jonathan Anderson a Marine Serre.

Když se chci dobře najíst, vyrazím do Čestru. Před rekonstrukcí to byla moje nejoblíbenější restaurace v Praze a teď znovu otevírá. Kantýnu (foto), která Čestr tenkrát nahradila, mám taky moc rád. Kombinace perfektního masa a piva s nejlepším interiérem restaurace v Praze od architekta Rudolfa Netíka.

Věc, kterou jsem si nedávno udělal největší radost, je bílé tričko s potiskem limitovaného coveru alba Disintegration od The Cure.

Nejzajímavější skleněná věc, kterou mám doma, je zrcadlo. To je přece pohádkový artefakt.

Ideální víkend si nedokážu představit bez přítelkyně a psa (foto).

Nejzajímavější dárek, který jsem kdy dostal, byl stříbrný řetízek od šperkaře Gorana Klinga (foto), jehož principy práce se stříbrem jsou velmi podobné práci se sklem na huti.

Kniha, která mě nedávno nadchla, je Buckminster Fuller O vzdělání. To by si měl přečíst asi každý, je to Komenský 20. století.

Místo, které musíte alespoň jednou za život navštívit, je Japonsko.

Nejzajímavější cestovatelský zážitek poslední doby byl jezdit po Itálii. Vidět Gardu, Isseo, jezero Como. Je nepředstavitelně nádherné, ale skoro není možné tam zaparkovat.

V poslední době poslouchám Radiohead a Thoma Yorka. Až po letech jsem zjistil, že je inspirací pro další hudebníky, které mám rád.

Když si chci odpočinout, tak vyrazím autem domů na sever do Lužických hor nebo do Českého Švýcarska a na Šumavu!

Moje oblíbená aplikace je Vivino. Seznam všech vinařů amatérů.

Nejkrásnější galerie je Foundation Louis Vuitton, ale ještě jsem tam nebyl. Je to jedna z posledních bašt těchhle ego masturbujících budov.

Více, než bych měl, utrácím za kafe a čaj!

Umělecké dílo, na které bych se mohl dívat každý den, je fotka od Ivana Pinkavy, kterou mám doma. Je na ní rozevřená masivní dřevěná komoda ve stylu art deco, na níž stojí otevřená prázdná krabice, do které se sbíhají pomyslné diagonály celého světa. Je v tom všechno a nic. A mám dobrý pocit z toho, že Ivan má doma na té komodě moji skleněnou vázu.