První kreslené vtípky nechával kolovat po třídě už na základní škole. Nikdy si nelámal hlavu s tím, že se třeba někomu nebudou líbit, nebo je dokonce bude někdo kritizovat. A to mu zůstalo dodnes. Tomáš Břínek tvoří už pět let pod jménem TMBK, břitkým vtipem glosuje dění ve společnosti a jeho grafické koláže se trefují často do nejvyšších pater politiky. Na sociálních sítích, kde ho od Instagramu přes Facebook až po Twitter sleduje přes půl milionu lidí, pak jeho vtipy žijí dál vlastním životem.

Občas ale narazí. Přestože český národ politickou satiru uznává a černý humor je nám víceméně vlastní. A to pak překvapí i jeho samotného.

"Teď bylo zajímavé, jak dost lidí reagovalo na úmrtí Petra Kellnera. Udivuje mě, že glorifikují nějakého člověka a přitom o něm třeba vůbec nic nevědí. Možná jen to, že to je nejbohatší Čech," vzpomíná na událost před dvěma týdny, kdy šéf skupiny PPF zahynul při pádu helikoptéry. Ve své koláži naznačil Kellnerovu spolupráci s Ruskem a Čínou a zaplavila ho vlna odsuzujících reakcí. "Tolik hejtů jsem neměl ani po smrti Karla Gotta! Na druhou stranu se ozvali i jiní, kteří mi psali, že to asi chtělo odvahu. Ale mně je to hlavně úplně jedno, já se z toho nehroutím."

Na jeho kolážích se objevují zejména čeští politici. Vtipkuje o amatérismu kolem vládních nařízení a omezení v nouzovém stavu, angličtině ministryně financí Aleny Schillerové, výrocích prezidenta Miloše Zemana i přešlapech premiéra Andreje Babiše. Trefuje se rád také do Tomia Okamury, celebrit nebo mediálního magnáta Jaromíra Soukupa.

Témat ke zpracování má víc než dost. "Máme tady velice inspirativní prostředí!" směje se s tím, že je to celkem hezká práce. Celý den je u počítače, sleduje dění, čte zprávy a vymýšlí. Potom si sedne ke Photoshopu a někdy za jediný den udělá i deset koláží, jindy žádnou. A jestli se tím dá dobře uživit? "Nic jiného nedělám, takže asi dá. Ale je pravda, že si každý měsíc nekupuju drahé auto," pokračuje se smíchem.

Práci má rozdělenou do více oblastí. Primárně pracuje pro Reflex, kde vychází jeho koláže. Pak dlouhodobě spolupracuje se jedním specializovaným obchodem a automobilkou a také se službou na rozvoz jídla. Občas se někdo ozve, že by chtěl vytvořit třeba reklamní vizuál na určitý produkt. A nedávno se spojil s barem Public Interest a nechal vyrobit do plechovky pokryté koláží svůj nejoblíbenější drink − gin & tonic. Dvojitý, s ginem Monkey47. Kdokoli si plechovku v rámci této akce koupí, přispěje druhou plechovkou s džusem zdravotníkům. Z toho ale prý rozhodně nezbohatne. "Je to spíš sběratelská záležitost pro dobrou věc. Kromě dobrého pocitu z ní nic nemám," podotýká.

Co se mu ale podařilo, bylo uspořádání výstavy jeho prací, na kterou od svých fanoušků vybral na Hithitu téměř milion a půl korun. Proběhla loni, v podzemních prostorách Orea Hotelu Pyramida kousek od Kajetánky a přišly tam tisíce lidí. "Byl to takový lunapark. Měl jsem tam pro přispěvatele komentované prohlídky a přišly za mnou nějaké dvě holky, že se chtějí seznámit, a ta jedna říká: Tohle je Katka z Hradu. Skutečně to byla Zemanova dcera, a to jsme stáli zrovna u jeho sochy a hrobu, kolem kterého byly poházené vajgly! Brala to ale úplně v pohodě a s nadhledem, dokonce mi nabídla, že mi přinese opravdové nedopalky, když budu potřebovat," vzpomíná.

Sympaťák na špatné straně

Na Hradě má ještě jednoho oblíbence, Jiřího Ovčáčka. Dokonce se podílel na jeho biografii, respektive hanopisu, který sepsal s Dominikem Landsmanem. O prezidentském mluvčí říká, že je chytrý a vtipný, ale bohužel stojí na druhé straně řeky. Takový sympatický blázen. A právě kvůli chystané knize se několikrát osobně setkali.

"Seděli jsme v jedné kavárně a tam nám vyprávěl svůj život, bylo to strašně zajímavé. A pak říkal: Vy si tam stejně napíšete, co chcete… Z nepochopitelných důvodů s tím byl ale úplně smířený. Dokonce podepsal smlouvu, že se vším souhlasí, ještě než tu knihu viděl!" popisuje devětatřicetiletý Břínek. Mimochodem, kniha s názvem Někdo mě má rád měla úspěch, prodalo se kolem deseti tisíc kusů.

Oproti tomu na setkání s Babišem v dobrém nevzpomíná. Byla to organizovaná snídaně pro hatery před nějakými čtyřmi lety: "Bylo nás tam asi osm a já jsem přišel pozdě. Seděli jsme u stolu, na jeho konci byl Andrej. Všichni mu dávali stejné otázky jako na internetu a on se rozčiloval. Bylo to úplně k ničemu," popisuje. Tak dopil džus, zaplatil a odešel.

Že by ale měl v politice nějakého svého favorita, který ho baví, to prý ne. "Spíš mě někdo baví víc, protože to dělá zábavně… Kalousek, ten byl super, na něj mě bavilo pořád něco vymýšlet. I když to nebylo úplně pozitivní," tvrdí a jako dalšího jmenuje Dominika Feriho. S tím se znají ještě z doby, kdy byl Feri radním v Teplicích: "Toho ale neberu jako politika, je to kamarád. Prostě Dominik."

Vtipkovat ho baví především na úplně nové lidi, třeba na americké prezidenty Donalda Trumpa a Joea Bidena. Proto je jedním z jeho blízkých cílů opět rozpohybovat mezinárodní profil TMBK Satire. Dát tomu prý konečně nějaký řád.

Sleduje ho na něm totiž 150 tisíc lidí na Facebooku a přes 66 tisíc uživatelů Instagramu. A on si moc dobře uvědomuje, že když se na to soustředí, mohou mu fanoušci rychle přibývat a jeho práce se může dostat k milionům dalších. Tak jako když poslal na sítě parodii s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který v duchu Stevea Jobse představuje světu zbrusu nový covid-20. Obrázek se virálně šířil po internetu, jen na Facebooku měl dosah 4,5 milionu lidí, lajkovalo ho 155 tisíc a dalších 57 tisíc uživatelů ho sdílelo.

Jeho české profily na sociálních sítích sleduje přes 471 tisíc lidí na Instagramu a 138 tisíc na Facebooku.

Muzikant a sběratel

Když se s ním potkáte poprvé, překvapí vás, jak plaše působí. Stydlivě klopí oči, neustále vtipkuje a často místo odpovědi vypráví zábavné historky, u kterých máte pocit, že určitě nemohou být pravdivé. Ony ale jsou, a když ne, tak se většinou pak přizná. "Já jsem vlastně introvert. Teda ne vždycky, jen občas. Je to asi půl na půl. Někdy úplně," přemýšlí nahlas. Pár rozhovorů už má ale za sebou a objevil se i v několika televizních pořadech, často jako ten, který je zetěm spisovatelky a publicistky Haliny Pawlowské a ještě si z ní veřejně dělá srandu. I když je momentálně v rozvodovém řízení s její dcerou, mají prý korektní vztah.

Břínek vyrůstal v Praze-Modřanech, než se s rodiči na pár let přestěhovali do Lisabonu. Jeho otec tam pracoval jako diplomat. Od čtrnácti let hraje na kytaru. "Byl to spíš takový hurá nápad. Všichni na MTV byli tehdy skvělí, třeba Blink-182. Tak jsem si posbíral spolužáky po škole, sehnal jim nástroje a založili jsme kapelu," vypráví. Teď hraje s The Slots, ale připouští, že jim musí zavolat, jestli v kapele ještě vůbec je.

Vystudoval fotografii, dokonce fotil do různých časopisů, pořád ale utíkal k muzice. Hráli indie rock, skládali si sami hudbu i texty, a jednou dokonce vyprodali Lucernu Music Bar. Hudba ho bavila natolik, že začal sbírat staré kytary, reprobedny a kytarové efekty. Mimochodem, podařilo se mu získat třeba zesilovač kapely Oasis.

Místo kytar se v poslední době začal obklopovat spíš uměním. Krištof Kintera, Eliáš Urban, Ivan Pinkava, díla od těch všech si v poslední době koupil nebo koupit plánuje. Inspiroval ho jeho otec, právník a vášnivý sběratel. Momentálně žije v malém studiu na Hanspaulce. "Táta si to tam přebudoval na jakýsi kryt, aby se tam mohl jezdit koukat na fotbal. A teď tu bydlím já," vysvětluje.

Jeho otec miluje umění, dlouhodobě provozuje kavárnu Grand Café Orient v prvním patře kubistického domu U Černé Matky Boží na Ovocném trhu. Před lety se mu také podařilo zachránit chátrající funkcionalistickou vilu Palička v architektonicky oceňované osadě Baba. A na zahradě má dětskou prolézačku Sputnik od sochaře Zdeňka Němečka, která bývala desítky let součástí dětského hřiště na kraji Stromovky.

Nové výzvy

Po úspěchu loňské přehlídky svých děl plánuje Břínek uspořádat výstavu Českoland ve stejném duchu i příští rok. "K tomu bych rád letos přidal ještě jednu, kde budou víc plastiky. Chci vystříhat nějaké koláže, bude to celé takové víc analogové," popisuje. Samozřejmě pokud to koronavirová situace dovolí.

S tím má v úmyslu spojit i vydání další knihy, které plánuje na podzim. Bude obsahovat všechna jeho díla doplněná o komentáře a příběhy s nimi spojené. Spolu s Dominikem Landsmanem a Milošem Štěpařem chtějí začít také vydávat satirické noviny. Co by si hodně přál, je vytvořit počítačovou hru. "To bych fakt chtěl! Už hledám ty správné lidi. Nakreslit hru ale není jen tak, musím se všechno naučit," připouští.

Do toho spolupracuje s projektem Znesnáze21, který podporuje samoživitelky a samoživitele, kteří se ocitli v nelehké životní situaci. I přes vtipné sarkastické koláže to jsou témata, o kterých mluví zcela vážně. "Já samozřejmě řeším i úplně normální věci. Teď si třeba nedělám vůbec srandu z toho, že skoro nevidím svého desetiletého syna," přemítá.

Teď má navíc řešit ještě jednu věc. Jeho nová role zní umělecký ředitel hudební ankety Český slavík. Měl by se starat o grafiku, support… A hlasitě se při té představě směje. Kdo ví, co si tenhle drzý glosátor pro diváky připraví.