Vytáhnete mobil. Přečtete si zprávy, e-maily, podíváte se na Instagram a Twitter. Najednou přijde nová notifikace. Zpráva o vás. Vašem vlastním těle. "Máte predispozice k cukrovce. Aby u vás nepropukla, doporučujeme udělat v životním stylu tyto změny." Spolu s podrobným návodem, jak přesně se zachovat. Strašidelná představa? Možná. Prospěšná? Bezpochyby. Nereálná? Kdepak.

Díky analýze lidského genomu lze dnes odhalit, jaké nemoci vás mohou v budoucnu potkat − a zastavit je, ještě než propuknou. Vyzkoušet si to můžete na vlastní kůži na oddělení 5P Medicine plzeňské kliniky Medical Beauty. Nečekejte žádná sci-fi zařízení, ordinace, v níž se vyšetření DNA podstupuje, vypadá podobně jako u jiných lékařů. Křeslo pro pacienta, stoly, židle, celá řada diplomů na stěně…

Pro analýzu stačí odběr krve a vzorek stolice. Nabraný materiál pak putuje do laboratoří v Německu, Lucembursku, Francii a USA. A zhruba do měsíce se na základě konzultace, rodinné a osobní anamnézy, analýzy genomu, střevního mikrobiomu a vyšetření potravinových intolerancí dozvíte predispozice k nemocem a dostanete velkou knihu, jakýsi návod na míru vašemu tělu, jak si zajistit delší a spokojený život.

Co jíst, čeho se vyvarovat, co v těle pracuje dobře a co ne, jaké léky a v jaké dávce jsou správné.

"Podobných klinik je v Česku zhruba do deseti. Ale naše kombinace všech vyšetření a testů, především genomu a mikrobiomu, je jedinečná," říká devětačtyřicetiletý lékař Petr Hora, zakladatel kliniky, kterou provozuje od roku 2008. Záběr jeho vyšetření se od té doby stále zvětšuje, skutečně zásadní evoluce však přichází právě nyní − od podzimu totiž bude klinika schopná poskytovat analýzu celého genomu s nepřetržitou on-line interpretací výsledků.

To znamená jednak širší záběr, jednak neustálou kontrolu: kdykoliv se objeví nějaký nový pokrok ve výzkumu toho, co může která část DNA ovlivňovat, umělá inteligence porovná aktuální poznatky s vaší analýzou a podle toho aktivuje v mobilní aplikaci upozornění a rady, co dělat.

Jistě, neznamená to, že pacienti budou zcela v bezpečí před všemi nemocemi. Mnohým z nich se však budou moci vyhnout, když tomu přizpůsobí svůj životní styl. "Dosud jsme analyzovali jen krátkou část genomu. Teď dojde k obrovskému skoku. Na základě analýzy budeme schopni odhalit předpoklady zhruba 1200 nemocí. Použiji příměr s knihou: doteď jsme vycházeli ze 180 stránek informací, nyní to bude 4200 knih," říká Hora, a ačkoli v oboru působí již mnoho let, je na něm znát vzrušení, s nímž o novinkách hovoří. "Za dobu našeho fungování půjde o nejzásadnější pokrok." První pacienti podstupují vyšetření tohoto rozsahu právě v těchto týdnech.

Jen léky nestačí

Když Petr Hora před více než dvaceti lety opouštěl Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, vydal se nejdřív na kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Odtud zamířil na metabolickou jednotku intenzivní péče a současně pracoval u záchranné služby. Do kariérního života mu však tehdy vstoupila rodina. S manželkou Gabrielou se mu narodily děti, a tak se poohlížel po méně rizikové práci. Dočasně pracoval v zahraniční medicínské firmě, než se odhodlal založit vlastní projekt.

Tou dobou se totiž seznámil s lékaři, kteří v Evropě začali s projektem genomiky. V roce 2003 byl totiž rozluštěn lidský genom a nastal zásadní pokrok v tom, jak zjistit u člověka nejen nemoci, jimiž trpí, ale i ty, k nimž má vrozené dispozice. O pět let později došlo k zahájení projektu analýzy střevního mikrobiomu. "To je takový náš druhý genom, který ovlivňuje naše zdraví, psychiku, nemoci, potraviny, které tolerujeme a které ne," vysvětluje. A na tom Horovi stavěli − on dělá analýzu správného fungování těla a jeho žena se věnuje estetické medicíně.

"Aby byli lidé krásní zvenku, musí být krásní, tedy zdraví, i vevnitř. Přirovnávám to k autu. Můžete mít sice nádhernou karoserii, krásný lak, ale pokud nefunguje motor, brzdy a jednotlivé součástky, tak nebude ježdění stát za nic, popisuje obrazně.

Když v oboru začínal, jeho důvěra v léky byla obrovská. Při anestezii vídal, jak rychle lidem pomáhají. Pak ale pochopil, že takový způsob léčby funguje jen na určité oblasti a v určitých situacích. Došlo mu, že opatření ovlivňující život zásadním způsobem jsou složitější a časově daleko náročnější. A tak k nim teď své pacienty na základě vyšetření nabádá.

"Řada pacientů by namísto úpravy dosavadního životního stylu a jídelníčku raději chtěla deset tablet. Proto je důležité si na začátku s každým říct, jestli bude chtít udělat nějakou změnu. Když rovnou řekne, že na to nemá čas a chtěl by jen tablety, tak ani nemá cenu začínat nějakou léčbu, protože to nedopadne," říká lékař nekompromisně.

Do oken kliniky pere letní slunce a klimatizace jen tak tak zvládá udržovat příjemnou teplotu. Hora se na chvilku zahledí ven a pak dokončí myšlenku: “Ale když vidím, že někdo upravil svůj životní styl včetně diety a začal se během pár měsíců cítit lépe, je to podobně dobrý pocit jako u úspěšně ošetřeného pacienta ve vrtulníku.”

Pestrost jídel především 

Zkouším celou proceduru na vlastní kůži. Ještě před vyšetřením dostávám dva domácí úkoly − zjistit si podrobnou rodinnou anamnézu a také si během týdne zapisovat, jaké potraviny jím. Obojí je pro úspěch vyšetření klíčové: rodinná onemocnění pomohou lékaři vybrat, kterým oblastem se nejvíce věnovat.

"Základním prohřeškem bývá jednotvárné stravování. Pacienti, kteří k nám přicházejí, konzumují často 15 až 20 potravin týdně pořád dokola. Jednotvárnost a porucha střevní propustnosti je bohužel předpokladem k tomu, že se může vyvinout potravinová intolerance i na potraviny, které byly předtím tolerovány zcela bez problémů," líčí.

Potravinová intolerance není to samé jako alergie. Alergie na potravinu zpravidla poznáte velmi snadno, reakce se objeví během pár sekund či minut po pozření. Intolerance se však může projevit v řádu hodin či dnů. "Když máte ve středu migrénu, sotva si to spojíte s tím, že jste v pondělí jedl jahody," uvádí s tím, že problémů, které mohou pramenit z konzumace intolerovaných potravin, je celá řada − od obezity a migrény až po kardiovaskulární či psychické poruchy. Vyšetření prozradí nejen to, kudy vede cesta, ale také ji pomůže vytyčit. "Kdekomu chybí třeba bifidobakterie nebo laktobacily. Normálně bychom na to doporučili jíst hodně kvalitních jogurtů nebo kefír. Ale kdyby měl pacient zároveň intoleranci laktózy nebo mléčné bílkoviny, nepomohli bychom mu − naopak by se jeho stav ještě zhoršil," přibližuje Hora. Proto je komplexnost jeho vyšetření, jejichž cena se pohybuje v řádu několika tisíc korun, důležitá.

Horův projekt má fungovat jako prevence, ale jen málokdo se odhodlá přijít, pokud žádné potíže nemá. Do kliniky v Plzni pacienty prý obvykle přivádějí až potíže či vážná nemoc v rodině nebo u známých. "Ideální je, když k nám přijde zdravý pacient mezi 30. až 40. rokem věku. To je pak šance vyhnout se problémům. Když někdo přijde ve 45 letech po prvním infarktu, tam už se dá pomoci hůře," doplňuje.

Ideální pacient

Průkopník v analýze genomu, americký vědec Craig Venter, kdysi prohlásil: "Používáme středověkou definici zdraví. Pokud vypadáte a cítíte se být v pořádku, jste považováni za zdravého. My se na pacienty díváme jinak…" Tento citát mi běží hlavou, když zkoumám detailní knihu výsledků mého vyšetření. Ač totiž na sobě žádné problémy necítím, tak u mě testy odhalily relativně velké množství potravin, které běžně jím a nedělají mému tělu dobře. A ani DNA mi nepřeje: predispozice k některým vážným nemocem mě neminuly. Hora se ale shovívavě usmívá: "Vy jste vlastně ideální pacient. Zjistil jste tyto věci jako zdravý, takže teď víte, co dělat, abyste zdravý dlouho vydržel," říká a ukazuje mi mezi výsledky i návod, jak se lépe stravovat, včetně receptů a tipů, kde sehnat kvalitní potraviny.

Právě ve včasném odhalení smysl plzeňské kliniky spočívá. "Chceme nejen prodloužit život jako takový, ale také prodloužit kvalitu života. Naším cílem je, aby měl člověk možnost žít do úplného konce co nejkvalitnějším způsobem," zdůrazňuje lékař a já, když si v dalších dnech volím místo pečiva ovoce a místo pizzy salát, doufám, že budu mít podobné štěstí.

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+